Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Halleyova kometa

Na poli astronomie a fyziky první poloviny 18. století se významně do historie zapsal Edmund Halley (1656-1742), anglický astronom, fyzik, meteorolog a matematik.
 
I když nejvíce se E. Halley zajímal o problematiku gravitace a zemského magnetismu, byl to vědec širokého záběru.
 
V roce 1690 dokončil plány na zcela funkční potápěčský zvon, přístroj s oknem pro podmořský výzkum. V roce 1693 napsal pro britskou vládu pojednání o životních rentách (důchodech), který obsahoval rozbor věku blízkého smrti. Halleyova práce silně ovlivnila pojistitelské vědy a je dodnes považována za hlavní událost v historii demografie.
 
Roku 1698 zorganizoval E. Halley dvě výzkumné plavby křížem krážem Atlantickým oceánem (loď HMS Paramore), aby vykonal rozsáhlá pozorování zemského magnetismu. V jeho době bylo totiž už dlouho známo, že kompas nemíří přesně k severu a že se jeho odchylky od severního směru, dnes nazývané magnetická deklinace, místo od místa mění.
 
Halley rozeznal, že některé prvky pole zemského magnetismu se s postupujícím časem posouvají k západu, a z toho s podivuhodnou jasnozřivostí usoudil, že Země má „jádro“, které je nositelem magnetismu, a že toto jádro se opožďuje v rotaci za vnější vrstvou Země.
 
V listopadu 1703 byl E. Halley jmenován profesorem geometrie na Oxfordské Univerzitě a v roce 1710 získal čestný titul doktora práv. V roce 1705, za použití historických astronomických metod, vydal titul Synopsis Astronomia Cometicae, kde vyslovil svou domněnku o tom, že v případě pozorování komet v letech 1456, 1531, 1607 a 1682 šlo o stejné těleso, a předpověděl, že se v roce 1758 vrátí. Když se tak opravdu stalo, kometa byla nazvána Halleyova kometa (naposledy se objevila ve Sluneční soustavě v roce 1986, příště se objeví v roce 2061).
 
V roce 1716 E. Halley navrhl přesné změření vzdálenosti Země od Slunce pomocí měření doby přechodu Venuše. V roce 1718 objevil pohyb „stálých“ hvězd tak, že porovnal svá astrometrická měření s poznatky starých Řeků.