Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Elektrikář a právo

Elektrikář a právo
Výběr předpisů aneb jak minimalizovat problémy při srážce s právním řádem České republiky v elektrotechnické praxi

JUDr. Zbyněk Urban, Praha – poradenská činnost

Úvod

Úvodem do této problematiky několik slov k tomu, jak jsou elektrická zařízení řazena v systému předpisů a legislativy. Pozornost je třeba věnovat především změnám a úpravám v období zhruba posledních deseti let. Za významné je možné označit i období vstupu ČR do EU, kdy byl zahájen proces sbližování naší legislativy s právem Evropských společenství. Při řešení problematiky je třeba vycházet ze zařazení elektrických zařízení z hlediska možných provozních rizik. Zde přichází v úvahu členění, které je obsahem zákona č. 338/2005 Sb., úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá z pozdějších změn.

Podle zákona podávají organizace státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení.

Citace zákona uvedená v § 6 b): Vyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob, majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.

Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popř. do skupin, a stanovuje se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Na problematiku elektrických zařízení navazuje vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti ve znění pozdějších předpisů.

Protože z uvedených důvodů jsou elektrická zařízení zařazena mezi vyhrazená, tedy se zvýšenou mírou ohrožení chráněných zájmů, je třeba při činnostech s nimi postupovat podle platné legislativy. Z toho plyne, že profese v elektrotechnice musí pro udržení potřebné úrovně odbornosti a kvality vykonávaných činností sledovat změny norem, vyhlášek, technických předpisů a zákonů. S politováním je nutné konstatovat, že změn není právě málo a naděje na pokles jejich počtu vzhledem ke sjednocování postupů v Evropě je minimální. Jednou z komplikací u technických norem jsou pořizovací náklady, a tím jejich dostupnost pro praxi. Postupovat mimo pravidla stanovená v normách obvykle nelze a následkem jejich nerespektování vznikají nejrůznější problémy a spory. Prokazování, kdo má pravdu ve sporných případech, je složitá, a především časově náročná věc. Pro profesi elektrotechniků je přitom čas nepřítelem, a to často nepřítelem číslo jedna.

Práce, obsluha, údržba, revize, projektování a další činnosti s elektrickým zařízením vystavují pracovníky v některých případech zvýšenému ohrožení života nebo zdraví. Při jejich výkonu je nezbytná odborná způsobilost, stanovené vzdělání a délka odborné praxe.

Technická zařízení, včetně elektrických, představují zvýšenou míru ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců, a proto by měly být dodržovány podmínky pro získání odborné způsobilosti, a to včetně znalosti norem a legislativy, které jsou nezbytné pro vykonávání jejich:

  • obsluhy,
  • montáže a oprav,
  • kontroly (revize),
  • projektování.

Požadavky upravuje dosud platná vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Přes všechny výhrady, které je možné k vyhlášce mít, včetně potřeby její novelizace, jde o platný předpis. Není možné, a ani rozumné, při rostoucí složitosti zařízení a náročnosti na práci s ním ponechat kvalifikaci na libovůli pracovníků.

Legislativa

Legislativa ČR je zaplavena množstvím různých zákonů, vyhlášek a nařízení, které se i přes jejich obrovské množství navíc neustále mění, a to někdy podle tvořivosti našich zákonodárců. Tuto legislativní smršť nestačí průběžně sledovat ani renomovaní pracovníci, natož obyčejný elektrikář. Tento příspěvek chce přiblížit elektrikáři – zaměstnanci i živnostníkovi, elektromontérovi i reviznímu technikovi, čeho se vyvarovat. Práce od zakázky, přes projekt, technické podklady, použití materiálu, samotnou montáž, následné předání díla a vykonání revize až po užívání hotového díla někdy znamená složitou a náročnou cestu.

Závěrečný seznam zákonů, nařízení vlády a vyhlášek nabízí základní výběr právních předpisů, se kterými se při práci na úseku elektrotechniky potká téměř každý odborník. K tomu ještě upozornění, že na činnosti v elektrotechnice navazuje mnoho technických norem, a to jak v obvyklých třídách ČSN 33 až 38, tak i mimo ně. Podrobnější zmínka o normách je nad možnosti krátkého přehledu, který je zde předkládán.

Některé úkony při činnostech s elektrickým zařízením

Při činnostech na elektrickém zařízení a s ním, včetně spotřebičů a dalších prvků, je třeba vycházet z předepsaných postupů a řešení nebo alespoň postupovat na základě ověřených poznatků, které zaručují bezpečnost provozu, a tím do jisté míry i spolehlivost.

