Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

ČSN 33 2000-3, aneb jak je to se lhůtami pravidelných revizí elektrických zařízení podle vnějších vlivů a podle Tabulky 1 ČSN 33 1500

číslo 7/2003

elektrotechnické fórum

ČSN 33 2000-3, aneb jak je to se lhůtami pravidelných revizí elektrických zařízení podle vnějších vlivů a podle Tabulky 1 ČSN 33 1500

Ing. Jaroslav Melen
soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice neuváděla.

Konstatováním, že již mnoho let (od září roku 1995) se pro nově provozovaná elektrická zařízení určují vnější vlivy podle ČSN 33 2000-3, jistě neřeknu nic nového. Projektanti si již zvykli.

Moje zkušenost, podložená bývalou dozorovou činností, říká, že velký počet projektantů uvedenou normu spojuje jen s vnějšími vlivy, ač v samotném poli titulní strany normy vyhrazeném jejímu názvu se nemluví o vnějších vlivech, ale o stanovení základních charakteristik (elektrických zařízení).

Připomenu, že charakteristikami, které musí projektant zahrnout do projektu elektrického zařízení, představujícího dokumentování výběru elektrického zařízení, jeho instalaci a výběr způsobu ochrany pro zajištění bezpečnosti, jsou:

  • účel, ke kterému se má zařízení užívat, jeho základní uspořádání a zdroje,
  • vnější vlivy, kterým bude zařízení v průběhu provozování podle zadaných podmínek vystaveno,
  • vzájemná slučitelnost předmětů a zařízení navrhovaných zadavatelem projektu nebo jím samotným a
  • podmínky údržby projektovaného zařízení.

Jak se s nimi projektanti vypořádávají? Jak kdo (díky novele živnostenského zákona, která projektování elektrických zařízení zařadila mezi volné živnosti s odkazem na § 25 zákona, nevyžadující prokazování odborné ani jiné způsobilosti) a jak kdy.

Těm, co nějakou způsobilost mají (způsobilost podle § 10 vyhl. č. 50/1978 Sb. živnostenské úřady dnes nezajímá), nečiní potřeba vyhovět první charakteristice problémy. Vyhovět druhé charakteristice – vnějším vlivům – je již někdy složitější. Vzájemné slučitelnosti bývá až na vyšší harmonické bez problémů (pozor stará ČSN 33 2000-5-51:1996 znala na rozdíl od vydání z roku 2000 jen AM1, a dnes máme AM-1-1AM-1-3)1). A co se týče vyhovění podmínkám údržby, ve většině případů posuzování projektových dokumentací platí: „hledej jehlu v kupce sena„.

Věřím, že nikdo nebude pochybovat o tom, že do podmínek údržby elektrických zařízení nutně patří i provádění jejich pravidelných revizí. S tím si však mnoho projektantů hlavu příliš neláme a v průvodní zprávě to odbude konstatováním, že pravidelné revize se vykonávají podle ČSN 33 1500. Nejenže touto větou pomíjejí již dvě v tomto směru provedené změny citované normy (tiskové změny *1 8.96 a *Z2 4.00), ale staví budoucího provozovatele (ne každý má a musí mít v řadách svých zaměstnanců příslušné odborníky) do situace, kdy si mnohdy neví rady, jaké lhůty pravidelných revizí zvolit, když v tab. 1 nenajde to, co by tam asi podle protokolu o určení vnějších vlivů hledal a co jim dříve nabízela.

Pokusil jsem se odpověď na položenou otázku již v publikaci Vnější vlivy a předpisy související s vnějšími vlivy na elektrická zařízení a v situaci, kdy se na obzoru jeví – v důsledku připravovaného vydání nové ČSN 33 2000-6-61 – nutnost provedení změny ČSN 33 1500, předkládám tento svůj pohled na otázku porovnání lhůt pravidelných revizí podle tab. 1 ČSN 33 1500 s určenými vnějšími vlivy.

