Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2017 vyšlo
tiskem 12. 4. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 5. 2017. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; Stavební veletrhy Brno 2017

Hlavní článek
Návrh aplikace pro monitorování technologických procesů v administrativní budově

Aktuality

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Češi chtějí bydlet lépe – návštěvnost jarních veletrhů o bydlení stoupla o čtvrtinu Výstaviště PVA EXPO PRAHA v Letňanech bylo v minulých dnech nabité k prasknutí. Téměř…

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Více aktualit

Dějiny přírodních věd v českých zemích (34. část)

Překonávání aristotelské tradice

 
Tradice aristotelských a spekulativních výkladů přírodovědeckých otázek, na nichž byl založen systém jezuitského školství v českých zemích, se ve vzdělanostním prostředí českých zemí udržovala velmi houževnatě a byla překonávána jen velmi pomalu. Přesto byly podmínky pro skutečný i oficiální obrat k lepšímu koncem první poloviny osmnáctého století již celkem zralé. V českých zemích již vznikla dosti početná vrstva relativně vzdělanějších lidí, kteří vytvářeli povědomí větší důvěry ve význam vědeckých znalostí. Nahrávaly tomu jak nesporné úspěchy vědy v zahraničí, tak i bezprostřední potřeby státního systému rozvinout mnoho oblastí hospodářství.
 
V mnoha šlechtických knihovnách, zejména rodů spojených s manufakturním podnikáním, se začínají objevovat zahraniční vědecké publikace. Stejně tak je tomu v knihovnách řádových seminářů, kde se objevují přírodovědecké „libry prohibiti“, kde je mohou studovat i ojedinělí příslušníci církevní inteligence.
 
Přibližně od čtyřicátých let osmnáctého století se tak ke slovu dostávají technicky a hospodářsky zaměření praktikové, kteří v různé podobě odrážejí svými názory zmíněné podněty. Z nich jedním z nejvýznamnějších byl profesor stavovské inženýrské školy J. F. Schor, po jeho smrti (1767) pak jeho nástupce F. Herget.
 
Stavovská inženýrská škola v Praze byla založena z iniciativy Josefa Christianna Willenberga, v Rakousku předního profesora a uznávaného odborníka v opevňovacích pracích, na základě česky psané zakládací listiny (reskriptu) císaře Josefa I. z 18. ledna 1707 jako první veřejná inženýrská škola střední Evropy pod názvem Stavovská ingenieurská škola v Praze. Byla zaměřena vojensko-fortifikačně. Předcházela jí Pražská stavební hutněveřejná, avšak svou povahou vlastně první stavební škola u nás vůbec, kterou si pro zajištění potřebné kvalifikace svých spolupracovníků založil v roce 1344, tedy čtyři léta před založením Karlovy univerzity, Mistr Matyáš z Arrasu, kterého si přivedl z Francie kralevic Václav, později jako císař nazývaný Karel IV.
 
Stavovská inženýrská škola v Praze vznikla tedy 40 let před založením věhlasné a dosud existující pařížské Mostní a silniční školy (Ecole des Ponts et Chaussées), která byla ve Francii založena v roce 1747.
 
První absolventi pražské školy se uplatňovali především jako důstojníci ve vojenských službách. V období působnosti Willenbergova nástupce, malíře a architekta Jana Ferdinanda Schora, a posléze v letech 1767–1800, kdy inženýrskou školu vedl významný zeměměřický a vodohospodářský odborník František Antonín Linhart Herget, ztratila škola svůj ryze vojenský charakter a přerostla ve školu převážně civilní inženýrskou. Tyto dvě na svou dobu vynikající osobnosti z oblasti stavebně a ženijně inženýrské daly Stavovské inženýrské škole všestranně stavební ráz. V roce 1786 se výuka školy přemístila z Klementina do Dominikánské (Husovy) ulice, do budovy bývalého Svatováclavského semináře. O rok později bylo dekretem císaře Josefa II. rozhodnuto o spojení Stavovské inženýrské školy s Pražskou univerzitou.
 
Jan Ferdinand Schor (Johann Ferdinand Schor) (24. června 1686 Innsbruck – 4. ledna 1767 Praha) byl rakouský malíř, inženýr a zahradní architekt působící v Čechách. J. F. Schor studoval malířství v Římě u Carlo Maratta. V roce 1725 zažádal o místo profesora na Stavovské inženýrské škole v Praze, kde se vyučovalo geometrii, fortifikaci, vodním stavbám a mechanice. Profesorskou stolici nejprve suploval a v roce 1731 ji po smrti profesora Willenberga získal. Na tomto místě působil až do své smrti.
 
Franz Anton Leonard Herget (6. listopadu 1741 Andělská Hora – 1. října 1800 Praha) byl český matematik a inženýr.
 
Franz Herget po absolvování gymnázia studoval nejdříve na teologické a poté na filozofické fakultě pražské univerzity. Rovněž navštěvoval přednášky na technice. Po smrti profesora Schora byl v roce 1767, ve věku 26 let, jmenován profesorem inženýrských věd na Stavovské inženýrské škole v Praze. Součástí výuky byla aritmetika, geometrie a trigonometrie.
 
Od roku 1784 vyučoval F. Herget praktickou matematiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity. Kolem roku 1780 založil na Malé Straně v Praze na břehu Vltavy nedaleko Karlova mostu cihelnu. Její budovy stojí dodnes a jsou památkově chráněny. Cihly z Hergetovy cihelny se vyráběly s vtisknutým reliéfem s písmeny A H na ložné ploše. V roce 1788 byl F. Herget jmenován vrchním stavebním ředitelem v Čechách. Na jeho nařízení byla zbořena Betlémská kaple v Praze. Na technice působil až do své smrti.
 
(jk; pokračování – Josip Ruder Boškovič; Prokop Diviš)