Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2017 vyšlo
tiskem 12. 4. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 5. 2017. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; Stavební veletrhy Brno 2017

Hlavní článek
Návrh aplikace pro monitorování technologických procesů v administrativní budově

Aktuality

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Češi chtějí bydlet lépe – návštěvnost jarních veletrhů o bydlení stoupla o čtvrtinu Výstaviště PVA EXPO PRAHA v Letňanech bylo v minulých dnech nabité k prasknutí. Téměř…

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Více aktualit

Dějiny přírodních věd v českých zemích (42. část)

Česká nauka o elektřině

 
Rychlý rozvoj nauky o elektřině v zahraničí došel brzy i ohlasu v českých zemích. Opět J. Stepling již v letech 1745–46 koná v Klementinu veřejné demonstrace pokusů s elektřinou. Činil dokonce pokusy s otáčivým elektrostatickým strojkem, předchůdcem elektrického motoru, o výkonu pouhých několik wattů a se zanedbatelnou účinností (obr. 1). Přibližně ve stejné době na vídeňském dvoře předvádějí své elektrické pokusy i J. A. Scrinci a P. Diviš (podrobněji Elektro 2/10).
 
Český lékař a badatel Jan Kř. Boháč se pokouší léčit některé nemoci elektřinou (epilepsie) a dochází úspěchu zejména v Anglii. Napsal knihu De utilitate electrisationis in arte medica (O užitečnosti elektrování v umění lékařském). Ve svých závěrech se však opírá o původnější práce Nolletovy.
 
Světlou výjimku tvoří další český lékař Josef Tadeáš Kliknoš. V roce 1774 se zabývá řadou pokusů s indukcí objevenou v šedesátých letech (1752, John Canton). J. T. Klinkoš objevil (a to dříve než Ital A. Volta) elektrostatický indukovaný náboj – elektřinu sebe sama nahrazující. Tentýž J. T. Klinkoš má zásluhu na postavení prvního bleskosvodu v Čechách – v roce 1775 na zámku hraběte Nostice v Měšicích.
 
Otázkami bleskosvodu, jemuž ale ve skutečnosti nedůvěřoval, se zabýval na výzvu hospodářské společnosti ke konci svého života i J. Stepling.
 
Akustice a magnetismu byla v českých zemích věnována pozornost naprosto minimální.
 

Česká chemie a mineralogie

 
Chemie, i když se od roku 1746 vyučovala na univerzitě, měla tehdy především empirický charakter. Teprve v postupně se rozvíjející farmacii se začala chápat potřeba systému kvalitativní analýzy. Postupně vznikaly otázky teoretické chemie – povaha solí, příbuznost kovů apod. Teoretickým východiskem chemie tehdejší doby byla nesprávná, ale dlouho přetrvávající nauka o flogistonu, nevažitelného principu hoření.
 
V Čechách opustil flogistonskou teorii jakožto neplodné učení jako první až na konci 18. století český vědec a badatel, průkopník spojení fyziky a chemie se železářstvím hrabě Jáchym Šternberk.
 
Ve své práci z roku 1795 o nejvýhodnější výrobě železa a návrhu na postavení vysoké pece se odvolává na antiflogistonské učení francouzského učence Lavoisiera. Chemický výzkum plynů vyvolaný potřebami rozvíjející se průmyslové revoluce umožnil zrod oxidační teorie, která vyložila – na rozdíl od flogistonské teorie – hoření vědecky. Flogiston se však přesto ještě dlouho v české vědě držel jako nejčistší, nejjednodušší základní hořlavá látka.
 
Šternberkovy teoretické studie vůbec směřovaly ke zvědečtění hutnické praxe, která byla u nás oproti industrializovanějším státům zaostalá. Šternberk sám byl majitelem hutí, studoval hutnickou chemii a železářství v Rusku, Švédsku i v dalších zemích. Jeho studie uveřejňované v pojednáních vzbudily ohlas i v zahraničí, zejména v Německu.
 