Některé ze základních okruhů otázek a problémů, které by měly být vyhodnoceny a řešeny, jsou v několika následujících bodech. Jde o:

  1. Legislativní a technické předpisy, ze kterých vyplývá zákonná povinnost:
    – vypracovat projekt a technickou zprávu elektrického zařízení,
    – realizovat projekt odbornou firmou,
    – zajišťovat ve lhůtách revize elektrického zařízení (výchozí, pravidelné),
    – pro zařízení používat schválené a vhodné výrobky.
  2. Doklady a dokumenty nutné pro přípravu revize elektrického zařízení:
    – požadavky technických norem,
    – požadavky z dalších předpisů,
    – údaje z technické dokumentace výrobce (výrobku).
  3. Systémový postup určení:
    – prostředí podle platných norem a vyhlášek,
    – realizace elektrického zařízení podle podkladů z projektu a další dokumentace,
    – vztahu dokumentace k platným předpisům a normám.
  4. Postupy a metody při revizích elektrického zařízení v praxi (měření/zkoušení):
    – vnitřních elektrických rozvodů (světelných, zásuvkových a dalších) v budovách pro bydlení,
    – vnitřních elektrických rozvodů (světelných, zásuvkových a dalších) v provozovnách,
    – elektrických rozváděčů,
    – specifických elektrických zařízení (stejnosměrné rozvody, lékařská zařízení, chemické provozy a jiné),
    – elektrických spotřebičů,
    – elektrického nářadí,
    – pohyblivých přívodů, šňůrových vedení a jejich příslušenství.

Cílem navrhovaných postupů a opatření je zajištění potřebné úrovně bezpečnosti, odstranění nebo minimalizace rizik u vyhrazených technických zařízení v míře a úrovni, jaké nařizuje platná legislativa.

Bezpečnost z pohledu zákonů

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) jsou uvedeny v části páté Hlava I zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Z ustanovení § 101 vychází péče o BOZP jako povinnost vedoucích zaměstnanců, a to s ohledem na rizika a v návaznosti na zvláštní právní předpisy. Prevence rizik je obsahem § 102. Mnohé požadavky jsou uvedeny v nařízeních vlády pro pracoviště, strojní zařízení, v nařízení o práci ve výškách a dalších.

Zde je třeba upozornit na skutečnost, že zákon má působnost i v podnikání fyzických osob, které představují zaměstnavatele sami sobě. Vzhledem k zařazení elektrotechnických výrobků, a tím i elektrických zařízeních do oblasti regulované sféry, je možné bez jakékoliv nadsázky upozornit na existenci rizik při obsluze a práci na elektrických zařízeních, jak vyplývá i z technických norem a některých dalších předpisů. Na doplnění je možné připomenout, že problematika je mj. obsažena v Úmluvě mezinárodní organizace práce č. 155 z 23. června 1981, která je součástí našeho právního řádu jako vyhláška č. 20/1989 Sb., Úmluva o bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovním prostředí.

Ze zákonných ustanovení je třeba připomenout nový zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády č. 101/2005 Sb., které v příloze podrobně řeší problematiku elektrických instalací.

Pro samotnou obsluhu a práci na elektrických zařízení bude nejpodstatnější technická norma ČSN EN 50110-1 ed. 2 a na ni navazující technická normalizační informace TNI 34 3100. Zde jsou formulovány požadavky na obsluhu a práci v podobě, kdy norma neobsahuje technicko-organizační opatření. Znamená to značný rozdíl oproti dřívějšímu obsahu norem a vyvolalo to i rozporuplné hodnocení normy. Pro pochopení je třeba vycházet ze zásady, že norma uvádí cíl, kterého má být dosaženo (bezpečnost), a na řešiteli je volba postupu při respektování současných poznatků vědy, techniky a praxe.

Významným činitelem je zde osoba zodpovědná za elektrické zařízení se stanovenou odpovědností. S odvoláním na již uvedený zákon č. 309/2006 Sb. je tomu na stavbách obdobně s postavením koordinátora BOZP na staveništi.

Poslední z připomínek je k elektrickým zařízením ve výbušném prostředí, pro které upravuje požadavky nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Z technických norem navazuje soubor ČSN EN 60079, a to jak z hlediska stanovení vnějších vlivů, tak z hlediska volby vhodných přístrojů a nakonec i údržby a revizí. Pracovníci pro činnosti na těchto zařízeních musí splňovat požadavky odborné způsobilosti skupiny B.

Zařízení přípojek na rozvodnou síť a ochranná pásma venkovních i kabelových vedení jsou řešena v energetickém zákonu č. 458/2000 Sb. a dále v normě pro elektrické přípojky ČSN 33 3320. Proti dřívějšímu řešení přípojek je dnes již nutné respektovat požadavky na zkratovou odolnost v místě připojení, ochranu před přepětím a otázky elektromagnetické kompatibility a k tomu normy energetiky.

Požadavky na výrobky

Základní ustanovení jsou obsažena v zákoně č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a navazujících nařízeních vlády. Za připomínku stojí ustanovení, že výrobek má být používán k účelu, ke kterému byl zhotoven, za běžných a rozumně předvídatelných podmínek. Jde o požadavek uvedený i v zákoně o obecné bezpečnosti výrobku.

Výrobek by měl vždy splňovat podmínky stanovené pro jeho uvedení na trh, mít potřebné označení a návod v řeči uživatele s odkazem na zákon o ochraně spotřebitele.

