Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Domácí spotřebiče II (4)

číslo 1/2002

Repetitorium

Domácí spotřebiče II (4)

prof. Václav Černý

8. Elektrické pračky

Elektrické pračky jsou dnes běžným vybavením domácností. Vyvářecí kotel, valchu a máchání v potůčku známe jen od svých prababiček. Bubnové pračky se používaly již před druhou světovou válkou. Na začátku padesátých let minulého století se v českých zemích začaly vyrábět vířivé pračky s plochým diskovým nebo šroubovicovým propelerem. Současný trh ovládly automatické bubnové pračky, které mají ve srovnání s vířivými pračkami jen čtvrtinovou spotřebu vody.

Obr. 17. Obr. 18. Obr. 19.
0 – přívod vody, 1, 2 – ventily, 3 – tryska, 4 – změkčování, 5 – předpírka, 6 – prostor pro změkčovací prostředky, 7 – odvětrání, 8 – snímač tlaku, 9 – hlavní přívod vody, 10 –odvětrání, 11 – prostor pro prací prostředky, 12 – bezpečnostní hladina, 13 – horní hladina, 14 – normální hladina, 15 – pohlcovač vzduchu, 16 – hadice obtoku, 17 – vypouštěcí hadice, 18 – čerpadlo, 19 – filtr, 20 – směr přívodu, 21 – směr odvodu, W – zapojení vinutí při praní, S – zapojení vinutí při ždímání, 1 a 2 – elektromagnetická relé

Prací proces lze rozdělit na několik postupných kroků. Během jedné vsázky se několikrát napouští voda, prádlo se několikrát odstřeďuje, probíhá proces namáčení, ohřevu, máchání, sprchování a závěrečné odstřeďování. Do pračky se podle programu přidávají chemické prostředky pro namáčení, praní a konečnou úpravu.

Při praní má buben otáčky asi 50 min–1, při odstřeďování až 1 600 min–1.

Pro ekonomické praní je rozhodující spotřeba elektrické energie, vody a pracích prášků.

Spotřeba vody na jednu náplň je u novějších praček asi 50 l i méně a spotřeba elektrické energie okolo 1 kW·h.

Měřítkem pro spotřebu vody je tzv. činitel lázně, což je poměr hmotnosti suchého prádla (kg) k množství vody (l). U novějších praček je tento poměr 1 : 5 až 1 : 3. Jemné tkaniny a vlna ale vyžadují vody několikrát více, protože v lázni musí jen volně plavat. Činitel lázně je u jemných tkanin až 1 : 20 a u vlny až 1 : 23.

Teplota závisí na druhu prádla, stupni znečištění a pracím prostředku. Teplota bývá nastavitelná od 30 do 95 °C.

Podle druhu prádla se řídí i čas pro jednotlivé etapy praní.

Obr. 20.
1 – tlakový spínač, 2 – dveřní spínač, 3 – řídicí program, 4 – rozběhový kondenzátor, 5 – spouštěcí relé, 6 – přívod vody, 7 – přívod pracích prostředků, 8 – provozní kondenzátor, 9 – vypouštěcí čerpadlo, 10 – topení, 11 – elektromagnetické ventily, 12 – praní, 13 – ždímání

Prací program je řízen různými typy regulátorů a bývá vybaven různými systémy pro úsporu vody a pracích prostředků. Na obr. 17 je naznačeno řešení firmy AEG, u kterého je možné volit několik úrovní hladiny vodní lázně v pracím prostoru. Úroveň hladiny je kontrolována tlakovým snímačem hladiny (presostavem), tlakový spínač je spojen s vanou pračky trubicí s oddělovací vzduchovou tlakovou komorou. Stoupne-li hladina lázně, vzroste i tlak ve snímači hladiny a příslušný kontakt se rozpojí. Tlakový spínač je využit i jako ochrana před zapnutím topení, jestliže ve vaně není dostatečné množství vody. Všechny tyto informace se zároveň zpracovávají v mikroprocesoru, který celý program řídí. Řídí se i přívod vody v závislosti na elektrické vodivosti vodní lázně, která se měří pomocí tyčové norné elektrody. Se zvyšující se hladinou vody ve vaně klesá elektrický odpor mezi nádobou a elektrodou. Tím se mění potenciál v můstkovém obvodu tranzistorů v elektronickém obvodu pro řízení hladiny (obr. 18). V žádané úrovni vypne spínací relé elektromagnetický ventil pro napouštění vody a zapne časování dalšího postupného programu.

Přívod vody je řízen dvěma elektromagnetickými ventily. Voda je usměrňována ve volném prostoru rozdělovače do tří vstřikovacích komor, které jsou dalším potrubím spojeny s pracím prostorem. Tři napouštěcí cesty tak odlišují hlavní přívod vody od přívodu pro předepírání a od přívodu vody se změkčovacími prostředky. Spotřebu vody podstatně ovlivňuje přidávání změkčovacích prostředků. Vypouštění vody z pračky zajišťuje samostatné vypouštěcí čerpadlo s předřazeným sítovým filtrem.

Zjednodušené schéma elektrických obvodů automatické pračky je na obr. 19. Program může být řízen malým motorkem poháněným mechanickým vačkovým válcem s příslušnými kontakty nebo elektronicky mikroprocesorem. Vytápění lázně je řízeno kapilárním termostatem, bimetalovým spínačem nebo elektronickým regulačním členem. Na obr. 20. je naznačen reverzační obvod střídavého jednofázového motoru, který při praní pracuje jako čtyřpólový (vinutí je označeno W) a při odstřeďování jako dvoupólový s dvojnásobnými otáčkami (vinutí je označeno S). Relé 2 zajišťuje reverzaci, relé 1 spíná motor při odstřeďování.