Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

COIL – laser pro budoucí náročné technologie

číslo 3/2006

COIL – laser pro budoucí náročné technologie

Chemicky čerpaný jodový laser – COIL (Chemical Oxygen-Iodine Laser) nalezne v budoucnosti využití v náročných laserových technologiích. Kontinuální režim generování laserového svazku je založen na mechanismu vysoce účinné přeměny chemické energie v energii záření. Chemická energie je obsažena v energeticky bohatém plynném molekulárním kyslíku (tzv. singletovém kyslíku). Ten je získáván ve speciálním generátoru chemickou reakcí, kterou předává atomárnímu jodu jako laserové částici. Ve srovnání s jinými technologickými lasery, např. kontinuálními CO2 lasery, je účinnost COIL o řád vyšší. Dalšími jeho přednostmi, danými vlnovou délkou jeho záření, jsou dobrá prostupnost jeho paprsku zemskou atmosférou a možnost vést ho optickými vlákny na velké vzdálenosti. Tyto vlastnosti umožňují využít jej ve složitějších aplikacích např. při demontáži jaderných reaktorů nebo nebezpečných chemických provozů určených k likvidaci, kdy laserový paprsek, emitovaný z mobilního laserového zařízení, je veden až do kontaminovaných míst optickými vlákny ovládanými roboty. Dále se uplatní v loďařském a těžebním průmyslu. Uvedený laser bude také podstatnou součástí tzv. Airborne laseru, jenž je vyvíjen v US Air Force pro obranný laserový protiraketový systém.

Vývoj laseru COIL patří spolu s výkonovými pulsními laserovými jodovými systémy PALS a SOFIA k dlouholetým výzkumným programům Fyzikálního ústavu AV ČR. Laboratorní prototyp nadzvukového zařízení COIL, který je navržen pro generaci laserového výkonu až do 1 kW, je určen k základnímu experimentálnímu a teoretickému výzkumu mnoha fyzikálních a fyzikálně-chemických procesů probíhajících v tomto laseru. Dosažené výsledky jsou využívány v rámci široké mezinárodní spolupráce k vývoji velkých systémů COIL s výkonem od několika desítek kilowattů v jednom svazku až do úrovně megawattů při použití několika laserových modulů. Výzkum FÚ AV ČR je v současné době zaměřen hlavně na účinnou, technologicky jednodušší produkci atomárního jodu a na vývoj nového typu generátoru singletového kyslíku. Na vědeckých úkolech v rámci NATO formou grantů úzce spolupracují odborníci Fyzikálního ústavu AV ČR s US Air Force Research Laboratory při Kirtland Air Force Base v Novém Mexiku.