Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Dějiny přírodních věd v českých zemích (3. část)

číslo 12/2006

Dějiny přírodních věd v českých zemích (3. část)
Křišťan z Prachatic (Christiannus de Prachaticz, *1368, † 5. září 1439)

Křišťan z Prachatic, mistr a také rektor Univerzity Karlovy, byl znamenitý matematik, hvězdář a jeden z nejvýznamnějších českých učenců své doby. Od roku 1386 navštěvoval pražské vysoké učení a stal se tamtéž roku 1388 bakalářem a už příštího roku mistrem in artibus1).

Křišťan univerzitní profesor a Husův zastánce

Roku 1392 se jeho jméno nalézá již mezi profesory svobodných umění a ve školním roce 1403/04 byl jmenován děkanem artistické fakulty. V roce 1404 postoupil na místo vicekancléře a roku 1405, za děkana Řehoře Leona z Prahy, byl assessorem2). Téhož roku se Křišťan z Prachatic stal farářem u sv. Michala na Starém Městě Pražském.

Křišťan se v průběhu svých studií stal důvěrným přítelem mistra Jana Husa, který též působil na Karlově univerzitě. Společně s ním byl králem Václavem IV. pověřován některými diplomatickými úkoly (1408 – jednání o záležitostech univerzity na shromáždění kardinálů v Pise apod.)

Obr. 1.

Obr. 1. Opis aritmetického traktátu Křišťana z Prachatic Algorismus prosaycus

Zejména věrné přátelství k mistru Janu Husovi bylo důvodem, proč byl Křišťan z Prachatic 16. října 1412 zvolen (třeba poznamenat, že přes odpor fakulty teologie) rektorem univerzity: „… v kteréž hodnosti dle tehdejšího obyčeje do sv. Jiří roku 1413 setrval.„

S Husem, vypovězeným roku 1412 z Prahy, si Křišťan často dopisoval a později, roku 1415, jej navštívil i ve vězení v Kostnici. S dvouletou výjimkou působil Křišťan na pražské univerzitě v různých pozicích až do své smrti.

Křišťan matematik a astronom

Křišťan z Prachatic je líčen jako muž nevšedních matematických a astrologických vědomostí. Roku 1433 údajně předpovídal brzkou smrt polskému králi Vladislavovi, který skutečně příštího roku zemřel.

Podle podání z jeho doby to byl i velmi plodný spisovatel. Z oboru matematiky je uváděn jeho algoritmus Computus cyrometricalis magistri Christanii z úvodu spisu téhož názvu. Rukopis má dva díly a oba díly jsou společně s jinými spisy o matematice a hvězdářství svázány v jednu knihu.

Zmíněný Křišťanův algoritmus vysvětluje různé matematické operace (numeratio, additio, subtractio, mediatio, multiplicatio, divisio… – obr. 1).

Obr. 2.

Obr. 2. Šachovnicový způsob násobení čísel: 246 × 358 = 88 068

Například výpočet kořene druhého stupně radicum in numeris quadratis et cubisis učí Křišťan takto: Nejprvé nechť se sečtou cifry daného čísla, kdyby byl počet jejich sudý, nechť se započne dobývání u dvou nejvyšších míst, kdyby však byl lichý, u nejvyššího místa. Dle toho se tedy dobude kořene částečného buď ze dvou neb z jedné cifry. Dále nechť se kořen ten poznamená, sám sebou násobí a odečte, na to nechť se dvojnásobí, dvojnásobený napíše ob jednu cifru dále vpravo, a nechť se jím dělí předešlý zbytek a jedna cifra vedle; načež má se podíl ten napsati ke kořenu, násobiti dělitelem a násoben odečísti od svého dělence, pak násobiti sám sebou a odečísti od předešlého zbytku a cifry vedle atd.

Rukopis dále vysvětluje mnohé údaje církevní chronologie – dobu slunečního cyklu, jak se najde a kolikátý je udaný rok v slunečním cyklu a zda je rok buď obyčejný, nebo přestupný; obyčejný rok že trvá 365 dní a 6 h, přestupný však 366 dní a „… litera nedělní že se v tomto dvakráte mění.„

Matematickou pozornost zaslouží poznámka ve spisu, resp. příklad násobení, jehož používání se rozšířilo až mnohem později, koncem 15. století. Jde o tzv. šachovnicové násobení (obr. 2). Dále je Křišťanův spis doplněn počátečními pokusy o počítání se zlomky.

Obr. 3.

Obr. 3. Křišťanův traktát o základních principech a způsobech konstrukce astrolábu je předmětem knižní publikace i v současnosti

Křišťan z Prachatic se zabýval též geometrií a řešil, zda se člověk znalý nástrojů, které mu geometrie poskytuje, může mýlit ohledně délky, výšky a hloubky těles.

Pro astronomii má největší význam Křišťanův spis Tractatus de astrolabio, jenž probírá základní principy a způsob konstrukce astrolábu, přístroje používaného jak pro měření výšek hvězd, tak pro určování času. Uvedený spis došel velkého uznání a byl opisován v mnoha zemích celé Evropy (obr. 3).

Mimo uvedené sepsal mistr Křišťan také Erbaritus (roku 1416) – herbář, jenž obsahuje latinsky psaný, abecedně řazený seznam bylin, kterým Křišťan přiřadil jména česká, po krajích i německá (absinthium – pelyněk až po zinziber – zázvor).

Kromě matematických pojednání se mistru Křišťanovi rovněž připisuje sbírka medicínských a chirurgických spisů (O pouštění krve). V době jeho univerzitního působení se zcela samozřejmě mělo za to, že nebeská tělesa rozhodujícím způsobem účinkují na lidské tělo a že i lidská vůle a rozum se řídí podle jejich vzájemného postavení. O skutečném Křišťanově autorství všech medicínských spisů jsou však dnes oprávněné pochybnosti.

(jk; pokračování)


1) Mistr (magister) byl téměř tolik co doktor, mistři však vycházeli z teologické fakulty (magistri in sacra theologia, in sacra pagina) a z artistické fakulty (magistri in artibus), doktoři z právnické a lékařské fakulty.
2) Mistr pověřený vybíráním peněz na univerzitě, upomínáním dlužníků ve jménu univerzity a zkoumáním a evidencí účtů.