Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Cesta do hlubin elektrotechnikovy duše aneb vyznání pravověrného elektrikáře (3. část – dokončení)

Ing. Miloslav Valena,
revizní technik a soudní znalec v oboru elektrotechnika
 
... V tomto dříve socialistickém podniku byla v provozu všechna možná technologie: elektrárna a teplárna napájející město, roz­vody všech napětí až do 110 kV, prostory s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, ka­palin i prachů, prostory s chemickou agre­sivitou nejvyššího stupně, kotelny, drtičky uhlí, výpočetní střediska, vodárny, čistír­ny odpadních vod a další – prostě od všeho kousek. V té době byl pojem revizní technik málo známý a tak trochu podezřelý. Navíc jsme měli kontrolovat především stav elek­trických zařízení, která dosud nikdo nekon­troloval. Byl to často „boj s větrnými mlý­ny“. Nezbytná zodpovědnost však vedla k přesnějšímu popisu rozsahu revize (což je pro revizního technika skoro to nejdůleži­tější), k popisu způsobu měření, vyhodno­cení závady a sepsání závěru s doporuče­ním. Díky tomu si člověk také rozšiřoval vě­domosti a postupně získával i zkušenosti z praxe. A také větší respekt.
 

VII. Cit, intuice a důvtip

 
Význam těchto slov si člověk uvědomí až po mnoha letech působení v oboru. Jde o ja­kýsi šestý smysl, který je pro revizního tech­nika, a nejen pro něj, velmi důležitý. Nedá se naučit z knih, je to z větší části vrozená vlastnost umocňovaná dlouholetou praxí. Tak např. se nelze z žádného návodu či předpisu naučit jednoznačnému vyhodnocování zjiš­těných závad ani nadevší pochybnost určit, kdy je závada ještě nebezpečná, a kdy niko­liv. Tady je vždy určující pouze zkušenost a praxe s aplikováním souvislostí daných pro­vozem. Sice existuje mnoho programů, kte­ré jako vodítko obsahují i značné množství položek zjištěných závad a odkazů na poru­šenou normu, ale vždy musí rozhodnout re­vizní technik, zda je, nebo není provoz bez­pečný. V tom mu žádný program nepomůže, naopak jejich používáním se lze dostat do tzv. provozní slepoty se všemi následky pro pro­voz i pro revizního technika.
 

VIII. Profesionalita

 
Dvacet let po sametové revoluci by jeden očekával, že státní orgány již budou mít dáv­no zpracovanou právní legislativu týkající se nejen vyhrazených zařízení, ale i způsob její objektivní kontroly. Zařazení živnosti montáž, opravy a revize málem mezi živnosti volné (řemeslná živnost), kde pro získání živnosti elektro stačí předložit na živnostenském úřa­du výuční list, umožní získat živnost i nezod­povědným a neschopným pracovníkům, kteří budou kazit dobré jméno (a v mnoha přípa­dech i brát práci, protože budou „levní“) těm poctivým a odborně zdatným elektrotechni­kům. Skuteční profesionálové chodí pravi­delně na různá školení, investují do své od­bornosti nemalé peníze i čas, aby své vědo­mosti a znalosti udržovaly stále na vysoké odborné úrovni.
 

IX. Univerzálnost versus specializace

V dobách začátků revizních techniků, kdy jich bylo velmi málo, byla určitá univerzál­nost k dobru věci. V té době také nebylo elek­trické zařízení tak rozsáhlé a složité, aby bylo nutné se nějak přehnaně specializovat. Navíc revizní technik nebyl živnostník – podnika­tel, jako tomu je v současnosti. Tím, že reviz­ní technik byl vždy zaměstnancem v určitém podniku, tak se jeho případná specializace odvíjela od výrobního programu příslušného podniku. Od těch dob se ale změnilo hodně, což se samozřejmě promítlo i do práce reviz­ních techniků. Specializace znamená možnost vysoké úrovně odbornosti revizního technika v úzkém tržním segmentu. Univerzálnost ne­může zajistit jeho špičkovou odbornost v ši­rokém rozsahu služeb, zvláště pak v součas­né době, kdy se na trhu objevují stále častěji nové technologie, zařízení a přístroje a jsou zaváděny další nové evropské normy.
 

X. S láskou

Obor elektrotechniky mě fascinuje již bez­mála padesát let. Je krásný, tajemný, stále při­tažlivý ale také velmi nebezpečný. Tomuto oboru jsem věnoval většinu svého dospělého života, a tak vím, že skýtá nepřeberné mož­nosti uplatnění, radostí i seberealizace. Pro­to mně dovolte popřát všem zájemcům o ten­to obor, aby prožívali svůj elektrotechnický život stejně bohatě i smysluplně jako já, aby měli ze svého oboru stejné potěšení a aby se svému oboru nikdy nezpronevěřili.
 
A na závěr ještě jedna rada zkušenější­ho kolegy:
 

Věřte, že bez lásky i pokory k elektrotech­nickému řemeslu to nejde.