Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Více aktualit

Dějiny přírodních věd v českých zemích (48. část – dokončení)

František Josef Gerstner a první český parní stroj

 
F. J. Gerstner se narodil v Chomutově, v rodině prostého řemenáře. Po studiu na chomutovském jezuitském gymnáziu pokračoval na pražské univerzitě, kde se zaměřil na matematiku a astronomii. Jako uznávaný astronom pražské hvězdárny a univerzitní profesor matematiky přednášel mechaniku a prosazoval technické předměty. Zasloužil se o založení polytechnického ústavu v Praze. Byl pověřen posouzením stavby průplavu mezi Vltavou a Dunajem. Tuto velmi nákladnou a technicky náročnou variantu nahradil projektem první evropské železnice – koněspřežné dráhy, která spojovala České Budějovice s Lincem (obr. 1). Hlavním důvodem pro stavbu této železnice z Lince do Českých Budějovic byla přeprava soli z rakouské Solné komory do Čech. Sůl se od nepaměti dopravovala po řekách Travně a Dunaji do Lince, kde se překládala na koňské potahy, aby ji převezly přes šumavské hřebeny do Budějovic k řece Vltavě. Tam se opět překládala na lodě.
 
19. století je označováno jako století páry. České země do něj vstoupily velmi stylově, a to parním strojem originální české konstrukce. Šlo o první původní řešení parního stroje nejen v Čechách, ale také v celém tehdejším Rakouském císařství. Jeho duchovním otcem byl jeden ze zakladatelů moderní české techniky František Josef Gerstner. Přesto, že Gerstner byl důležitou osobou snad u všech větších technických řešení nejen v Praze, ale i ve Vídni, zůstal experiment stavby parního stroje jaksi bez povšimnutí a bez většího zájmu.
 
Parní stroj, jehož vývoj iniciovala kritická situace v hornictví, se vyvinul díky vynálezům Jamese Watta v nejsložitější technický systém své doby. Jeho úspěšná výroba v Anglii (obr. 2) byla podmíněna vyřešením mnoha technických problémů. Gerstner podrobně studoval dostupné podklady, cestoval, učil se od velkých vzorů. Ve zmíněné době se v Anglii používaly především Wattovy stroje dvojího typu; první byl jednočinný stroj (tlak páry působil jen na jednu stranu pístu), využívaný jako důlní čerpadlo, druhý byl stroj dvojčinný s převodem na rotační pohyb a používal se k pohonu pracovních strojů. Oba stroje byly vahadlové. Bylo snahou odstranit vahadla a dosáhnout přímého pohonu. Toto vedlo ke dvěma základním konstrukcím, a to k sestrojení klikového mechanismu s křižákem a k hypocykloidnímu planetovému převodu. Gerstner se ve své vynálezecké snaze přiklonil ke druhé variantě. Jeho stroj vznikal za obtížných technických i ekonomických podmínek. Výsledkem byl tak stroj např. s poddimenzovaným kotlem, který nemohl být použit pro trvalý provoz. Včasné a kvalitní dodávky komponent parního stroje byly utopií. V důsledku toho byl tento parní stroj schopen pouze krátkodobého chodu. Tento „nezdar“ vedl k pozdržení parní techniky v Čechách téměř o více než dvacet let, nicméně Gerstner dokázal myslet v souvislostech a již tehdy upozorňoval na vyčerpatelnost fosilních zdrojů a zdůrazňoval význam vodní energie pro budoucnost.
 
Tento první český parní stroj byl stojatý, dvojčinný s odhadovaným výkonem 6 až 8 koňských sil. Parametry válce byly: vnější průměr ca 474 mm, vrtání ca 314 mm a zdvih 1 160 mm. Střední tlak páry na píst se pohyboval od 0,07 do 0,1 MPa. Parní stroj byl plnotlaký s 22 až 29 dvojzdvihy pístu za minutu. Přes svou nedokonalost představoval tento parní stroj velmi moderní technické dílo, které si zaslouží obdiv a má své pevné místo v historii české techniky.
 
pozn. red.:
Touto 48. částí končí cyklus Dějiny přírodních věd v českých zemích. Od čísla 3 Elektra 2011 budou v této rubrice představovány významné osobnosti světové vědy a techniky počínaje Janem Keplerem, přes Simona Ohma až po atomové vědce, jakým byl např. Enrico Fermi.
 
Čtenář se tak bude moci blíže seznámit nebo si prostě jenom připomenout své vědomosti o těchto výjimečných osobnostech, které stály u zrodu moderní vědy a posouvaly pomyslnou laťku lidského vědění vždy o nějaký ten stupínek výše.
 
Obr. 1. Koněspřežná dráha, jízda z Lince do Českých Budějovic, osobní přeprava I. a II. třídy, historická grafika
Obr. 2. Ukázka parního stroje (National Railway Museum, York, Anglie)