časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo
tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Elektroodpad – Směrnice EU 2002/96/ES a 2002/95/ES – přínosy a nařízení

|

číslo 8-9/2004

výměna zkušeností

Elektroodpad – Směrnice EU 2002/96/ES a 2002/95/ES – přínosy a nařízení

Ing. David Beneš, Dewarec s. r. o.

Dne 27. ledna 2003 Evropský parlament a Rada Evropské unie přijaly Směrnici 2002/96/ES, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Po Směrnici 94/62/ES z 20. prosince 1994, o obalech a obalových odpadech, a Směrnici 2000/53/ES z 18. září 2000, o vyřazených vozidlech, se jedná již o třetí směrnici v pořadí, která zavádí v oblasti odpadů povinnou míru odděleného sběru, využití, opětovného použití a recyklace.
Dále byla přijata Směrnice 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

Jedním ze základních otázek celé problematiky elektroodpadu je, jak zakomponovat požadavky směrnic EU (2002/96/ES a 2002/95/ES) do legislativy ČR, přesněji do zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. A především, jak to udělat správně a včas!

ČR je povinna uvést v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s těmito směrnicemi nejpozději do 13. srpna 2004.

Vzhledem k tomu, že se nová legislativa bude přímo dotýkat hlavně výrobců/dovozců elektrických a elektronických zařízení (EEZ), měli by především oni dostávat dostatečné, pravdivé a objektivní informace. V následujících řádcích se o toto pokusím.

Obr. 1

Co všechny trápí?

Především kolik to bude stát, kdy a kdo bude platit, kdo bude za co zodpovědný, co to bude znamenat pro výrobce/dovozce, kdo bude řídit systém (systémy) a jaké vzniknou, jak se bude řešit „stará zátěž„ a kdo ji zaplatí, kdo bude mít dohled nad financemi a jaká bude kontrola nad přerozdělováním finančních prostředků a mnoho dalších otázek, na které bude ještě třeba odpovědět.

Hlavní zásady a důvody vzniku směrnice

Množství OEEZ vznikajícího ve Společenství rychle roste. Obsah nebezpečných součástí v elektrických a elektronických zařízeních představuje závažný problém při nakládání s odpady a k recyklaci OEEZ nedochází v dostatečném rozsahu.

Hlavním cílem směrnice je prevence vzniku OEEZ, jeho opětovné použití, recyklace a další formy jeho využívání ve snaze snížit množství odpadu určeného k odstranění. Směrnice 2002/96/ES v příloze IA definuje deset kategorií EEZ spadajících do působnosti této směrnice. V příloze IB je dále specifikován seznam výrobků spadajících do kategorií uvedených v příloze IA.

Kategorie elektrických a elektronických zařízení v oblasti působnosti směrnice

  1. Velké domácí spotřebiče
  2. Malé domácí spotřebiče
  3. Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení
  4. Spotřebitelská zařízení
  5. Osvětlovací zařízení
  6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů)
  7. Hračky, vybavení pro volný čas a sporty
  8. Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků)
  9. Přístroje pro monitorování a kontrolu
  10. Automaty

Komentář:
Jak je patrné z výčtu kategorií, směrnice má velmi široký záběr. Netýká se pouze výrobků spotřební elektrotechniky, ale veškeré techniky používající ke své činnosti elektrický proud (výjimkou jsou pouze velká stacionární zařízení).

Cíle využití, opětovného použití a recyklace v jednotlivých kategoriích

Komentář:
Obecné cíle směrnice by se daly shrnout do několika základních srozumitelných bodů:

  • problém: množství OEEZ rychle roste; jeho nebezpečnost představuje závažnou zátěž pro životní prostředí; recyklace OEEZ je nedostatečná; materiály nenávratně mizí na skládkách nebo ve spalovnách;

  • řešení: vyrábět pouze taková EEZ, která umožní jejich opětovné použití a usnadní následnou demontáž a recyklaci OEEZ; minimalizovat používání nebezpečných látek pro výrobu EEZ; dosáhnout pro OEEZ vysoké úrovně odděleného sběru; stimulovat spotřebitele k bezplatnému vracení a separovanému sběru OEEZ; dodržovat značení materiálů pro jejich možnou identifikaci; využít nejlepších dostupných technik pro zpracování, využití a recyklaci;

  • nástroje: zavést odpovědnost výrobce za OEEZ – každý výrobce by měl být odpovědný za financování nakládání s odpady ze svých vlastních výrobků; stát by měl podporovat takové návrhy a výrobu EEZ, které umožní jejich opětovné použití a usnadní následnou demontáž a recyklaci OEEZ; zřídit dostatečný počet sběrných míst k bezplatnému vracení a separovanému sběru OEEZ; přijmout vhodná opatření k dosažení vysoké úrovně třídění komunálního odpadu; zajistit, aby zpracovatelé OEEZ splňovali určité minimální normy pro zpracování a recyklaci OEEZ.

