Evropská instalační sběrnice EIB

Evropská instalační sběrnice EIB
Možnosti ovládání žaluzií pomocí systému EIB

Ing. Karel Toman

Široká paleta produktů od různých výrobců umožňuje standardu EIB obsáhnout téměř celé spektrum problematiky ovládání a regulace zastiňovacích prvků budov. Díky decentralizované výstavbě systému EIB (obr. 1) a prostorové diverzifikaci zastiňovacích technologií (jejich motorických pohonů) je toto řešení nejen velmi vhodné, ale tam, kde je očekáváno další rozšiřování a častější změny v režimu ovládání, téměř jediné možné, poměřeno samozřejmě možností konečného komfortu a úsporností řešení.

Funkce a aspekty zastiňování
Kromě základní funkce zastiňovacích prvků, tzn. omezení nežádoucích účinků slunečního záření, mohou tyto prvky plnit i podružné úkoly, o nichž se dále zmíníme. Při návrhu ovládání je nutné respektovat určité principy, které jsou také předmětem tohoto pojednání. U rozlehlých staveb kvalitně navržený systém optimalizuje a koordinuje provoz protislunečních ochran s technologií umělého osvětlení a zejména chlazení. Tím lze dosáhnout energetických úspor v řádech desítek procent při zachování vysoké úrovně komfortu vnitřních prostor.

Navržené řešení by mělo maximálně využívat příspěvku denního světla pro přirozené osvětlení vnitřních prostor, zabraňovat oslnění uživatelů a v okamžiku, kdy hrozí možnost přehřátí interiéru, i účinně bránit průniku tepelného záření do objektu – to vše za minimálního rušení provozu. V praxi to tedy např. u žaluzií znamená v maximální možné míře zamezit častému pojezdu a většinu regulace soustředit do účelného natáčení lamel, tak aby přímý sluneční paprsek nepronikl do interiéru (obr. 2). To bývá nejtěžší v zimních měsících, kdy je slunce velmi nízko nad obzorem a lamely musí být téměř zavřeny (z důvodu eliminace oslnění), i když světelný i tepelný příspěvek by byl často žádoucí. V tomto případě je zřejmě nejlepší doprogramovat systém přímo za provozu, po dohodě s uživatelem a správcem budovy a po definici představ a nároků všech zúčastněných subjektů.

Možnosti ovládání
Malé objekty se většinou spokojí s individuální možností ovládání pomocí lokálního tlačítka a s možností centrálního zásahu. Centrální zásahy jsou v systémech EIB velmi dobře možné pomocí několikanásobné adresace – lokální, skupinové a centrální.

Místní ovládací tlačítko má většinou nulovou neutrální polohu a dvě aktivní dotykové plošky – buď dole a nahoře, nebo vlevo a vpravo. U žaluzií, kde je nutné umožnit ovládání nejen pojezdu, ale i natáčení lamel, se navíc programově nastavuje rozlišení dlouhého a krátkého stisku. Tímto opatřením je lokální ovládání naprosto jednoduché a intuitivní. Tlačítka lze doplnit symbolem či popiskou, popř. aktivovat orientační červeně svítící luminiscenční diodu, ta má však význam především u vícenásobných prvků, kde je integrováno i ovládání umělého osvětlení.

Řazení jednotlivých výstupních kanálů do skupin je velmi vhodné u pokročilejšího stupně řízení zastiňování, kdy se jednotlivé fasády zastiňují podle momentálního oslunění. Aktuální poloha slunce je nejčastěji odvozována z údajů povětrnostní centrály umístěné na střeše objektu (obr. 3). Ta obvykle zahrnuje jedno či tři sluneční čidla, čidlo větru, srážek, teploty, popř. soumraku. Ještě dokonalejší řešení se naskýtá v podobě astronomických centrál, které kromě údaje o sluneční intenzitě zprostředkovávají i informaci o aktuální poloze slunce. Tu je možné v případě speciálních řídicích modulů vypočítat na základě časového údaje, který bývá na sběrnici EIB běžně k dispozici pro všechny funkce, jež jej potřebují – časový management, archivační prostředky (např. historická databanka událostí), zobrazení reálného času ve společných prostorách apod.

