Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo
tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Aktuality

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Více aktualit

Dějiny přírodních věd v českých zemích (32. část)

Počátky univerzitních reforem

Počátky období, do kterého v dějinách exaktních věd českých zemí můžeme položit první systematické náznaky vzrůstajícího zájmu o vědeckou práci formou experimentů, vyvozování závěrů z nich a zkoumání příčin a souvislostí, datujeme zhruba do konce první poloviny 18. století. Je charakterizováno rychlým rozšiřováním soudobých vědeckých poznatků, přijímáním pokrokových ideí tehdejší vědy, šířením experimentálních metod a snahou o samostatné řešení mnoha přírodovědných problémů. Je zde velmi patrná souvislost mezi společenskopolitickými změnami a ekonomickým rozvojem na straně
jedné a pokusy o vlastní vědeckou práci mnoha vzdělaných osobností na straně druhé.
 
Zjevně se vzmáhající prvky kapitalistické výroby (stavebnictví, hornictví, potravinářství ad.) znamenají, že jenom praktici bez teoretických znalostí již nestačí a že musí být stále častěji doplňováni techniky a specialisty s hlubšími znalostmi mnoha různých oborů – chemie, statiky, mechaniky, meteorologie atd.
 
V habsburské monarchii znamenaly například ztráta průmyslově vyspělého Slezska a války s Pruskem1) vážné hospodářské problémy a zároveň nutnost uskutečňovat reformy, které měly vést k posílení habsburské moci. Mezi tyto reformy patřily i podpora manufakturního podnikání subvencemi a privilegii, administrativní a hospodářské reformy a reformy školství, zejména univerzit, jako líhně budoucích kvalifikovaných úředníku a „manažerů“.
 
Ve čtyřicátých letech 18. století konstatovala vídeňská vláda naprostou stagnaci vzdělávacího systému a nutnost jeho reformy, a to i přes značný odpor jezuitských představitelů. Proto se v té době ve Vídni začaly uplatňovat rady a zkušenosti lékaře van Swietena (osobní lékař císařovny Marie Terezie), který značně ovlivnil reformy zvláště na lékařské fakultě jak ve Vídni, tak v Praze2). Do výuky byla oficiálně včleněna chemie, byl kladen důraz na teoretické studium, byl rozmnožen počet profesorů.
 
Sama císařovna výslovně žádá, aby byla pravidelně přednášena matematika a přednášena moderní fyzika. Hlubší reformy ve vzdělávacím systému jsou neodvratné.
 

1753 – pokus o založení akademie v Praze

Již nám známý J. A. Scrinci se po vzoru Akademie francouzské (zakládací listina 1635) pokusil v roce 1753 založit podobnou akademii věd i v Praze. Vypracoval stanovy, seznam případných účastníků (Scrinciho adresář matematiků a fyziků) a též návrh seznamu fyzikálních přístrojů, které doporučoval pro činnost akademie opatřit. Návrh byl poslán do Vídně, vídeňský dvůr bez větších připomínek návrh postoupil „komisi pro povznesení Univerzity Karlo-Ferdinandovy“ – a ta návrh překvapivě zamítla! Komise posoudila Scrinciho návrh jako pokus o výhodné zpeněžení vlastních přístrojů, které používal při svých přednáškách a též jako jeho pokus zajistit si post předsedy akademie.
 
Komise posoudila pokus o pěstování vědy samostatným tělesem mimo univerzitu jako nepřijatelný. Pro Scrinciho znamenalo odmítnutí návrhu velké zklamání, neboť při svých četných stycích se zahraničím velmi jasnozřivě chápal nezbytnost rozvíjení vědy podle mnohem pokročilejších vzorů akademií v Itálii (florentská Akademie platónská – 1439, neapolská Akademie Alfonse V., cca 1445), Francii (Akademie francouzská – 1635, Paříž) a Anglii (Královská společnost – Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge – britská učená společnost čili akademie pro podporu věd – 1660, Londýn).
 
I toto odmítnutí nakonec významnou měrou přispělo ke Srinciho přerušení přednáškové činnosti a k jeho odchodu z akademické půdy.
(jk;pokračování – Univerzitní reformy, Josef Stepling)
 
Obr. Vídeňská univerzita byla založena 1365
 

1) Prusko v čele s Fridrichem II. žádá od roku 1740 od Rakouska celé Slezsko výměnou za dva milióny zlatých, za záruku rakouských držav v Říši a za zasazení se o zvolení manžela Marie Terezie Františka Lotrinského císařem. Dne 16. prosince 1740 obsazují pruská vojska postupně celé Slezsko, čímž byla zahájena řada bitev známá jako „války o rakouské dědictví“.
2) Sama Vídeňská univerzita byla založena roku 1365 a je tak nejstarší univerzitou v německy mluvících zemích.