časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo
tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Co přinesla nová ČSN EN 50110-1 Co přinesla nová ČSN EN 50110-1

|

číslo 4/2004

standardizace

Co přinesla nová ČSN EN 50110-1 Co přinesla nová ČSN EN 50110-1

Jiří Vinohradský,
revizní technik elektro

Po absolvování některých odborných školení a seminářů v poslední době, pojednávajících o tématu přijetí nové normy ČSN EN 50110 – obsluha a práce na el. zařízeních jsem si opatřil doporučenou změnu Z9 normy ČSN 34 3100, vážící se k témuž. Očekával jsem totiž, že doporučená změna Z9, jak deklarováno v jejím záhlaví, „odstraní některé rozpory a nedostatky„.

Nejsem žádný euroskeptik a vítám změny, které by měly konstruktivně vést ke zlepšení současného stavu normotvorby a elektrotechnické legislativy vůbec. Proto jsem si též opatřil anglickou verzi nové normy ČSN EN 50110, abych si sám porovnal výrazy v anglickém jazyce s přeloženými.

Po prostudování obou dokumentů jsem však usoudil, že tímto způsobem se k úspěšné nápravě dojít nedá – Z9 totiž obsahuje celou řadu rozporných, resp. nedostatečných pojmů a ustanovení, které podle mého názoru žádné rozpory neodstraňují, ale naopak k nim přispívají. Český překlad anglického originálu též považuji za nepovedený. Uvedu pouze stručný příklad:

ČSN EN 50110-1 v čl. 3.4.3 definuje pojem práce blízkosti elektrických zařízení; (neelektrická práce – non-electrical work) jako: práce v blízkosti elektrických zařízení jako jsou stavební činnost, výkopy, čistění, natírání apod.

Nehledě na to, že se zde nehodí použití pojmu práce, ale daleko výstižnější pojem činnost, rozhodně sem nepatří blízkost elektrických zařízení. Blízkost elektrického zařízení je definována v nezrušeném čl. 18 ČSN 34 3100, sama ČSN EN 50110-1 ji nedefinuje. Přitom, měl-li by být zachován význam tohoto pojmu, pak by se ona práce dala v duchu této normy (viz čl. 3.4.5) chápat jako činnost při níž se zasahuje do zóny přiblížení, aniž by se zasahovalo do ochranného prostoru.

Problém však nastane porovnáním nejen vzdáleností.

Podle nezrušeného čl. 18 ČSN 34 3100 by to bylo např. pro napětí 22 kV až do vzdálenosti 2 000 mm od živé části.

Podle čl. 3.4.5 ČSN EN 50110-1 by to bylo až k vnější hranici ochranného prostoru DL, tzn. např. pro 22 kV to je podle Tabulky A.1 vzdálenost od živé části 220 mm.

Věta v čl. 6.4.4: „Tato vzdálenost musí být měřena od nejbližších vodičů nebo od nezakrytých živých částí.„, pomíjí bez národní poznámky obsahově a hlavně rozměrově jiný pojem: Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy. Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti (zákon říká - viz § 46 cit. zákona, jak se ona blízkost měří) tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

ČSN EN 50110-1 v témže čl. 6.4.4 hned za zmíněnou větou ní uvádí, cituji: „Tato vzdálenost, vhodná pro laiky není stejná jako vzdálenost DV uvedená v 6.4.1.1. Je stanoveno, že tato vzdálenost je vždy větší než DV.„

Přitom v posledním odstavci čl. 6.4.4 uvádí, cituji: „V důsledku velké různorodosti těchto pracovních činností nejsou uvedeny v této normě žádná doporučení pro tyto vzdálenosti.„ Současně tamtéž uvádí, že vzdálenost musí být odvozena mj. s ohledem na nekvalifikovanost osob.

Ponecháme-li stranou nejasnost pojmu nekvalifikovanost osob, je to stejně chybné. Z hlediska zajištění bezpečnosti při neelektrické práci - práci v blízkosti elektrických zařízení - není odborná způsobilost limitující. Podle našeho práva - zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je lhostejno, zda výkopy, čistění, natírání apod. by prováděl v ochranném pásmu zařízení elektrizační soustavy bez písemného souhlasu laik nebo pracovník znalý s vyšší kvalifikací – blíže viz jednotlivá ustanovení § 46 cit. zákona.

Opakuji, že se jednalo pouze o příklad, další výčet není nutný. Důležitější je podle mého názoru skutečnost, že není obecně známo, že ESČ byl ČSNI pověřen zpracováním úkolu spolupráce s pracovními orgány evropských a mezinárodních normalizačních orgánů zařazeného do plánu technické normalizace na rok 2004 a představovaného prací na konečném znění návrhu revize EN 50110. Jedná se o novelizaci evropské normy EN 50110-1:1996 převzaté do soustavy ČSN jako ČSN EN 50110-1:2003. Jak ESČ pracuje na konečném návrhu revize EN 50110 a jak zpracovává ohlasy z odborné veřejnosti?

Přiznám se, že si neumím dát do vyhovující souvislosti vydanou změnu Z9 ČSN 34 3100, novelizaci ČSN EN 50110 a termín jejich souběžné platnosti do konce roku 2005.

Co přinesla nová norma EN pro vyšší anebo alespoň stejnou úroveň zajištění bezpečnosti práce danou dosavadní ČSN 34 3100? A co skutečně napravily změny ČSN 34 3100 a norem souvisejících? Skutečná náprava je nutná, ale měl by k ní být vytvořen dostatečný časový prostor. Neboť jinak platí přísloví „Práce kvapná, málo platná“.