Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Halleyova kometa

Na poli astronomie a fyziky první poloviny 18. století se významně do historie zapsal Edmund Halley (1656-1742), anglický astronom, fyzik, meteorolog a matematik.
 
I když nejvíce se E. Halley zajímal o problematiku gravitace a zemského magnetismu, byl to vědec širokého záběru.
 
V roce 1690 dokončil plány na zcela funkční potápěčský zvon, přístroj s oknem pro podmořský výzkum. V roce 1693 napsal pro britskou vládu pojednání o životních rentách (důchodech), který obsahoval rozbor věku blízkého smrti. Halleyova práce silně ovlivnila pojistitelské vědy a je dodnes považována za hlavní událost v historii demografie.
 
Roku 1698 zorganizoval E. Halley dvě výzkumné plavby křížem krážem Atlantickým oceánem (loď HMS Paramore), aby vykonal rozsáhlá pozorování zemského magnetismu. V jeho době bylo totiž už dlouho známo, že kompas nemíří přesně k severu a že se jeho odchylky od severního směru, dnes nazývané magnetická deklinace, místo od místa mění.
 
Halley rozeznal, že některé prvky pole zemského magnetismu se s postupujícím časem posouvají k západu, a z toho s podivuhodnou jasnozřivostí usoudil, že Země má „jádro“, které je nositelem magnetismu, a že toto jádro se opožďuje v rotaci za vnější vrstvou Země.
 
V listopadu 1703 byl E. Halley jmenován profesorem geometrie na Oxfordské Univerzitě a v roce 1710 získal čestný titul doktora práv. V roce 1705, za použití historických astronomických metod, vydal titul Synopsis Astronomia Cometicae, kde vyslovil svou domněnku o tom, že v případě pozorování komet v letech 1456, 1531, 1607 a 1682 šlo o stejné těleso, a předpověděl, že se v roce 1758 vrátí. Když se tak opravdu stalo, kometa byla nazvána Halleyova kometa (naposledy se objevila ve Sluneční soustavě v roce 1986, příště se objeví v roce 2061).
 
V roce 1716 E. Halley navrhl přesné změření vzdálenosti Země od Slunce pomocí měření doby přechodu Venuše. V roce 1718 objevil pohyb „stálých“ hvězd tak, že porovnal svá astrometrická měření s poznatky starých Řeků.