Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Editorial

Pohled do korun listnatých stromů neomylně naznačuje, že je tady podzim. Tedy roční období, které je symbolizováno zralostí a pestrostí barev – v tomto smyslu je to asi nejkrásnější část roku. Podzim však již v sobě skrývá náznak zimy. Tuto část roku určitě milují děti a lyžaři, ale pro většinu lidí znamená problémy v dopravě, větší riziko úrazu, a především zvýšené nároky na energie. Energie a její efektivní využívání tvoří také stěžejní problém současné evropské energetiky, která se snaží řešit mnoho věcí současně, jako např. zásobování vodou, využívání větru a slunce, dopravní infrastrukturu, elektromobilitu, inteligentní sítě aj. Konec dvacátého a začátek jednadvacátého století je symbolizován mj. úsilím o udržitelný rozvoj, který předpokládá zachování ekologicky „zdravé“ planety. Tenčící se zdroje fosilních paliv a snaha o energetickou nezávislost jsou hnacím motorem pro hledání nových cest a nových řešení. Dobře míněné snahy renomovaných protagonistů zvučných jmen již delší dobu varují před nešetrným vytěžováním drahocenných zdrojů, kterými naše planeta dosud oplývá, i před neřízeným nadměrným zatěžováním životního prostředí těžko odbouratelnými produkty a skleníkovými plyny. Úsilí racionálních ekologů bývá však nezřídka mařeno sobeckými zájmy bohatých jednotlivců a malých, ale velmi vlivných zájmových skupin.

V současné době pochází asi 95 % paliva na Zemi z ropy. Dvě stě milionů let se vytvářela ropa, dvě let stačilo lidem na vyčerpání téměř všech jejích zásob. V České republice by při náhradě ropy např. řepkou musela být k dispozici pětkrát větší zemědělská plocha, nebo by bylo třeba postavit další dva Temelíny. Při současné úrovni spotřeby ropy (30 mld. barelů/rok) se odhadují její zásoby při progresivní spotřebě na 40 až 50 let. Ropa a jiná fosilní paliva však při spalování uvolňují plyny, které jednak zamořují životní prostředí, jednak přispívají k tvorbě skleníkového efektu, a tím ke globálnímu oteplování planety. Jedním si však můžeme být nyní naprosto jisti: globální ropný mejdan skončil. Nastal čas ropné kocoviny a svět zmítající se v křečích způsobených nedostatkem silně návykové látky – ropy – horečně hledá cesty, jak a čím nahradit drogu, která koluje v útrobách spalovacích motorů, a udržuje tak svět v pohybu. Jednou z těchto možných cest, jak snížit potřebu ropy pro mobilitu, je koncepce postupného zavádění elektromobility, především pro městský a příměstský provoz.

Situace s ropou a životním prostředím je notoricky známa, ale tvoří pouze část celého energeticko-ekologického problému. Plánování, realizace a provozování energetické koncepce se odvíjí v horizontu padesáti let. Brzdou v procesu jejího schvalování a prosazování bývají často polická (ne)rozhodnutí. Česká energetická cesta staví na jádru a uhlí a okrajově na obnovitelných zdrojích energie (OZE). Německo jde odhodlaně cestou obnovitelných zdrojů a odstupuje od jádra. Stále se však příliš mluví, a málo činí v souvislosti s evropskou energetickou koncepcí. Jako jedno z možných řešení se nabízí propojení větrně silného severu Evropy se solárně předimenzovaným evropským jihem, popř. i severem Afriky. Budoucnost energetiky v evropském kontextu má však slabá místa a jedním z nich je částečná energetická izolovanost jednotlivých států ve výrobě a transferu elektřiny. Má-li být např. OZE využíváno opravdu efektivně, pak je třeba plošné spolupráce všech států EU. Možná se tak jednou vyřeší i obávaná zimní energetická náročnost, kterou budou kompenzovat jihoevropské solární elektrárny a větrníky ze Severního moře. Poslední teplé sluneční dny letošního podzimu přímo zvou k procházce malebnou krajinou, ale také poskytují jednu z posledních možností, jak naakumulovat co nejvíce „obnovitelné“ energie a dobré nálady pro nadcházející zimu.

Ing. Josef Košťál, šéfredaktor
josef.kostal@fccgroup.cz