1. Lhůty pravidelných revizí

Při porovnávání v této chvíli vycházím již z posledního vydání ČSN 33 0300 z roku 1988 a pro dále uvedené vnější vlivy mně srovnáním (uvádím jako analogie s konkrétním článkem této normy) vychází tyto lhůty pravidelných revizí:

AA Teplota okolí (321.1)
Při zaručeném dodržení uvedených podmínek:

  • 5 let pro AA3, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale nad –10 °C a přitom nebude v průměru za 24 hodin nižší než –5 °C – analogie s 3.1.2 a 3.2.1,

  • 5 let pro AA4 a AA5, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale pod max. +40 °C a přitom nebude v průměru za 24 hodin vyšší než +35 °C – analogie s 3.1.2 a 3.2.2,

  • 5 let pro AA7, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu v rozmezí nad –10 °C, přitom nebude v průměru za 24 hodin nižší než –5 °C a pod max. +40°C a přitom nebude v průměru za 24 hodin vyšší než +35 °C – analogie s 3.1.2, 3.2.1 a 3.2.2,

  • jinak pro AA1AA8 s plným využitím rozsahu dané teplotní třídy, kdy hrají roli minimální a maximální hranice teplot, platí 3 roky.

AB Atmosférické podmínky v okolí (321.2)
4 roky pro AB1AB3 a pro AB6 a AB8, jedná-li se o vnější (venkovní) prostory, bez ohledu na teploty a relativní či absolutní vlhkost vzduchu2) – analogie 4.1.1, popř. 4.1.2.

Při zaručeném dodržení uvedených podmínek:

  • 5 let pro AB3 a vnitřní prostor, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale nad –10 °C a přitom nebude v průměru za 24 hodin nižší než –5 °C – analogie s 3.1.2 a 3.2.1,

  • 5 let pro AB5 a vnitřní prostor, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale pod max. +40 °C a přitom nebude v průměru za 24 hodin vyšší než +35 °C – analogie s 3.1.2 a 3.2.2,

  • 3 roky pro vnitřní prostory s AB1AB7 a plným využitím rozsahu dané teplotní třídy, kdy hrají roli minimální a maximální hranice teplot.

AC Nadmořská výška (321.3)
Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

AD Výskyt vody (321.4)

  • 1 rok pro AD2AD8 – analogie 3.2.4; pro AD6AD8 nebyl v ČSN 33 0300:1978 ekvivalent,
  • 4 roky pro AD 4 ve venkovním prostoru, kdy jde o vodu z deště – analogie 4.1.1,
  • 5 let pro AD1 – analogie 3.1.1.

AE Výskyt cizích pevných těles (321.5)

  • 3 roky pro AE2AE6 – analogie 3.2.7,
  • 5 let pro AE1,
  • 4 roky pro AE1 a venkovní prostor.

AF Výskyt korozivních nebo znečišťujících látek (321.6)

  • 1 rok pro AF4 – analogie 3.2.6,
  • 3 roky pro AF3 – analogie 3.2.5,
  • 4 roky pro AF2 – analogie 4.1.1 a 4.1.2,
  • 5 let pro AF1.

AG Ráz (321.7.1)

  • 2 roky pro AG3 – analogie 3.2.8,
  • jinak 5 let.

AH Vibrace (321.7.2)

  • 2 roky pro AH3 – analogie 3.2.8,
  • jinak 5 let.

AJ Ostatní mechanická namáhání (321.7.3)
Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

AK Výskyt rostlinstva nebo plísní (321.8)

  • 3 roky pro AK2 – analogie 3.2.9,
  • jinak 5 let.

AL Výskyt živočichů (321.9)

  • 3 roky pro AL2 – analogie 3.2.9,
  • jinak 5 let.

AM Elektromagnetická, elektrostatická nebo ionizující působení (321.10)
Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

AN Sluneční záření (321.11)
ČSN 33 1500 přímo neuváděla, ale bude-li se jednat o:

  • vnější (venkovní) prostředí, lze říci, že vždy půjde o lhůtu 4 let – analogie 4.1.1 a 4.1.2,
  • vnitřní prostředí, vliv slunečního ozáření AN2 a AN3 se promítá do volby odpovídající třídy vnějšího vlivu AB.

AP Seismické účinky (321.12)
Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

AQ Úder blesku (321.13)
Třídy tohoto vnějšího vlivu se nepromítají do lhůt pravidelných revizí elektrického zařízení podle ČSN 33 1500, mají význam pouze pro revize hromosvodní ochrany.

Platí:


    2 roky pro AQ1AQ3 u objektů s prostory s prostředím s nebezpečím výbuchu nebo požáru (vnější vlivy BE3 a BE2) a u objektů konstruovaných ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2 a C3 – viz vnější vliv CA2,
    5 let pro ostatní druhy objektů.

AR Pohyb vzduchu (321.14)
Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

AS Vítr (321.15)
ČSN 33 1500 přímo neuváděla, ale protože se jedná o vnější (venkovní) prostředí, lze říci, že vždy půjde o lhůtu 4 let – analogie 4.1.1 a 4.1.2.

