Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2018 vyšlo
tiskem 14. 2. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 3. 2018. 

Téma: Elektrické přístroje; Přístroje pro chytré sítě;
Internet věcí

Hlavní článek
Řízení toku výkonu v síti pomocí výkonových měničů

Aktuality

SENO spol. s r. o. – 25 let s Vámi Když jsme s pány Josefem Steineggerem a Jirkou Novotným zakládali v roce 1993 firmu, byli…

15. Zákaznický den ZAT byl opět rekordní Koncem ledna proběhl už tradiční Zákaznický den společnosti ZAT, největší české firmy s…

Brněnská technika představila novou kampaň jako generační výpověď mladých Nová náborová kampaň brněnské techniky s názvem Generace VUT upozorňuje na časté…

Výroba z biomasy vzrostla o 14 %, dodala čistou elektřinu pro 230 tisíc domácností Téměř 573 milionů kWh ekologické elektřiny vyprodukovaly v loňském roce výrobny Skupiny…

Dva veletrhy úsporného, komfortního a moderního bydlení – DŘEVOSTAVBY, MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 13. ročník veletrhu DŘEVOSTAVBY se koná souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ. Společná…

Synergie oborů na veletrhu FOR ARCH přináší větší zájem vystavovatelů Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH se uskuteční v PVA EXPO PRAHA v Letňanech 18.–22.…

Více aktualit

Dějiny přírodních věd v českých zemích (36. část)

Prokop Diviš

V obci Helvíkovice, téměř již na před­městí města Žamberka v podhůří Orlic­kých hor, se Janu a Anně Divíškovým dne 26. března 1698 narodil syn, kterého po­křtili Václav (některé prameny uvádějí na­rození 1. 8. 1698 v obci Pěčín, též v oblasti Orlických hor).
 
Chlapec byl později dán na studia k pří­buznému, Jindřichu Dušíkovi, rektorovi je­zuitské koleje v jihomoravském Znojmě. V klášteře premonstrátů v Louce pod Znojmem přijal řeholní jméno Prokop a z Divíš­ka se stal Diviš. Premontstrátské prostředí bylo svobodomyslnější než jezuitské, a pro­to zde mohl nadějný a chytrý chlapec uplat­nit svou hloubavost.
 
V klášteře Diviš setrval i po dokončení studia a od roku 1736 byl jmenován správcem farnosti v nedalekých Příměticích. Docho­vané rukopisy svědčí o snaze smířit názory P. Diviše „fyzika-badatele“ s názory P. Diviše kněze. Jeho vyhraněným zájmem totiž byla atmosférická elektřina, kterou zkoumal pozo­rováním a za pomoci různých svépomocí se­stavených přístrojů. Divišovy výklady o vzni­ku bouře, podstaty hromu a blesku a tajem­ství podstaty elektřiny jsou přinejmenším na úrovni vynikajících badatelů jeho věku. Jeho badatelský zájem se však naprosto neslučoval s jeho církevní příslušností.
 
Nezávisle na Divišových poznatcích v téže oblasti bádal i americký badatel a politik Ben­jamin Franklin. Ten publikoval své myšlen­ky v roce 1751 v Anglii, první pozoruhodné pokusy Divišovy jsou doloženy z roku 1749.
 
Prokop Diviš chtěl „chránit člověka před bleskem“, Franklin studoval souvislost bles­ku s elektřinou a jeho podstatu.
 
Z počátku měl P. Diviš jistou podporu cí­sařského dvora, kde mu bylo umožněno uká­zat některé své pokusy: v roce 1750 byl vy­zván, aby své pokusy demonstroval přímo před zraky císaře Františka Štěpána I. Lotrinského a císařovny Marie Terezie. Císařský pár byl Divišovými pokusy tak nadšen, že jej odmě­nil zlatými medailemi se svými podobenkami.
 
15. června 1754 instaloval P. Diviš na za­hradě v Příměticích první stroj proti blesku – „machina meteorologica“. Stroj se soustavou hrotů na dřevěném, železnými plechy poby­tém stožáru měl výšku přes 42 m. Kotvily jej tři masivní řetězy, které zároveň sloužily jako uzemnění – železné kužely v zemi byly ob­sypány kovovými pilinami.
 
Divišův stroj měl trvale vyrovnávat napětí mezi nebem a zemí, a tak odvracet samotný vznik výboje. P. Diviš od svého stroje poža­doval „vysátí“ blesku z mraku a jeho svede­ní do země či jeho rozptýlení.
(jk; pokračování – Prokop Diviš – mnohostranný badatel)