Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo
tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Aktuality

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Více aktualit

Frekvenčně řízené elektrické pohony a jejich elektromagnetická kompatibilita

číslo 6/2005

Frekvenčně řízené elektrické pohony a jejich elektromagnetická kompatibilita

doc. Ing. Jaroslav Novák, CSc.,
ČVUT Praha, Fakulta strojní, ústav přístrojové a řídicí techniky

V příštím ELEKTRO uvedeme:

Fenomén EMC (Electro-Magnetic Compatibility, elektromagnetická kompatibilita) a s ním související rušení je v posledním desetiletí aktuálním a velmi diskutovaným tématem. V provozní praxi frekvenčně řízených pohonů dochází občas k rušivým jevům, které mohou být někdy i pro odborníka tvrdým oříškem.

Článek doc. Ing. Jaroslava Nováka, CSc., není jen zajímavým pohledem do této problematiky, ale nabízí i praktické využití při navrhování a provozu těchto zařízení. Autor sám se specializuje především na oblast elektrických pohonů a mikroprocesorového řízení a má na tomto poli nejen značné teoretické vědomosti, ale i bohaté praktické zkušenosti.

Jako pozvánku na zajímavý článek, který vyjde v příštím čísle ELEKTRO, uvádíme jeden případ z autorovi praxe.

Hledání i nestandardních řešení

Při rekonstrukci technologie řízení říčního jezu byl dosazen frekvenčně řízený pohon s asynchronním motorem 3 kW. Vzhledem k tomu, že vzdálenost mezi měničem a motorem činila asi 150 m, byl na výstupu měniče použit sinusový filtr a nestíněný kabel mezi filtrem a motorem. Při spouštění pohonu docházelo k poruchovým výpadkům měniče. Měnič hlásil jako poruchu nadproud. Při zkouškách v laboratoři bez filtru pracoval pohon bez problému. Příčinou výpadků měniče byly nabíjecí proudy kondenzátorů filtru. Dimenzování filtru přitom korespondovalo s dimenzováním měniče.

Obr. 1.

Měnič frekvence se vstupními a výstupními odrušovacími prostředky

Po kontaktování výrobce měniče vyšlo najevo, že konstrukce měniče s použitím sinusového filtru nepočítá. Situace byla nakonec vyřešena dosazením jiného sinusového filtru s menší kapacitou kondenzátorů a větší indukčností tlumivek. Po této úpravě pohon dobře pracoval, avšak začalo se projevovat rušení kamerového systému, který byl instalován v sousedství pohonu. Zarušení kamerového systému bylo odstraněno dosazením výstupních tlumivek k sinusovému filtru. Z tohoto příkladu plyne, že při odstraňování problémů s nežádoucími účinky měničů frekvence je někdy nutné volit i dosti nespecifická řešení. Přestože je sinusový filtr považován za velmi účinný odrušovací prostředek, může se v konkrétní provozní situaci projevit jeho použití jako nedostatečné – v daném případě byla účinná až kombinace dvou výstupních odrušovacích prostředků.