Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

COIL – laser pro budoucí náročné technologie

číslo 3/2006

COIL – laser pro budoucí náročné technologie

Chemicky čerpaný jodový laser – COIL (Chemical Oxygen-Iodine Laser) nalezne v budoucnosti využití v náročných laserových technologiích. Kontinuální režim generování laserového svazku je založen na mechanismu vysoce účinné přeměny chemické energie v energii záření. Chemická energie je obsažena v energeticky bohatém plynném molekulárním kyslíku (tzv. singletovém kyslíku). Ten je získáván ve speciálním generátoru chemickou reakcí, kterou předává atomárnímu jodu jako laserové částici. Ve srovnání s jinými technologickými lasery, např. kontinuálními CO2 lasery, je účinnost COIL o řád vyšší. Dalšími jeho přednostmi, danými vlnovou délkou jeho záření, jsou dobrá prostupnost jeho paprsku zemskou atmosférou a možnost vést ho optickými vlákny na velké vzdálenosti. Tyto vlastnosti umožňují využít jej ve složitějších aplikacích např. při demontáži jaderných reaktorů nebo nebezpečných chemických provozů určených k likvidaci, kdy laserový paprsek, emitovaný z mobilního laserového zařízení, je veden až do kontaminovaných míst optickými vlákny ovládanými roboty. Dále se uplatní v loďařském a těžebním průmyslu. Uvedený laser bude také podstatnou součástí tzv. Airborne laseru, jenž je vyvíjen v US Air Force pro obranný laserový protiraketový systém.

Vývoj laseru COIL patří spolu s výkonovými pulsními laserovými jodovými systémy PALS a SOFIA k dlouholetým výzkumným programům Fyzikálního ústavu AV ČR. Laboratorní prototyp nadzvukového zařízení COIL, který je navržen pro generaci laserového výkonu až do 1 kW, je určen k základnímu experimentálnímu a teoretickému výzkumu mnoha fyzikálních a fyzikálně-chemických procesů probíhajících v tomto laseru. Dosažené výsledky jsou využívány v rámci široké mezinárodní spolupráce k vývoji velkých systémů COIL s výkonem od několika desítek kilowattů v jednom svazku až do úrovně megawattů při použití několika laserových modulů. Výzkum FÚ AV ČR je v současné době zaměřen hlavně na účinnou, technologicky jednodušší produkci atomárního jodu a na vývoj nového typu generátoru singletového kyslíku. Na vědeckých úkolech v rámci NATO formou grantů úzce spolupracují odborníci Fyzikálního ústavu AV ČR s US Air Force Research Laboratory při Kirtland Air Force Base v Novém Mexiku.