Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2018 vyšlo
tiskem 14. 2. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 3. 2018. 

Téma: Elektrické přístroje; Přístroje pro chytré sítě;
Internet věcí

Hlavní článek
Řízení toku výkonu v síti pomocí výkonových měničů

Aktuality

SENO spol. s r. o. – 25 let s Vámi Když jsme s pány Josefem Steineggerem a Jirkou Novotným zakládali v roce 1993 firmu, byli…

15. Zákaznický den ZAT byl opět rekordní Koncem ledna proběhl už tradiční Zákaznický den společnosti ZAT, největší české firmy s…

Brněnská technika představila novou kampaň jako generační výpověď mladých Nová náborová kampaň brněnské techniky s názvem Generace VUT upozorňuje na časté…

Výroba z biomasy vzrostla o 14 %, dodala čistou elektřinu pro 230 tisíc domácností Téměř 573 milionů kWh ekologické elektřiny vyprodukovaly v loňském roce výrobny Skupiny…

Dva veletrhy úsporného, komfortního a moderního bydlení – DŘEVOSTAVBY, MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 13. ročník veletrhu DŘEVOSTAVBY se koná souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ. Společná…

Synergie oborů na veletrhu FOR ARCH přináší větší zájem vystavovatelů Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH se uskuteční v PVA EXPO PRAHA v Letňanech 18.–22.…

Více aktualit

Elektřina na bázi teplotních rozdílů mořské vody

Jednou z možností získání energie z oceánů je využití rozdílů teplot mezi povrchovou vodou a vodou v hloubce 500 až 1 000 m pod hladinou. Tento systém je označován zkratkou OTEC (Ocean Ther­mal Energy Conversion System). Klimatické podmínky vhodné pro provoz cyklu OTEC jsou zejména v tropických a subtropických oblastech soustředěných mezi čtyřicátou se­verní a jižní rovnoběžkou, kde teplotní roz­díl mezi povrchovou mořskou vodou a vo­dou v hloubce jednoho kilometru činí 15 až 25 °C. V japonských vodách teoreticky umož­ňuje tento teplotní rozdíl využít energii oko­lo 1014 kW·h za rok. Systém OTEC využívá teplou povrchovou mořskou vodu k zahřátí pracovního média k bodu varu a přeměňuje je na páru. Vzniklá pára pohání turbínu a vy­rábí elektrickou energii. Systém je tedy stej­ný jako u tepelných nebo atomových elektrá­ren. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že pracov­ním médiem je kapalina s nízkým bodem varu – roztok amoniaku ve vodě. Jedním z cyk­lů využívajících tuto technologii je Ueharův cyklus (Uehara Cycle), který se testuje v In­stitutu oceánské energie (Institute of Ocean Energy) na univerzitě v Saga v Japonsku. Byl poprvé prezentován v roce 1994 na meziná­rodní konferenci OTEC a od té doby byly uděleny patenty ve dvanácti zemích, včetně Japonska. V nedávné době uskutečnila sku­pina vědců z univerzity v Saga demonstrační zkoušku svého zařízení v indickém výzkum­ném středisku, kde se podařilo získat výkon 1 000 kW. V současné době se buduje zaří­zení na Ueharův cyklus na nejjižněji polože­ném japonském ostrůvku Okinotorishima.

[Science and Technology in Japan, 2008, č. 101, s. 45.]