Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Frekvenčně řízené elektrické pohony a jejich elektromagnetická kompatibilita

číslo 6/2005

Frekvenčně řízené elektrické pohony a jejich elektromagnetická kompatibilita

doc. Ing. Jaroslav Novák, CSc.,
ČVUT Praha, Fakulta strojní, ústav přístrojové a řídicí techniky

V příštím ELEKTRO uvedeme:

Fenomén EMC (Electro-Magnetic Compatibility, elektromagnetická kompatibilita) a s ním související rušení je v posledním desetiletí aktuálním a velmi diskutovaným tématem. V provozní praxi frekvenčně řízených pohonů dochází občas k rušivým jevům, které mohou být někdy i pro odborníka tvrdým oříškem.

Článek doc. Ing. Jaroslava Nováka, CSc., není jen zajímavým pohledem do této problematiky, ale nabízí i praktické využití při navrhování a provozu těchto zařízení. Autor sám se specializuje především na oblast elektrických pohonů a mikroprocesorového řízení a má na tomto poli nejen značné teoretické vědomosti, ale i bohaté praktické zkušenosti.

Jako pozvánku na zajímavý článek, který vyjde v příštím čísle ELEKTRO, uvádíme jeden případ z autorovi praxe.

Hledání i nestandardních řešení

Při rekonstrukci technologie řízení říčního jezu byl dosazen frekvenčně řízený pohon s asynchronním motorem 3 kW. Vzhledem k tomu, že vzdálenost mezi měničem a motorem činila asi 150 m, byl na výstupu měniče použit sinusový filtr a nestíněný kabel mezi filtrem a motorem. Při spouštění pohonu docházelo k poruchovým výpadkům měniče. Měnič hlásil jako poruchu nadproud. Při zkouškách v laboratoři bez filtru pracoval pohon bez problému. Příčinou výpadků měniče byly nabíjecí proudy kondenzátorů filtru. Dimenzování filtru přitom korespondovalo s dimenzováním měniče.

Obr. 1.

Měnič frekvence se vstupními a výstupními odrušovacími prostředky

Po kontaktování výrobce měniče vyšlo najevo, že konstrukce měniče s použitím sinusového filtru nepočítá. Situace byla nakonec vyřešena dosazením jiného sinusového filtru s menší kapacitou kondenzátorů a větší indukčností tlumivek. Po této úpravě pohon dobře pracoval, avšak začalo se projevovat rušení kamerového systému, který byl instalován v sousedství pohonu. Zarušení kamerového systému bylo odstraněno dosazením výstupních tlumivek k sinusovému filtru. Z tohoto příkladu plyne, že při odstraňování problémů s nežádoucími účinky měničů frekvence je někdy nutné volit i dosti nespecifická řešení. Přestože je sinusový filtr považován za velmi účinný odrušovací prostředek, může se v konkrétní provozní situaci projevit jeho použití jako nedostatečné – v daném případě byla účinná až kombinace dvou výstupních odrušovacích prostředků.