Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Důležitý parametr přepěťových ochran

číslo 2/2003

Inovace, technologie, komponenty

Důležitý parametr přepěťových ochran

Ing. Zdeněk Rous, CSc.,
zastoupení DEHN + SÖHNE v ČR a SR

Při instalaci přepěťových ochran v síti nn snad každého napadne myšlenka: zbytkové napětí při odvádění přepětí (po zapůsobení přepěťových ochran) by mělo být co nejmenší a tím bude ochranný účinek největší. Autor tohoto článku v minulosti dokonce zaznamenal tento argument odborníka na přepěťové ochrany: „Já si koupím tyto svodiče přepětí třídy C, poněvadž mají o 10 až 15 V nižší omezovací napětí“ (v tomto případě se jednalo o varistorové svodiče, takže v podstatě šlo o varistorové napětí, které i u tohoto svodiče bývá nazýváno též zapalovací napětí).

Obr. 1.

Obr. 1. I – nadzemní dálková vedení, II – nadzemní kabelová vedení, III – kombinace nadzemního a podzemního vedení, A – konec nadzemního vedení, B – konec podzemního vedení, IV podzemní kabely, A – ve venkovní zástavbě, B – v městské zástavbě, n/D – průměrný počet přepětí v průběhu jednoho bouřkového dne převyšující U (V)

Jak je to tedy s kvalitou svodičů v tomto ohledu?

Nesmíme zapomenout na tyto skutečnosti:

  1. Přepěťové ochrany tvoří ucelený systém, v němž své místo má každá třída požadavků na ně kladených. Rozmezí přípustných zapalovacích (omezovacích) napětí je natolik široké, že určité místo daného typu ochrany v něm nemusí být kritické. Důležité je, aby na konci řetězce přepěťových ochran bylo zbytkové napětí na svorkách chráněného zařízení nižší, než je odolnost chráněného zařízení předepsaná v ČSN EN 61000-4-5 (zákon č. 22), která musí být zajištěna.

  2. Nižší napětí, kdy ochrana už začíná působit, znamená také její častější činnost, což může mít za následek zkracování její životnosti, jež je závislá na počtu průchodů proudu. Z tohoto hlediska je lepší, má-li ochrana spíše vyšší „zapalovací“ napětí.

  3. U jiskřišťových svodičů bleskových proudů dochází při vzniku oblouku uvnitř svodiče k velkému snížení vnitřního odporu. Záleží na konstrukci svodiče, zda jde téměř o zkrat, nebo zda je odpor natolik vysoký, že následný proud ze sítě nízkého napětí trvá krátkou dobu a je daleko menší než při zkratu. Podle zkušeností autora a podle měření počtu zápalů bleskojistek na nadzemních drátových vedeních může snížení zapalovacích napětí z 1,5 kV na asi 1 kV znamenat pětinásobný nárůst reakcí bleskojistek. V tomto případě tedy může snížení zapalovacího napětí způsobit mnohonásobné zvýšení počtu zápalů bleskojistek. Není-li dobře zajištěno „vnitřní zhášení“ následného proudu přímo v ochraně, děje se tak předřazeným jištěním vně bleskojistky. Záleží-li především na zachování ochranné funkce svodiče, využívá se k tomuto zhášení nadproudové jištění určené pro ochranu před nebezpečným dotykem a pro ochranu instalačních vodičů před proudovým přetížením. To ovšem znamená přerušování napájení, které je v tomto případě pětkrát častější. Je to žádoucí? Samozřejmě není. Zvláště u neobsluhovaných instalací, jakými jsou např. základnové stanice pro sítě mobilních telefonů, zařízení pro snímání a přenos dat rádiovým signálem, vykrývací vysílače televizního a roz­hlasového signálu, stanice katodické ochra­ny apod. Je dobře známo, že technologie RADAX-flow umožňuje spolupráci jiskřišťového svodiče s předřazenými pojistkami v rozmezí jmenovitých proudů 25 až 36 A/50 Hz i s jističi od 40 do 50 A.

Obr. 2.

Závěr

Zbytečně nízké hodnoty omezeného (zbytkového) přepětí na přepěťových ochranách mohou způsobovat tyto problémy:

  • zkracování životnosti ochran,
  • zbytečné přerušování nepřetržitého napájení.

Je tedy žádoucí, aby ochranné úrovně měly určitý odstup od nejvyššího možného provozovacího napětí a přitom aby jejich ochranná úroveň vždy byla nižší než úroveň maximálně přípustná pro daný úsek vedení podle ČSN 33 0420 a pro koncové zařízení v souladu s ČSN EN 61000-4-5.

Pro posouzení kvality jiskřišťových svo­dičů je rovněž důležitý údaj minimálního jmenovitého proudu předřazené pojistky, která může být zapojena v proudovém okruhu vedení nebo ve větvi ke svodiči. Čím menší je tato hodnota (zajišťující „selektivitu„ s typem přepěťové ochrany), tím lze svodič bleskového proudu považovat za kvalitnější.