Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo
tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Frekvenčně řízené elektrické pohony a jejich elektromagnetická kompatibilita

číslo 6/2005

Frekvenčně řízené elektrické pohony a jejich elektromagnetická kompatibilita

doc. Ing. Jaroslav Novák, CSc.,
ČVUT Praha, Fakulta strojní, ústav přístrojové a řídicí techniky

V příštím ELEKTRO uvedeme:

Fenomén EMC (Electro-Magnetic Compatibility, elektromagnetická kompatibilita) a s ním související rušení je v posledním desetiletí aktuálním a velmi diskutovaným tématem. V provozní praxi frekvenčně řízených pohonů dochází občas k rušivým jevům, které mohou být někdy i pro odborníka tvrdým oříškem.

Článek doc. Ing. Jaroslava Nováka, CSc., není jen zajímavým pohledem do této problematiky, ale nabízí i praktické využití při navrhování a provozu těchto zařízení. Autor sám se specializuje především na oblast elektrických pohonů a mikroprocesorového řízení a má na tomto poli nejen značné teoretické vědomosti, ale i bohaté praktické zkušenosti.

Jako pozvánku na zajímavý článek, který vyjde v příštím čísle ELEKTRO, uvádíme jeden případ z autorovi praxe.

Hledání i nestandardních řešení

Při rekonstrukci technologie řízení říčního jezu byl dosazen frekvenčně řízený pohon s asynchronním motorem 3 kW. Vzhledem k tomu, že vzdálenost mezi měničem a motorem činila asi 150 m, byl na výstupu měniče použit sinusový filtr a nestíněný kabel mezi filtrem a motorem. Při spouštění pohonu docházelo k poruchovým výpadkům měniče. Měnič hlásil jako poruchu nadproud. Při zkouškách v laboratoři bez filtru pracoval pohon bez problému. Příčinou výpadků měniče byly nabíjecí proudy kondenzátorů filtru. Dimenzování filtru přitom korespondovalo s dimenzováním měniče.

Obr. 1.

Měnič frekvence se vstupními a výstupními odrušovacími prostředky

Po kontaktování výrobce měniče vyšlo najevo, že konstrukce měniče s použitím sinusového filtru nepočítá. Situace byla nakonec vyřešena dosazením jiného sinusového filtru s menší kapacitou kondenzátorů a větší indukčností tlumivek. Po této úpravě pohon dobře pracoval, avšak začalo se projevovat rušení kamerového systému, který byl instalován v sousedství pohonu. Zarušení kamerového systému bylo odstraněno dosazením výstupních tlumivek k sinusovému filtru. Z tohoto příkladu plyne, že při odstraňování problémů s nežádoucími účinky měničů frekvence je někdy nutné volit i dosti nespecifická řešení. Přestože je sinusový filtr považován za velmi účinný odrušovací prostředek, může se v konkrétní provozní situaci projevit jeho použití jako nedostatečné – v daném případě byla účinná až kombinace dvou výstupních odrušovacích prostředků.