Základní pojmy (výtah z návrhu novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech)

Pro účely zákona se rozumí:
a) elektrické a elektronické zařízení (dále jen „elektrozařízení“) – zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli a zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole, které náleží do některé ze skupin uvedených v příloze č. 7 a které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1 000 V pro střídavý proud a 1 500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení určených výlučně pro armádní účely,
b) elektroodpad – elektrozařízení, které se stalo odpadem podle § 3 odst. 1 tohoto zákona, vč. komponent, konstrukčních dílů a spotřebních dílů, které v tom okamžiku jsou součástí zařízení,
c) opětovné použití – použití elektrozařízení nebo jeho komponent bez jejich dalšího přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny,
d) zpracování elektroodpadu – jakákoli operace prováděná po převzetí elektroodpadu do zařízení ke zpracování elektroodpadu za účelem dekontaminace, demontáže, drcení, využití nebo přípravy na odstranění a jakýkoli jiný způsob provedený s cílem využití nebo odstranění elektroodpadu,
e) výrobce – fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku:
1. vyrábí a prodává pod svou vlastní značkou elektrozařízení,
2. dále prodává pod svou vlastní značkou elektrozařízení vyrobená jinými dodavateli, neobjevuje-li se na zařízení značka osoby podle bodu 1,
f) dovozce – fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, která dováží elektrozařízení v rámci své podnikatelské činnosti do České republiky,
g) elektroodpad z domácností – elektroodpad z domácností fyzických osob a svým charakterem a množstvím jemu podobný elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání.

Povinnosti, které směrnice ukládá výrobcům/dovozcům

Ustanovení směrnice se vztahuje na všechny výrobky a jejich výrobce bez ohledu na způsob jejich prodeje. Jedním z hlavních záměrů směrnice je, aby škody na životním prostředí byly přednostně řešeny u zdroje a aby platil znečišťovatel. Chystaným nástrojem bude zavedení odpovědnosti výrobce za OEEZ.

Hlavní povinnosti plynoucí ze směrnice pro výrobce jsou:

  • výrobci by měli financovat sběr ze sběrných zařízení, zpracování, využití a odstranění OEEZ;

  • výrobce by měl být odpovědný za financování nakládání s odpady ze svých vlastních výrobků;

  • výrobce by měl při uvádění svého výrobku na trh poskytnout finanční záruku, aby se předešlo tomu, že by náklady spojené s nakládáním s OEEZ z bezprizorných výrobků nesla společnost, nebo ostatní výrobci;

  • u OEEZ (od jiných uživatelů, než jsou domácnosti) z výrobků uvedených na trh před 13. 8. 2005 (historický odpad) budou muset zajistit financování nakládání výrobci;

  • odpovědnost za financování nakládání s historickými odpady by měla být sdílena všemi stávajícími výrobci v kolektivních systémech financování, do kterých přispívají úměrně všichni výrobci, kteří působí na trhu v okamžiku, kdy dochází ke vzniku nákladů;

  • výrobci budou muset poskytovat informace o identifikaci součástí a materiálů pro usnadnění nakládání s OEEZ a vhodně označovat elektrická a elektronická zařízení, která by mohla skončit v nádobách na odpadky;

  • výrobcům bude povoleno zřídit a provozovat samostatné nebo kolektivní systémy zpětného odběru OEEZ z domácností za předpokladu, že jsou v souladu s cíli této směrnice;

  • u OEEZ jiných než z domácností budou muset výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem zabezpečit sběr těchto odpadů;

  • výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem budou muset zřídit v souladu s právními předpisy Společenství systémy zajišťující zpracování OEEZ za použití nejlepších dostupných technik zpracování, využití a recyklace;

  • výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem budou muset v souladu s právními předpisy Společenství zřídit samostatně nebo na kolektivní bázi systémy zajišťující využití odděleně sebraných OEEZ;

  • nejpozději do 13. srpna 2005 budou muset výrobci financovat přinejmenším sběr, zpracování, využití a environmentálně (s převážným vlivem na prostředí – pozn. red.) šetrné odstraňování OEEZ z domácností uložených ve sběrných zařízeních;

  • u výrobků uvedených na trh po 13. srpnu 2005 bude muset každý výrobce odpovídat za financování odpadů z vlastních výrobků;

  • nejpozději od 13. 8. 2005 budou muset mít výrobci zajištěno financování nákladů na sběr, zpracování, využití a environmentálně šetrné odstraňování OEEZ od jiných uživatelů, než jsou domácnosti, z výrobků uvedených na trh po 13. 8. 2005;

  • výrobci budou muset poskytnout informace o opětovném použití a zpracování pro každý nový druh EEZ do jednoho roku od jejich uvedení na trh;

  • výrobce bude muset jasně identifikovat své výrobky uvedené na trh po 13. 8. 2005 svou značkou a navíc značkou uvádějící, že EEZ bylo uvedeno na trh po 13. srpnu 2005.