Problémy vznikají dosti často u rozváděčů a požadavků na jejich stavbu a sestavení, které jsou v souboru ČSN EN 60439. Otázky správné instalace rozváděčů souvisejí i se zákonem o požární ochraně, s instalacemi na hořlavých podkladech, povahou zařízení v chráněných únikových cestách a s některými dalšími.

Pro instalace v obytných budovách a provozovnách jsou základní požadavky z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem, ale i před požárem a dalšími vlivy uvedeny v souboru ČSN 33 2000. Tento soubor, který má sedm částí, je neustále doplňován v návaznosti na evropské normy a členství ČR ve výboru pro normalizaci v elektrotechnice CENELEC. Při používání souboru je třeba respektovat dvě zásady: V první řadě nelze spolehlivě pracovat s jednotlivými normami, ale jen se souborem jako celkem. A dále je nutné sledovat změny norem, ke kterým dochází v důsledku harmonizace s evropskými normami a v důsledku přebírání nových norem dosud nezavedených v ČSN.

Závěr

Základní informace o předpisech souvisejících s elektrotechnikou jsou uvedeny dále v přehledu. Byly vybrány nejčastěji používané předpisy, které však neobsahují úplný přehled, a to zejména pro specifické činnosti a některá individuální řešení. Ohledně přehledu je třeba upozornit na to, že byl zpracován ke konci třetího čtvrtletí roku 2006 a je nutné počítat s dalšími změnami i pro následující roky. Patrně mezi prvními se to dotkne zákoníku práce a možná i stavebního zákona.

Přehled je uspořádán v pořadí zákony, nařízení vlády (technické předpisy) a vyhlášky. K činnostem navazujícím na řešení otázek souvisejících s energetikou (přípojky, připojovací podmínky) je třeba dodat, že se řídí podnikovými normami energetiky (PNE). Pro řešení těchto problémů je možné z praxe doporučit postupy a vykonávání prací podle požadavků energetických podniků v místě realizace zařízení.

Samostatnou problematikou do budoucnosti bude ochrana před bleskem, která je zpracována v novém souboru norem ČSN EN 62305. Pojetí a hodnocení ochrany před bleskem jsou značně odlišné od dosud platné normy a zavedení do praxe zřejmě nebude snadné.

Dalším okruhem normalizace, který dozná mnoha změn, bude část 7 ze souboru norem ČSN 33 2000 pro jednoúčelová zařízení. Zde bude zavedeno několik nových norem, které zatím nebyly v dosavadních normách ČSN pro elektrotechniku. Společně s těmito změnami dochází průběžně k opravám a změnám norem, a to nejen dříve vydaných, ale i norem z poslední doby.

Přehled předpisů

Zákony
174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 338/2005 Sb.
133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
634/1992 Sb., na ochranu spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku.
458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 91/2005 Sb.
102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů.
18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
251/2005 Sb., zákon o inspekci práce.
253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce.
50/1978 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) platný do 31. 1. 2006.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – platný od 1. 1. 2007.
65/1965 Sb., zákoník práce (platný do 31. 12. 2006).
262/2006 Sb., zákoník práce (platný od 1. 1. 2007).
309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při prá ci v pracovněprávních vztazích, a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

Nařízení vlády
291/2000 Sb., kterým se stanovuje grafická podoba značky CE.
172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně.
209/2001Sb., kterým se stanovuje seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost stanovenou tímto nařízením.
378/2001 Sb., kterým se stanovují bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
494/2001 Sb., kterým se stanovuje způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.
495/2001 Sb., kterým se stanovuje rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
11/2002 Sb., kterým se stanovuje vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.
339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění n. v. č. 178/2004 Sb.
17/2003 Sb. (dříve 168/1997 Sb.), kterým se stanovují technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí.
18/2003 Sb. (dříve 169/1997 Sb.), kterým se stanovují technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
20/2003 Sb. (dříve 175/1997 Sb.), kterým se stanovují požadavky na jednoduché tlakové nádoby.
21/2003 Sb. (dříve 172/1997 Sb.), kterým se stanovují technické požadavky na osobní ochranné prostředky.
23/2003 Sb. (dříve 176/1997 Sb.), kterým se stanovují technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
24/2003 Sb. (dříve 170/1997 Sb.), kterým se stanovují technické požadavky na strojní zařízení.
26/2003 Sb. (dříve 182/1999 Sb.), kterým se stanovují technické požadavky na tlaková zařízení.
27/2003 Sb. (dříve 14/1999 Sb.), kterým se stanovují technické požadavky na výtahy, ve znění n. v. č 127/2004 Sb.
406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředích s nebezpečím výbuchu.
101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.
362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Vyhlášky
50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
48/1982 Sb., kterou se stanovují základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění platných předpisů (vyhláška č. 192/2005 Sb.).
20/1989 Sb., Úmluva o bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovním prostředí.
324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích (platila do 31. 12. 2006).
132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona (platila do 31. 12. 2006).
137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).