Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Důležitý parametr přepěťových ochran

číslo 2/2003

Inovace, technologie, komponenty

Důležitý parametr přepěťových ochran

Ing. Zdeněk Rous, CSc.,
zastoupení DEHN + SÖHNE v ČR a SR

Při instalaci přepěťových ochran v síti nn snad každého napadne myšlenka: zbytkové napětí při odvádění přepětí (po zapůsobení přepěťových ochran) by mělo být co nejmenší a tím bude ochranný účinek největší. Autor tohoto článku v minulosti dokonce zaznamenal tento argument odborníka na přepěťové ochrany: „Já si koupím tyto svodiče přepětí třídy C, poněvadž mají o 10 až 15 V nižší omezovací napětí“ (v tomto případě se jednalo o varistorové svodiče, takže v podstatě šlo o varistorové napětí, které i u tohoto svodiče bývá nazýváno též zapalovací napětí).

Obr. 1.

Obr. 1. I – nadzemní dálková vedení, II – nadzemní kabelová vedení, III – kombinace nadzemního a podzemního vedení, A – konec nadzemního vedení, B – konec podzemního vedení, IV podzemní kabely, A – ve venkovní zástavbě, B – v městské zástavbě, n/D – průměrný počet přepětí v průběhu jednoho bouřkového dne převyšující U (V)

Jak je to tedy s kvalitou svodičů v tomto ohledu?

Nesmíme zapomenout na tyto skutečnosti:

  1. Přepěťové ochrany tvoří ucelený systém, v němž své místo má každá třída požadavků na ně kladených. Rozmezí přípustných zapalovacích (omezovacích) napětí je natolik široké, že určité místo daného typu ochrany v něm nemusí být kritické. Důležité je, aby na konci řetězce přepěťových ochran bylo zbytkové napětí na svorkách chráněného zařízení nižší, než je odolnost chráněného zařízení předepsaná v ČSN EN 61000-4-5 (zákon č. 22), která musí být zajištěna.

  2. Nižší napětí, kdy ochrana už začíná působit, znamená také její častější činnost, což může mít za následek zkracování její životnosti, jež je závislá na počtu průchodů proudu. Z tohoto hlediska je lepší, má-li ochrana spíše vyšší „zapalovací“ napětí.

  3. U jiskřišťových svodičů bleskových proudů dochází při vzniku oblouku uvnitř svodiče k velkému snížení vnitřního odporu. Záleží na konstrukci svodiče, zda jde téměř o zkrat, nebo zda je odpor natolik vysoký, že následný proud ze sítě nízkého napětí trvá krátkou dobu a je daleko menší než při zkratu. Podle zkušeností autora a podle měření počtu zápalů bleskojistek na nadzemních drátových vedeních může snížení zapalovacích napětí z 1,5 kV na asi 1 kV znamenat pětinásobný nárůst reakcí bleskojistek. V tomto případě tedy může snížení zapalovacího napětí způsobit mnohonásobné zvýšení počtu zápalů bleskojistek. Není-li dobře zajištěno „vnitřní zhášení“ následného proudu přímo v ochraně, děje se tak předřazeným jištěním vně bleskojistky. Záleží-li především na zachování ochranné funkce svodiče, využívá se k tomuto zhášení nadproudové jištění určené pro ochranu před nebezpečným dotykem a pro ochranu instalačních vodičů před proudovým přetížením. To ovšem znamená přerušování napájení, které je v tomto případě pětkrát častější. Je to žádoucí? Samozřejmě není. Zvláště u neobsluhovaných instalací, jakými jsou např. základnové stanice pro sítě mobilních telefonů, zařízení pro snímání a přenos dat rádiovým signálem, vykrývací vysílače televizního a roz­hlasového signálu, stanice katodické ochra­ny apod. Je dobře známo, že technologie RADAX-flow umožňuje spolupráci jiskřišťového svodiče s předřazenými pojistkami v rozmezí jmenovitých proudů 25 až 36 A/50 Hz i s jističi od 40 do 50 A.

Obr. 2.

Závěr

Zbytečně nízké hodnoty omezeného (zbytkového) přepětí na přepěťových ochranách mohou způsobovat tyto problémy:

  • zkracování životnosti ochran,
  • zbytečné přerušování nepřetržitého napájení.

Je tedy žádoucí, aby ochranné úrovně měly určitý odstup od nejvyššího možného provozovacího napětí a přitom aby jejich ochranná úroveň vždy byla nižší než úroveň maximálně přípustná pro daný úsek vedení podle ČSN 33 0420 a pro koncové zařízení v souladu s ČSN EN 61000-4-5.

Pro posouzení kvality jiskřišťových svo­dičů je rovněž důležitý údaj minimálního jmenovitého proudu předřazené pojistky, která může být zapojena v proudovém okruhu vedení nebo ve větvi ke svodiči. Čím menší je tato hodnota (zajišťující „selektivitu„ s typem přepěťové ochrany), tím lze svodič bleskového proudu považovat za kvalitnější.