Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Více aktualit

Dějiny přírodních věd v českých zemích (36. část)

Prokop Diviš

V obci Helvíkovice, téměř již na před­městí města Žamberka v podhůří Orlic­kých hor, se Janu a Anně Divíškovým dne 26. března 1698 narodil syn, kterého po­křtili Václav (některé prameny uvádějí na­rození 1. 8. 1698 v obci Pěčín, též v oblasti Orlických hor).
 
Chlapec byl později dán na studia k pří­buznému, Jindřichu Dušíkovi, rektorovi je­zuitské koleje v jihomoravském Znojmě. V klášteře premonstrátů v Louce pod Znojmem přijal řeholní jméno Prokop a z Divíš­ka se stal Diviš. Premontstrátské prostředí bylo svobodomyslnější než jezuitské, a pro­to zde mohl nadějný a chytrý chlapec uplat­nit svou hloubavost.
 
V klášteře Diviš setrval i po dokončení studia a od roku 1736 byl jmenován správcem farnosti v nedalekých Příměticích. Docho­vané rukopisy svědčí o snaze smířit názory P. Diviše „fyzika-badatele“ s názory P. Diviše kněze. Jeho vyhraněným zájmem totiž byla atmosférická elektřina, kterou zkoumal pozo­rováním a za pomoci různých svépomocí se­stavených přístrojů. Divišovy výklady o vzni­ku bouře, podstaty hromu a blesku a tajem­ství podstaty elektřiny jsou přinejmenším na úrovni vynikajících badatelů jeho věku. Jeho badatelský zájem se však naprosto neslučoval s jeho církevní příslušností.
 
Nezávisle na Divišových poznatcích v téže oblasti bádal i americký badatel a politik Ben­jamin Franklin. Ten publikoval své myšlen­ky v roce 1751 v Anglii, první pozoruhodné pokusy Divišovy jsou doloženy z roku 1749.
 
Prokop Diviš chtěl „chránit člověka před bleskem“, Franklin studoval souvislost bles­ku s elektřinou a jeho podstatu.
 
Z počátku měl P. Diviš jistou podporu cí­sařského dvora, kde mu bylo umožněno uká­zat některé své pokusy: v roce 1750 byl vy­zván, aby své pokusy demonstroval přímo před zraky císaře Františka Štěpána I. Lotrinského a císařovny Marie Terezie. Císařský pár byl Divišovými pokusy tak nadšen, že jej odmě­nil zlatými medailemi se svými podobenkami.
 
15. června 1754 instaloval P. Diviš na za­hradě v Příměticích první stroj proti blesku – „machina meteorologica“. Stroj se soustavou hrotů na dřevěném, železnými plechy poby­tém stožáru měl výšku přes 42 m. Kotvily jej tři masivní řetězy, které zároveň sloužily jako uzemnění – železné kužely v zemi byly ob­sypány kovovými pilinami.
 
Divišův stroj měl trvale vyrovnávat napětí mezi nebem a zemí, a tak odvracet samotný vznik výboje. P. Diviš od svého stroje poža­doval „vysátí“ blesku z mraku a jeho svede­ní do země či jeho rozptýlení.
(jk; pokračování – Prokop Diviš – mnohostranný badatel)