Možnost centrálního zásahu má největší význam u venkovních žaluzií a markýz, které je nutné chránit před negativními účinky větru. Většina výstupních akčních členů (žaluziových aktorů) obsahuje adresovatelný objekt, na němž očekává cyklicky opakovanou informaci z povětrnostní centrály, že rychlost větru nepřekračuje stanovenou mez. Jestliže se tato informace neobjeví, aktor nastaví předem definovanou bezpečnostní polohu. Kvalitní povětrnostní centrála dokáže navíc eliminovat chvilkové větrné poryvy a omezit tak pojezd žaluzií na minimum. Centrální adresu lze výhodně využít pro reakce na provozní stavy budovy. Například mimo provozní dobu či v noci se výplně otvorů (např. oken) překrývají žaluzií nebo roletou z důvodu zabránění úniku tepla či posílení zabezpečení obvodového pláště. Systém pak reaguje na časový údaj, na informaci soumrakového čidla nebo na vyhodnocení obsazenosti budovy docházkovým systémem. Stejně dobře lze ovšem centrální funkci vyvolat tlačítkem umístěným např. v recepci objektu, v obývacím pokoji apod. Vhodně ovládané zastiňovací prvky mohou hrát důležitou úlohu i v aktivní ochraně objektu proti vloupání tzv. simulací přítomnosti. Na trhu jsou dnes např. moduly, které jsou schopny po dva týdny nahrávat děje v reálně obydleném domě a po přepnutí do režimu simulace přítomnosti vybrané funkce přehrávat za účelem vytvoření zdání obydleného objektu.

V případě servisních zásahů, jako jsou opravy, mytí fasády apod., je vhodné zprostředkovat možnost ovládání včetně blokování pojezdu pro příslušné osoby přímo z pracoviště, např. zavedením přístupu do systému EIB přes mobilní telefon.

Při návrhu je nutné pamatovat také na kontrolované uvolnění únikových cest v případě nutnosti rychlé evakuace objektu (požár atd.). Toto je možné u instalace EIB dokonce i v nouzových případech, kdy je přerušena datová sběrnice, neboť u většiny koncových prvků lze nastavit, jak mají reagovat při ztrátě komunikace a jejím opětovném navázání! Otázkou ovšem je, zda v krizové situaci bude k dispozici elektrická energie pro provoz pohonů. Podobným lehce řešitelným problémem je vazba na otevřené balkonové dveře s blokováním automatického provozu příslušných žaluzií či rolet tak, aby bylo účelně zabráněno uvěznění osob vně budovy (na balkoně).

Míra ovládacích priorit je samozřejmě volně definovatelná v procesu programování a bývá zvyklostí, že přednost má povel směřující k šetrnějšímu zacházení s energetickými zdroji při zachování přijatelného komfortu. Pokud se obsluze povolí ekologicky nešetrné chování, pak většinou pouze na omezený časový úsek a poté se vše vrátí do režimu optimalizovaného provozu. Tyto zásady platí samozřejmě především pro rozlehlé účelové stavby. V soukromých bytových objektech se systém ovládání plně podřizuje potřebám uživatele.

Výstupní akční členy – aktory
Zatímco vysílání ovládacích povelů do systému zvládne takřka každé tlačítko jakéhokoliv výrobce produktů standardu EIB, efektivní volba výstupního prvku již tak jednoduchá není, a nevhodný návrh pak může zhatit možnost optimalizovat provoz. Podívejme se tedy na tuto problematiku blíže.

