Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2020 vyšlo
tiskem 12. 2. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 3. 2020. 

Téma: Elektrické přístroje; Internet věcí; Zdravotnická technika

Hlavní článek
Monitorování obsazenosti prostor inteligentní budovy

Aktuality

Týmy Formula Student z ČVUT budou mít premiéru na okruhu Formule 1 Yas Marina v Abú Dhabí Týmy mezinárodní soutěže Formula Student z Českého vysokého učení technického v Praze se…

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Nový elektronický obchod Rosatomu usnadňuje povolování nových jaderných bloků Koncern Rosenergoatom (elektroenergetická divize ruské korporace pro atomovou energii…

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Více aktualit

Editorial

Pohled do korun listnatých stromů neomylně naznačuje, že je tady podzim. Tedy roční období, které je symbolizováno zralostí a pestrostí barev – v tomto smyslu je to asi nejkrásnější část roku. Podzim však již v sobě skrývá náznak zimy. Tuto část roku určitě milují děti a lyžaři, ale pro většinu lidí znamená problémy v dopravě, větší riziko úrazu, a především zvýšené nároky na energie. Energie a její efektivní využívání tvoří také stěžejní problém současné evropské energetiky, která se snaží řešit mnoho věcí současně, jako např. zásobování vodou, využívání větru a slunce, dopravní infrastrukturu, elektromobilitu, inteligentní sítě aj. Konec dvacátého a začátek jednadvacátého století je symbolizován mj. úsilím o udržitelný rozvoj, který předpokládá zachování ekologicky „zdravé“ planety. Tenčící se zdroje fosilních paliv a snaha o energetickou nezávislost jsou hnacím motorem pro hledání nových cest a nových řešení. Dobře míněné snahy renomovaných protagonistů zvučných jmen již delší dobu varují před nešetrným vytěžováním drahocenných zdrojů, kterými naše planeta dosud oplývá, i před neřízeným nadměrným zatěžováním životního prostředí těžko odbouratelnými produkty a skleníkovými plyny. Úsilí racionálních ekologů bývá však nezřídka mařeno sobeckými zájmy bohatých jednotlivců a malých, ale velmi vlivných zájmových skupin.

V současné době pochází asi 95 % paliva na Zemi z ropy. Dvě stě milionů let se vytvářela ropa, dvě let stačilo lidem na vyčerpání téměř všech jejích zásob. V České republice by při náhradě ropy např. řepkou musela být k dispozici pětkrát větší zemědělská plocha, nebo by bylo třeba postavit další dva Temelíny. Při současné úrovni spotřeby ropy (30 mld. barelů/rok) se odhadují její zásoby při progresivní spotřebě na 40 až 50 let. Ropa a jiná fosilní paliva však při spalování uvolňují plyny, které jednak zamořují životní prostředí, jednak přispívají k tvorbě skleníkového efektu, a tím ke globálnímu oteplování planety. Jedním si však můžeme být nyní naprosto jisti: globální ropný mejdan skončil. Nastal čas ropné kocoviny a svět zmítající se v křečích způsobených nedostatkem silně návykové látky – ropy – horečně hledá cesty, jak a čím nahradit drogu, která koluje v útrobách spalovacích motorů, a udržuje tak svět v pohybu. Jednou z těchto možných cest, jak snížit potřebu ropy pro mobilitu, je koncepce postupného zavádění elektromobility, především pro městský a příměstský provoz.

Situace s ropou a životním prostředím je notoricky známa, ale tvoří pouze část celého energeticko-ekologického problému. Plánování, realizace a provozování energetické koncepce se odvíjí v horizontu padesáti let. Brzdou v procesu jejího schvalování a prosazování bývají často polická (ne)rozhodnutí. Česká energetická cesta staví na jádru a uhlí a okrajově na obnovitelných zdrojích energie (OZE). Německo jde odhodlaně cestou obnovitelných zdrojů a odstupuje od jádra. Stále se však příliš mluví, a málo činí v souvislosti s evropskou energetickou koncepcí. Jako jedno z možných řešení se nabízí propojení větrně silného severu Evropy se solárně předimenzovaným evropským jihem, popř. i severem Afriky. Budoucnost energetiky v evropském kontextu má však slabá místa a jedním z nich je částečná energetická izolovanost jednotlivých států ve výrobě a transferu elektřiny. Má-li být např. OZE využíváno opravdu efektivně, pak je třeba plošné spolupráce všech států EU. Možná se tak jednou vyřeší i obávaná zimní energetická náročnost, kterou budou kompenzovat jihoevropské solární elektrárny a větrníky ze Severního moře. Poslední teplé sluneční dny letošního podzimu přímo zvou k procházce malebnou krajinou, ale také poskytují jednu z posledních možností, jak naakumulovat co nejvíce „obnovitelné“ energie a dobré nálady pro nadcházející zimu.

Ing. Josef Košťál, šéfredaktor
josef.kostal@fccgroup.cz