Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo
tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Aktuality

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Více aktualit

Dějiny přírodních věd v českých zemích (3. část)

číslo 12/2006

Dějiny přírodních věd v českých zemích (3. část)
Křišťan z Prachatic (Christiannus de Prachaticz, *1368, † 5. září 1439)

Křišťan z Prachatic, mistr a také rektor Univerzity Karlovy, byl znamenitý matematik, hvězdář a jeden z nejvýznamnějších českých učenců své doby. Od roku 1386 navštěvoval pražské vysoké učení a stal se tamtéž roku 1388 bakalářem a už příštího roku mistrem in artibus1).

Křišťan univerzitní profesor a Husův zastánce

Roku 1392 se jeho jméno nalézá již mezi profesory svobodných umění a ve školním roce 1403/04 byl jmenován děkanem artistické fakulty. V roce 1404 postoupil na místo vicekancléře a roku 1405, za děkana Řehoře Leona z Prahy, byl assessorem2). Téhož roku se Křišťan z Prachatic stal farářem u sv. Michala na Starém Městě Pražském.

Křišťan se v průběhu svých studií stal důvěrným přítelem mistra Jana Husa, který též působil na Karlově univerzitě. Společně s ním byl králem Václavem IV. pověřován některými diplomatickými úkoly (1408 – jednání o záležitostech univerzity na shromáždění kardinálů v Pise apod.)

Obr. 1.

Obr. 1. Opis aritmetického traktátu Křišťana z Prachatic Algorismus prosaycus

Zejména věrné přátelství k mistru Janu Husovi bylo důvodem, proč byl Křišťan z Prachatic 16. října 1412 zvolen (třeba poznamenat, že přes odpor fakulty teologie) rektorem univerzity: „… v kteréž hodnosti dle tehdejšího obyčeje do sv. Jiří roku 1413 setrval.„

S Husem, vypovězeným roku 1412 z Prahy, si Křišťan často dopisoval a později, roku 1415, jej navštívil i ve vězení v Kostnici. S dvouletou výjimkou působil Křišťan na pražské univerzitě v různých pozicích až do své smrti.

Křišťan matematik a astronom

Křišťan z Prachatic je líčen jako muž nevšedních matematických a astrologických vědomostí. Roku 1433 údajně předpovídal brzkou smrt polskému králi Vladislavovi, který skutečně příštího roku zemřel.

Podle podání z jeho doby to byl i velmi plodný spisovatel. Z oboru matematiky je uváděn jeho algoritmus Computus cyrometricalis magistri Christanii z úvodu spisu téhož názvu. Rukopis má dva díly a oba díly jsou společně s jinými spisy o matematice a hvězdářství svázány v jednu knihu.

Zmíněný Křišťanův algoritmus vysvětluje různé matematické operace (numeratio, additio, subtractio, mediatio, multiplicatio, divisio… – obr. 1).

Obr. 2.

Obr. 2. Šachovnicový způsob násobení čísel: 246 × 358 = 88 068

Například výpočet kořene druhého stupně radicum in numeris quadratis et cubisis učí Křišťan takto: Nejprvé nechť se sečtou cifry daného čísla, kdyby byl počet jejich sudý, nechť se započne dobývání u dvou nejvyšších míst, kdyby však byl lichý, u nejvyššího místa. Dle toho se tedy dobude kořene částečného buď ze dvou neb z jedné cifry. Dále nechť se kořen ten poznamená, sám sebou násobí a odečte, na to nechť se dvojnásobí, dvojnásobený napíše ob jednu cifru dále vpravo, a nechť se jím dělí předešlý zbytek a jedna cifra vedle; načež má se podíl ten napsati ke kořenu, násobiti dělitelem a násoben odečísti od svého dělence, pak násobiti sám sebou a odečísti od předešlého zbytku a cifry vedle atd.

Rukopis dále vysvětluje mnohé údaje církevní chronologie – dobu slunečního cyklu, jak se najde a kolikátý je udaný rok v slunečním cyklu a zda je rok buď obyčejný, nebo přestupný; obyčejný rok že trvá 365 dní a 6 h, přestupný však 366 dní a „… litera nedělní že se v tomto dvakráte mění.„

Matematickou pozornost zaslouží poznámka ve spisu, resp. příklad násobení, jehož používání se rozšířilo až mnohem později, koncem 15. století. Jde o tzv. šachovnicové násobení (obr. 2). Dále je Křišťanův spis doplněn počátečními pokusy o počítání se zlomky.

Obr. 3.

Obr. 3. Křišťanův traktát o základních principech a způsobech konstrukce astrolábu je předmětem knižní publikace i v současnosti

Křišťan z Prachatic se zabýval též geometrií a řešil, zda se člověk znalý nástrojů, které mu geometrie poskytuje, může mýlit ohledně délky, výšky a hloubky těles.

Pro astronomii má největší význam Křišťanův spis Tractatus de astrolabio, jenž probírá základní principy a způsob konstrukce astrolábu, přístroje používaného jak pro měření výšek hvězd, tak pro určování času. Uvedený spis došel velkého uznání a byl opisován v mnoha zemích celé Evropy (obr. 3).

Mimo uvedené sepsal mistr Křišťan také Erbaritus (roku 1416) – herbář, jenž obsahuje latinsky psaný, abecedně řazený seznam bylin, kterým Křišťan přiřadil jména česká, po krajích i německá (absinthium – pelyněk až po zinziber – zázvor).

Kromě matematických pojednání se mistru Křišťanovi rovněž připisuje sbírka medicínských a chirurgických spisů (O pouštění krve). V době jeho univerzitního působení se zcela samozřejmě mělo za to, že nebeská tělesa rozhodujícím způsobem účinkují na lidské tělo a že i lidská vůle a rozum se řídí podle jejich vzájemného postavení. O skutečném Křišťanově autorství všech medicínských spisů jsou však dnes oprávněné pochybnosti.

(jk; pokračování)


1) Mistr (magister) byl téměř tolik co doktor, mistři však vycházeli z teologické fakulty (magistri in sacra theologia, in sacra pagina) a z artistické fakulty (magistri in artibus), doktoři z právnické a lékařské fakulty.
2) Mistr pověřený vybíráním peněz na univerzitě, upomínáním dlužníků ve jménu univerzity a zkoumáním a evidencí účtů.