Mimochodem, když se v roce 1790 uskutečnil první pilotovaný let balonem v Čechách, byl jeho pilotovi Jeanu-Pierrovi Blanchardovi společníkem v gondole právě hrabě Jáchym Šternberk. Start byl v pražské Královské oboře Stromovka, průměrná výška letu 1 700 m, přistání po hodině letu v Bubenči.
 
Ale zpět k chemii! Všestranný badatel J. A. Scrinci provedl někdy v polovině 18. století chemický rozbor pramenu minerální vody v Chuchli u Prahy a vydal práci o jeho složení. Zcela jasnozřivě razil myšlenku léčivé schopnosti minerálních pramenů. Podpořil tak německého chemika Hoffmanna (Hoffmanovy kapky), který provedl rozbor pramenů karlovarských. Podle Hoffmanna jsou prameny alkalické, hořké (sůl), vápenaté a obsahují železo.
 
J. A. Scrinci šel ještě dál a svými rozbory jiných pramenů doložil obsah minerálního plynu, zeminy, okru železitého, kamence a síry.
 
Na Scrinciho popud vydala císařovna Marie Terezie v roce 1763 příkaz, aby všechny minerální prameny v dědičných zemích byly podrobeny rozboru. Této práce se ujal profesor přírodopisu na pražské univerzitě Josef J. Kř. Zauschner.
 
V roce 1772 vydal pojednání o složení karlovarských pramenů místní lékař a chemik David Becher. Zcela nesprávně označuje těkavý minerální plyn za jemnou kyselinu sírovou. Ve skutečnosti jde o oxid uhličitý, objevený 1772–1775 skotským badatelem Blackem.
 
Vedle této složky našel D. Becher v pramenech také síran sodný (Glauberovu sůl), uhličitan sodný, kuchyňskou sůl, vápník a železo.
 
Pokusy v chemii, botanice a mineralogii vynikli též badatelé J. G. Mikan, J. Procházka a Fr. A. Reuss.
 
V 18. století s objevováním nerostných ložisek a surovin narůstá rovněž význam mineralogie. V tomto oboru vynikl Ignác Born, duchovní otec a organizátor Učené společnosti (blíže Elektro 3/10) a Ch. Bergner, který však ještě mylně věřil v možnost proměny kovů ve zlato (1792). V čem se však nepletl, bylo doporučování užití uhlí jako paliva namísto dřeva. Již kolem roku 1766 podal Ch. Bergner návrh na komerční využívání uhlí. Návrh se však tehdy ještě neprosadil, i když v Anglii nebo Německu se již uhlí jako palivo používalo.
(jk; pokračování)
 
Obr. 1. Elektrostatický motorek ze 40. let 18. století pracoval na principu odpuzování souhlasných nábojů nabitých kuliček a elektricky napájených planžet

Elektrický telegraf

 
Už v polovině 18. století se v Evropě vyskytly pokusy zřídit komunikační zařízení na elektřinu – elektrický telegraf.
V roce 1753 uvedl skotský časopis Scot’s Magazine návrh na telegraf s bezovými kuličkami. V roce 1773 G. L. Desage navrhl telegraf s lístkovými elektroskopy, roku 1786 J. Reiser navrhl telegraf jiskrovými výboji. Všechny uvedené principy obsahovaly mnoho vedení, pro každý vysílaný znak jedno.
 
Již v roce 1787 však Lemond navrhl elektroskopický telegraf s jediným vedením. Jednotlivým znakům měly být přiřazeny různé výchylky stéblového elektroskopu na přiřazené stupnici. Žádný z těchto objevů se však neujal. Až po objevení a definování elektromagnetismu ve dvacátých letech 19. století (Hans Christian Oerstedt, 1777–1851) se začaly prosazovat progresivnější telegrafy elektromagnetické (obr. 2).
 
Obr. 2. Elektromagnetický telegraf