Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Doporučení pro omezení rizik nebezpečných prostorů

číslo 6/2003

odborná literatura

Doporučení pro omezení rizik nebezpečných prostorů

Publikace má více než 200 stran formátu A4, z toho je 40 stran věnovaných analýze rizik a k nim přiřazeným ochranným opatřením. Obsahuje příklady řešení ochranných opatření, vč. stanovení zón, vycházejících z podmínek a předpokladů konkrétních příkladů z praxe.

Obr. 1.

Zpracování těchto doporučení je na základě skutečnosti, že v ČR prakticky neexistují žádná konkrétní, ucelená, technicky uznaná a zdůvodnitelná pravidla (od určení vnějších vlivů BE3N1 a BE3N2 a jejich zón, přes vyloučení zdrojů iniciace, až po ochranná opatření), ze kterých by se dalo vycházet při eliminaci rizik spojených s provozováním zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů, hořlavých plynů a par.

V současnosti existuje pouze ve státech EU směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/92/EC, která pro usnadnění technických opatření pro snížení rizik ukládá zaměstnavateli povinnost roztřídit místa, ve kterých se mohou vyskytovat výbušná prostředí na zóny (čímž je zajištěna návaznost uvedené směrnice na směrnici 94/9/EC týkající se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu) a stanoví formou minimálních požadavků, jak má zaměstnavatel postupovat, aby uvedená rizika žádoucí měrou snížil. I když transpozice směrnice 1999/92/EC do našeho právního řádu bude jistě řešena, v detailech nepostihne celou problematiku, neboť na samotné roztřídění na zóny musí navazovat jejich určení rozměrové i prostorové, které bude záviset na zaměstnavateli (prvotně na projektantovi). Při zpracování doporučení autoři vycházeli z německých národních pravidel, které jsou ověřeny dlouholetou praxí a zkušenostmi, a které patří v EU k nejucelenějším a nejlépe propracovaným.

Příručka je praktickou pomůckou pro provozovatele zařízení v prostorách s vnějšími vlivy podle ČSN 33 2000-3 BE3N1 – Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů a BE3N2 – Nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par. Příručka je zároveň i praktickou rukovětí pro elektroprojektanty objektů s nebezpečím výbuchu. Tuto publikaci nepochybně uvítají i pracovníci elektromontážních firem a revizní technici, působící v oboru nevýbušných elektrických zařízení.