Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Editorial

Pohled do korun listnatých stromů neomylně naznačuje, že je tady podzim. Tedy roční období, které je symbolizováno zralostí a pestrostí barev – v tomto smyslu je to asi nejkrásnější část roku. Podzim však již v sobě skrývá náznak zimy. Tuto část roku určitě milují děti a lyžaři, ale pro většinu lidí znamená problémy v dopravě, větší riziko úrazu, a především zvýšené nároky na energie. Energie a její efektivní využívání tvoří také stěžejní problém současné evropské energetiky, která se snaží řešit mnoho věcí současně, jako např. zásobování vodou, využívání větru a slunce, dopravní infrastrukturu, elektromobilitu, inteligentní sítě aj. Konec dvacátého a začátek jednadvacátého století je symbolizován mj. úsilím o udržitelný rozvoj, který předpokládá zachování ekologicky „zdravé“ planety. Tenčící se zdroje fosilních paliv a snaha o energetickou nezávislost jsou hnacím motorem pro hledání nových cest a nových řešení. Dobře míněné snahy renomovaných protagonistů zvučných jmen již delší dobu varují před nešetrným vytěžováním drahocenných zdrojů, kterými naše planeta dosud oplývá, i před neřízeným nadměrným zatěžováním životního prostředí těžko odbouratelnými produkty a skleníkovými plyny. Úsilí racionálních ekologů bývá však nezřídka mařeno sobeckými zájmy bohatých jednotlivců a malých, ale velmi vlivných zájmových skupin.

V současné době pochází asi 95 % paliva na Zemi z ropy. Dvě stě milionů let se vytvářela ropa, dvě let stačilo lidem na vyčerpání téměř všech jejích zásob. V České republice by při náhradě ropy např. řepkou musela být k dispozici pětkrát větší zemědělská plocha, nebo by bylo třeba postavit další dva Temelíny. Při současné úrovni spotřeby ropy (30 mld. barelů/rok) se odhadují její zásoby při progresivní spotřebě na 40 až 50 let. Ropa a jiná fosilní paliva však při spalování uvolňují plyny, které jednak zamořují životní prostředí, jednak přispívají k tvorbě skleníkového efektu, a tím ke globálnímu oteplování planety. Jedním si však můžeme být nyní naprosto jisti: globální ropný mejdan skončil. Nastal čas ropné kocoviny a svět zmítající se v křečích způsobených nedostatkem silně návykové látky – ropy – horečně hledá cesty, jak a čím nahradit drogu, která koluje v útrobách spalovacích motorů, a udržuje tak svět v pohybu. Jednou z těchto možných cest, jak snížit potřebu ropy pro mobilitu, je koncepce postupného zavádění elektromobility, především pro městský a příměstský provoz.

Situace s ropou a životním prostředím je notoricky známa, ale tvoří pouze část celého energeticko-ekologického problému. Plánování, realizace a provozování energetické koncepce se odvíjí v horizontu padesáti let. Brzdou v procesu jejího schvalování a prosazování bývají často polická (ne)rozhodnutí. Česká energetická cesta staví na jádru a uhlí a okrajově na obnovitelných zdrojích energie (OZE). Německo jde odhodlaně cestou obnovitelných zdrojů a odstupuje od jádra. Stále se však příliš mluví, a málo činí v souvislosti s evropskou energetickou koncepcí. Jako jedno z možných řešení se nabízí propojení větrně silného severu Evropy se solárně předimenzovaným evropským jihem, popř. i severem Afriky. Budoucnost energetiky v evropském kontextu má však slabá místa a jedním z nich je částečná energetická izolovanost jednotlivých států ve výrobě a transferu elektřiny. Má-li být např. OZE využíváno opravdu efektivně, pak je třeba plošné spolupráce všech států EU. Možná se tak jednou vyřeší i obávaná zimní energetická náročnost, kterou budou kompenzovat jihoevropské solární elektrárny a větrníky ze Severního moře. Poslední teplé sluneční dny letošního podzimu přímo zvou k procházce malebnou krajinou, ale také poskytují jednu z posledních možností, jak naakumulovat co nejvíce „obnovitelné“ energie a dobré nálady pro nadcházející zimu.

Ing. Josef Košťál, šéfredaktor
josef.kostal@fccgroup.cz