Výměna zkušeností Elektrotechnika a učňovské školství (dokončení) Ing. Bohumír Heinz, ředitel COPTH, Praha 9
(Centrum odborné přípravy technickohospodářské) Tento příspěvek ukončuje sérii článků o přípravě absolventů elektrotechnických oborů v učňovském školství (viz ELEKTRO č. 10/2002, str. 8-10, ELEKTRO č. 11/2002, str. 12-13). Dnešní, závěrečná část přináší informace o celoevropském projektu Evropský elektrikář. III. Celoevropský pilotní projekt programu EU – Leonardo da Vinci „Evropský elektrikář“ Týmy podílející se na projektu řešícím pojetí evropského elektrikáře byly z těchto zemí: SRN, Rakousko, Řecko, Česká republika, Švédsko. Cílem uvedeného projektu bylo při maximálním přihlédnutí k národním specifikům najít sjednocující platformu. Výsledkem je srovnávací studie s návrhy kompromisních řešení akceptovatelných vzdělávacími strukturami jednotlivých účastnících se zemí. Tato studie byla prostřednictvím koordinátora projektu předána zástupcům ministerstev školství zemí EU a ČR. Vstupní formulace oboru elektrikář v COPTH Struktura studia je dána zaměřením oboru na silnoproudou elektrotechniku. Žák musí zvládnout teoretické základy elektrotechniky i odborné profilující předměty. Jedná se zejména o obory Elektrické stroje a přístroje, Elektronika, Rozvodná zařízení, Stroje a zařízení (silnoproudé elektrotechniky) a další. Žák během studia prochází i praktickým (odborným) výcvikem ve školních dílnách, popř. na pracovištích odborných elektrotechnických firem. Absolvent ovládá terminologii oboru, má teoretické znalosti i praktické dovednosti, takže možnosti jeho uplatnění na trhu práce jsou poměrně široké. Může pracovat nejen přímo v elektrotechnickém průmyslu, ale také ve stavebnictví (elektroinstalace) či dopravě (železnice, MHD – metro, tramvaje) nebo při údržbě veřejného osvětlení apod. Jeho kvalifikace mu umožňuje i uplatnění v tzv. servisních firmách (opravy výtahů, domácích elektrospotřebičů apod.). Mechanik silnoproudých zařízení Vstupní formulace uvedeného oboru v COPTH, který je projektem také částečně analyzován: obor pro chlapce a dívky s úspěšně ukončeným základním vzděláním a předsevzetím uplatnit se v tradičním oboru, mající klíčové postavení ve výrobě a využití elektrické energie. Čtyřleté studium umožní absolventům provádět návrhy, výrobu, montáž, údržbu, opravy a provozování elektrických strojů a zařízení. Orientovat se a úspěšně jednat v podmínkách tržně ekonomických vztahů. Absolvent získá základy cizího jazyka s rozšířením o technickou terminologii svého oboru. Dokáže se orientovat v elektronických systémech pro řízení a diagnostiku silnoproudých strojů a zařízení. Umí navrhnout základní elektronické obvody, zhotovit jejich schémata a úspěšně je realizovat. Bude schopen samostatně si doplňovat potřebné informace z odborného tisku, multimediálních nosičů a internetu. Naučí se samostatně využívat PC ve prospěch své specializace. Maturitní zkouška zaručuje úplné střední odborné vzdělání, jež je základem pro další studium na vysokých školách, popř. v zařízeních všech forem pomaturitního vzdělání. Na základě dlouholeté účasti COPTH v mezinárodních vzdělávacích projektech poskytuje škola svým absolventům v průběhu studia možnost nadstandardního vzdělání s uplatněním v mezinárodním měřítku, a to v garanci nizozemské asociace elektrotechniků VEV. Popis jednotlivých fází projektu 1. Potřeby, názory a připomínky podnikatelské veřejnosti a profesních společenstev
Naše činnost týkající se zmíněného projektu začala sestavením dotazníku pro podnikatelské subjekty a profesní společenstva. Vybrané subjekty jsme oslovili s výzvou, aby specifikovaly své požadavky na budoucího řemeslníka – odborníka. Osloveny byly firmy a instituce působící nejen v oboru elektro, ale i v dalších technických oborech, neboť i firmy zabývající se montáží a servisem plynových zařízení se setkávají s potřebou elektrotechnické montáže (to je jen jeden příklad z mnoha). 2. Srovnávací studie jednotlivých školských systémů zúčastněných zemí
V rámci studie bylo zapotřebí přesně popsat a specifikovat: školský systém, shodné prvky, strukturu vzdělávacích programů, způsoby financování, interpersonální vazby a organizaci, celkovou organizaci školského systému, přípravu pro jednotlivé organizace, úlohu sociálních partnerů a způsoby ovlivňování přípravy žáků. 3. Stanovení referenčních prací pro potřeby srovnávací studie
Byly vybrány vzorky referenčních prací, které slouží pouze jako příklady a ukázky zpracování daných tematických celků v jednotlivých zemích. Tyto ukázky jsou do značné míry ovlivněny materiálním vybavením škol, které je v závěrečné zprávě dokladováno na ukázkách. 4. Postavení všeobecně vzdělávacích předmětů v odborném vzdělávání
Při popisu současného stavu a sestavování návrhu optimalizace jsme vycházeli ze stávajících principů odborného vzdělávání v jednotlivých zemích. Byly předestřeny možnosti inovace v oblasti společných styčných ploch jako výchozích bodů pro konečné sestavení závěrečného dokumentu. K této části byl připojen samostatně vytvořený soubor všeobecně vzdělávacích předmětů tak, aby vznikla ucelená struktura. 5. Úloha sociálních partnerů v procesu odborného vzdělávání
Sociální partnery za českou stranu zastupovaly: Pražská energetika a. s. za podnikatelské subjekty, Elektrotechnický svaz český za profesní svazy. Obecně bylo konstatováno, že úloha sociálních partnerů se odvíjí od úrovně rozvoje ekonomiky. 6. Ukončování studia
Této závěrečné a podle vyjádření účastníků velmi důležité kapitole bylo věnováno značné množství jednacího času. Jednotlivé delegace zpracovaly a předložily schémata organizace závěrečných zkoušek, včetně kritérií pro připuštění ke zkoušce. Určité rozdíly v názorech některých zúčastněných zemí se objevily v zařazení a rozsahu všeobecně vzdělávacích předmětů. Velmi se diskutovalo o komplexnosti zkoušky a vyloučení stresových faktorů. Z jednání vyplynuly tyto závěry: průběh zkoušek v jednotlivých zemích je velmi podobný a existují minimální obsahové a organizační rozdíly, česká zkouška je plně srovnatelná se zkouškou v zemích EU jak po stránce organizace, tak svou strukturou, náročností i obsahem. Práce na uvedeném projektu trvala déle než tři roky a potvrdila, že úroveň našeho odborného vzdělávání je vzhledem k přidělovaným finančním prostředkům dobrá. V dalším projektu Leonardo da Vinci se nyní přistupuje k experimentálnímu ověřování získaných poznatků na reprezentativním vzorku škol z jedenácti zemí. Je pravděpodobné, že vznikne unikátní studie, podepřená zkušenostmi z praxe, použitelná v obecných souvislostech, tedy nejen na obor elektrikář. | 