Tab. 1. Cíle využití, opětovného použití a recyklace v jednotlivých kategoriích

Kategorie OEEZ Využití (%) Opětovné použití a recyklace (%)
1 Velké domácí spotřebiče 80 75
2 Malé domácí spotřebiče 70 50
3 Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení 75 65
4 Spotřebitelská zařízení 75 65
5 Osvětlovací zařízení 70 50
6 Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů) 70 50
7 Hračky, vybavení pro volný čas a sporty 70 50
8 Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků) neuvedeno neuvedeno
9 Přístroje pro monitorování a kontrolu 70 50
10 Automaty 80 75
  Plynové výbojky neuvedeno 80

Komentář:
Jak je z výše uvedených povinností výrobců/dovozců patrné, hlavní snahou směrnice je přenesení odpovědnosti za OEEZ na výrobce, a to především odpovědnost finanční. Je zřejmé, že vybudování systému sběru, nakládání, využití, zpracování a recyklace nebude levná záležitost. Včasná příprava a budování systému může výrobcům poskytnout nemalé konkurenční výhody. Je však také zřejmé, že v konečné podobě zaplatí celý systém konečný spotřebitel, protože cena za nakládání s OEEZ se musí zákonitě odrazit v ceně výrobku.

Financování nakládání s OEEZ:

a) z domácností

  1. Je-li elektrozařízení uvedeno na trh po 13. srpnu 2005, výrobce a dovozce elektrozařízení jsou povinni financovat zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu z domácností, který byl odevzdán v rámci systému zpětného odběru – jedná-li se o elektrozařízení, které výrobce uvedl na trh nebo dovozce dovezl do České republiky. Před uvedením elektrozařízení na trh jsou výrobce a dovozce povinni poskytnout záruku prokazující, že nakládání s veškerým elektroodpadem bude finančně zajištěno a že zařízení bude označeno. Tato záruka musí být dostatečná k pokrytí financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu z domácností.

  2. Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, jsou výrobci a dovozci povinni vytvořit systém k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu z domácností, který byl odevzdán v rámci systému zpětného odběru, do kterého v odpovídajícím rozsahu, např. podle podílu na trhu, přispívají všechny tyto osoby podnikatelsky činné v okamžiku vzniku příslušných nákladů.

b) jiným než elektroodpadem z domácností:

  1. Je-li elektrozařízení uvedeno na trh po 13. srpnu 2005, zajistí financování výrobce a dovozce.

  2. Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005 a je-li nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování výrobce a dovozce takového nového výrobku při jejich dodávce, nejvýše však v počtu dodávaných zařízení.

  3. Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005 a není nahrazováno výrobky stejného typu, nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování koneční uživatelé, kteří nejsou spotřebiteli.

Do kdy je třeba co splnit:

  • stát uvede v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 13. 8. 2004;

  • výrobce elektrických nebo elektronických zařízení uváděných na trh po 13. 8. 2005 musí být jasně identifikovatelný podle značky na zařízení;

  • výrobci musí vhodně označovat elektrická a elektronická zařízení uvedená na trh po 13. srpnu 2005 symbolem pro označení elektrického a elektronického zařízení;

  • nejpozději od 13. srpna 2005 musí výrobci zajišťovat financování nákladů na sběr, zpracování, využití a environmentálně šetrné odstraňování OEEZ;

  • nejpozději do 31. prosince 2008 stát zajistí, aby výrobci splnili cíle pro využití, opětovné použití a recyklaci;

  • jedná-li se o OEEZ z domácností, stát zajistí, že nejpozději od 13. srpna 2005:

    • budou zřízeny systémy, které umožní konečným držitelům a distributorům bezplatně vracet OEEZ z domácností,

    • budou distributoři při dodávce nových výrobků zodpovídat za zajištění bezplatného vracení těchto odpadů, a to vždy jedno odpadní zařízení za jeden nový výrobek – jde-li o zařízení ekvivalentního typu, které plnilo stejnou funkci jako dodávaný výrobek,

    • bude výrobcům povoleno zřídit a provozovat samostatné nebo kolektivní systémy zpětného odběru OEEZ z domácností za předpokladu, že jsou v souladu s cíli této směrnice,

  • stát zajistí, aby bylo nejpozději do 31. 12. 2008 dosaženo míry odděleného sběru v průměru nejméně čtyř kilogramů OEEZ z domácností na osobu za rok.

Závěr

Pokud jste to nevzdali a dočetli až sem, máte jistě hlavu plnou informací a možná si nejste jisti, co přesně to pro vás znamená. Pravda je, že se problematika elektroodpadu dotkne nás všech. Otázkou však zůstává, jak kdo bude na tuto skutečnost připraven. Zda budeme čekat do poslední chvíle a pak pod pohrůžkou sankcí ze strany Inspekce životního prostředí draze zavádět možná nepříliš funkční systémy, nebo už dnes (s předstihem) začneme tuto problematiku řešit a tím získáme přehled o různých variantách řešení s možností optimalizovat výdaje při zavádění nových povinností a výhodu před konkurencí, ale především možnost se rozhodnout.

Společnost Dewarec s. r. o. se průběžně podílí na zpracování řady dokumentů a výzkumných úkolů v souvislosti s nově schvalovanou legislativou o elektroodpadu i řešení problematiky recyklace elektroodpadu v praxi. Zájemci o bližší a podrobnější informace se mohou obrátit přímo na autora článku na e-mailovou adresu: benes@dewarec.cz