BA Schopnost osob (322.1)
Zde je třeba rozlišovat s přihlédnutím k umístění elektrického zařízení:
a) podle ČSN 33 2140:

  • 2 roky pro BA2 a BA3 v nemocnicích a pečovatelských zařízeních,

b) podle ČSN 33 1500:

  • 2 roky pro BA1 v případě objektů určených ke shromažďování více než 250 osob3),
  • 3 roky pro BA2 v jeslích, mateřských školách a ve školách,
  • 5 let pro BA4, BA5 a BA1 (nejedná-li se o případ objektů určených ke shromažďování více než 250 osob3).

BB Elektrický odpor lidského těla (322.2)
Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

BC Dotyk osob s potenciálem země (322.3)
Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

BD Podmínky úniku v případě nebezpečí (322.4)
Zde je třeba rovněž rozlišovat s přihlédnutím k umístění elektrického zařízení:

  • 2 roky pro BD3 (pro kina skupin KT1 až KT3 a pro divadla kategorií K1 až K3 s počtem sedadel 250 a více),
  • 2 roky pro BD4 a prostory určené ke shromažďování více než 250 osob3),
  • jinak 5 let.

BE Povaha zpracovávaných nebo skladovaných materiálů (322.5)
BE2 Nebezpečí požáru
Pro BE2N1, BE2N2 a BE2N3 – 2 roky – analogie 3.3.1, 3.3.2 a 3.3.3.

BE3 Nebezpečí výbuchu
BE3N1 Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů – 2 roky – analogie 3.4.1.
BE3N2 Nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par – max. 3 roky – viz podmínka čl. 4.3.2 ČSN EN 60 079-17 (33 1530).
BE3N3 Nebezpečí výbuchu výbušnin – 2 roky – analogie 3.4.3.

CA Stavební materiály (323.1)
2 roky pro revize elektrických zařízení objektů nebo jejich částí provedených ze stavebních hmot stupně hořlavosti C2 a C3.
Vnější vliv CA2 se promítá rovněž do lhůt revizí hromosvodů na budovách konstruovaných ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2, C3 – viz vnější vliv AQ.

CB Konstrukce budovy (323.2)
Lhůty pravidelných revizí podle ČSN 33 1500 norma přímo neuváděla, ale pozor, pro CB2 bude směrodatným umístění elektrického zařízení ve výškových budovách – budovy se zvýšeným rizikem ohrožení osob, ať již to jsou kterékoliv objekty uvedené pod písmenem b) ve kterémkoliv bodu 1 až 3 v tab. 1 ČSN 33 1500.

Poznámka
Tam, kde u konkrétní kategorie vnějšího vlivu uvádím: „Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla“, budou pro určení lhůty pravidelných revizí rozhodující zbývající vnější vlivy uplatňující se v daném prostoru.

Upozornění:
U elektrických zařízení v kompetenci ČBÚ platí od 1. dubna 2002 Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem č. 75/2002 Sb. Podle této vyhlášky se pro:
provoz elektrického zařízení třídy A4) vydává řád prohlídek, údržby a revizí, kterým se určí:
  • jednotlivé úkony prohlídek, zkoušek a údržby, včetně preventivní údržby, s přihlédnutím k požadavkům výrobce jednotlivých elektrických zařízení obsažených v jejich průvodní dokumentaci, k ustanovením technických norem a k provozním podmínkám elektrických zařízení,
  • pravidelnost provádění těchto úkonů,
  • způsob evidence výsledků prohlídek, zkoušek a zjištěných a odstraněných závad při provozu a údržbě elektrického zařízení v provozní knize,
  • lhůty pravidelných revizí.


1) „Nová“ ČSN 33 2000-5-51, nahrazující původní normu z července 1996, platí již od 1. června 2000. Norma je rozšířena o podrobnější třídění v oblasti elektromagnetických, elektrostatických a ionizujících vlivů. Dále je doplněna národní přílohou, která je označena písmenem „K“ za písmenem „N“ a tabulkou 51ANK.
2) Pozor na vzájemnou závislost teploty vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu a absolutní vlhkosti vzduchu – viz grafy pro jednotlivé třídy AB1 až AB8 v příloze B ČSN 33 2000-3.
3) Pozor, podle § 3 písm. e) vyhl. ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb. je stavba pro shromažďování většího počtu osob stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2 (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.).
4) Elektrická zařízení třídy A se pro účely této vyhlášky zařazují podle míry ohrožení bezpečnosti práce a provozu sestupně do skupin A1, A2, A3 a A4, přičemž vyšší číslo skupiny představuje menší míru rizika.