Výstupní (koncové) akční členy se odlišují:

1. montážním umístěním – do rozváděče, do krabice pod omítku, na omítku či do podhledu,
2. počtem, popř. násobností kanálů – jeden, dva, čtyři, šest a více,
3. elektrickými parametry výstupů – napětí (230 či 24 V), max. jmenovitý proud atd.,
4. nároky na externí napájení,
5. možností servisního ovládání tlačítky na přístroji bez naprogramovaného systému,
6. určením podle počtu motorů – jednomotorové či dvoumotorové,
7. způsobem identifikace koncových poloh – koncový spínač či elektronická nadproudová ochrana – pro správnou optimalizaci dráhy prvku u procentuálního ovládání,
8. určením podle typů rozhraní – pro motory s digitálním rozhraním DMI (digital motor interface) je nutné použít speciální koncové prvky a
9. v neposlední řadě softwarovým vybavením – tzv. aplikačním programem.

Aplikační program je tedy softwarové vybavení (distribuované zdarma!), umožňující přístroji (hardwaru) po přijmutí a vyhodnocení povelu ze sběrnice vykonat patřičný regulační zásah. V praxi to bývá nejčastěji sepnutí relé pro napájení příslušného motoru. To včetně blokování při zvýšené rychlosti větru zvládne celkem bez problémů každý tzv. žaluziový aktor s patřičným softwarovým vybavením. Větším oříškem je ale např. určení koncových poloh, stanovení dráhy a její rozpočítání pro možnost exaktního procentuálního řízení pojezdu či lamel. To splní sotva čtvrtina prvků běžně nabízených na trhu (odhad autora). Tato necelá čtvrtina většinou také zvládá zpětné hlášení polohy (tzv. status) do systému EIB. Dále ne všechny aktory najíždějí do požadovaného úhlu natočení lamel bez přechodné fáze úplného zavření. Překvapením pro laika také může být, že aplikačně pokročilejší produkty jsou často levnější (v poměru ceny ke kanálu) než starší jednoduché.

Při návrhu žaluziových aktorů je vždy velmi vhodné dbát na doporučení výrobce a popř. si vyžádat systémovou podporu. Připojení několika pohonů na jeden kanál je možné pouze u jednoduchých prvků bez možnosti procentuálního řízení a vždy pomocí oddělovacích relé, pokud výrobce nedeklaruje patřičný kanál jako vícenásobný!

Příklady akčních členů pro ovládání rolet, žaluzií, markýz, slunolamů atd. jsou na obr. 4.

Závěr
Zkušenosti zvláště z větších staveb jednoznačně prokázaly, že pouze optimalizovaný a vyladěný systém zastiňování s minimálními rušivými efekty pro uživatele objektu je aktivně využíván a pozitivně hodnocen. Při jeho návrhu je nutné dbát nejen na samotné zastiňovací prvky, ale i na jejich efektivní a jednoduché ovládání. Kritice uživatelů jsou podrobovány zejména časté pojezdy při střídavé oblačnosti a rušivé zvuky venkovních žaluzií při poryvech větru. Podaří-li se tyto jevy potlačit na minimum a zároveň splnit ostatní požadavky na efektivní stínění objektu, bude spokojený zákazník tou nejlepší reklamou.

Evropská instalační sběrnice EIB

Jak dokazují četné realizované i připravované projekty, význam Evropské instalační sběrnice (EIB) i v České republice utěšeně roste. Přesvědčují o tom i četné dotazy a velký zájem o školení a semináře. V několika volně navazujících článcích si ukážeme racionální užití systémů EIB pro ovládání osvětlení, zastiňování, vytápění, chlazení, sběr dat a dalších informací v budovách. Ukážeme si možnosti napojení instalace EIB na moderní informační sítě, problematiku řešení složitějších úloh pomocí programovatelných modulů a nasazení jednotlivých vizualizačních prostředků pro centralizovaný dohled.

Seriál článků na téma využití systému Evropské instalační sběrnice má tyto části:

• Možnosti ovládání žaluzií pomocí systému EIB
• Možnosti ovládání umělého osvětlení pomocí systému EIB
• Možnosti regulace vytápění a chlazení pomocí systému EIB
• Možnosti sběru fyzikálních veličin, další služby sdílené po EIB
• Vizualizační a monitorizační nástroje v sítích EIB