Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Cesta do Evropské unie nebo někam jinam aneb poslanecká sněmovno, probuď se!

číslo 2/2003

Elektrotechnické fórum

Cesta do Evropské unie nebo někam jinam aneb poslanecká sněmovno, probuď se!

Ing. Jaroslav Melen,
soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice

1. Úvod

Vláda České republiky na své internetové stránce v záložce Evropská integrace prezentuje dokumenty a materiály relevantní k problematice evropské integrace. Jedním z těchto dokumentů je i Národní program přípravy ČR na členství v EU 2001. Kliknutím na jeho ikonu se otevře dokument Ministerstva zahraničí ČR z června 2001, který v části 3.2.5.1 Krátkodobé priority kapitoly 3.2.5 nazvané Volný pohyb osob obsahuje dvě důležité podkapitoly:

3.2.5.1.1 – Vzájemné uznávání profesní kvalifikace

a

3.2.5.1.2 – Volný pohyb pracovních sil

Podle tohoto dokumentu – viz str. 71 – měla být provedena komparativní studie o způsobu transpozice směrnic o všeobecném systému uznávání profesních kvalifikací ve vybraných zemích Evropské unie, mj. Směrnice Evropského parlamentu a rady 1999/42/ES. Současně měl být do konce roku 2001 vládě předložen návrh zákona o živnostenském podnikání, kterým by mělo být dosaženo plné slučitelnosti s uvedenou směrnicí. Dále mělo být na základě příslušného usnesení vlády ustaveno a materiálně vybaveno Centrum pro uznávání profesních kvalifikací.

Současně se zde lze z Tabulky 1 – Financování přípravy vstupu ČR do EU v letech 2001 a 2002 dozvědět, že ČR v roce 2001 na uvedenou kapitolu 3.2.5 Volný pohyb osob vynaloží 476,2 milionu a v roce 2002 částku 225,3 milionu korun. Kolik z této částky mělo připadnout na podkapitoly 3.2.5.1.1 a 3.2.5.1.2, tabulka neuvádí.

2. O čem je směrnice 1999/42/ES

Směrnice 1999/42/ES stanoví mechanismus pro uznávání kvalifikací ohledně odborných činností zahrnutých směrnicemi o liberalizaci a přechodných opatřeních, doplňujícími obecné systémy pro uznávání kvalifikací.

Podle této směrnice členské státy přijmou obecné programy pro zrušení omezení svobody dodávání služeb a svobody podnikání na jejich území fyzickými osobami a společnostmi nebo firmami. Směrnice předpokládá, že členský stát nesmí z důvodu neodpovídající kvalifikace odmítnout povolit příslušníkovi jiného členského státu zahájení nebo provozování činností vyjmenovaných v její příloze (Poznámka autora: Jsou zde i Opravy, montáž a odborná instalace elektrického vybavení. Kostrbatosti překladu nechť si čtenář nevšímá. Jde – v našem pojetí – o Opravy, montáž a instalace elektrických zařízení.) za stejných podmínek, které platí pro jeho vlastní státní příslušníky, aniž by nejprve porovnal znalosti a dovednosti osvědčené diplomy, certifikáty nebo jinými doklady o formální kvalifikaci, kterou tato osoba získala za účelem provozování stejné činnosti kdekoliv jinde v ES, s těmi, jež jsou vyžadovány podle jeho vlastních vnitrostátních norem.

Jestliže srovnávací zkouška ukáže, že znalosti a dovednosti potvrzené diplomem, certifikátem nebo jiným dokladem o formální kvalifikaci udělené jiným členským státem odpovídají znalostem a dovednostem požadovaným vnitrostátními předpisy, hostitelský stát nemůže upřít majiteli právo na provozování dané činnosti.

Dále směrnice stanoví, že v případě, kdy srovnávací zkouška ukáže podstatný rozdíl, musí se dát takovéto osobě příležitost, aby dokázala, že získala znalosti a dovednosti, které jí chyběly, a to její volbou mezi adaptační lhůtou a testem schopností.

V případech, kdy tatáž osoba hodlá vykonávat takovouto činnost (činnost vyžadující znalosti a aplikaci konkrétních vnitrostátních právních předpisů stejné jako v případě vlastních státních příslušníků) jako samostatně výdělečnou nebo jako vedoucí podniku, má členský stát právo (jde o výjimku z výše uvedeného pravidla) požadovat adaptační lhůtu nebo test schopností. Přitom směrnice předpokládá, že členské státy se budou snažit vyhovět individuální preferenci těchto osob mezi uvedenými alternativami.

Žádosti o uznání již uvedených dokumentů o formální kvalifikaci mají být prověřeny v co nejkratší možné době a příslušný orgán musí při vydání rozhodnutí v něm uvést své důvody. Současně směrnice stanovuje, že musí existovat právo na odvolání podle vnitrostátních právních předpisů proti rozhodnutí nebo proti absenci takového rozhodnutí (je zmíněna doba k vydání rozhodnutí nejdéle čtyři měsíce od data předložení žádosti a podpůrné dokumentace).

Transpozicí zmíněné směrnice tedy vyplyne nutnost ctít zákon o správním řízení (správní řád – dnes zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jako nástroj práva na odvolání proti rozhodnutí nebo absenci takového rozhodnutí. Podle tohoto zákona rozhodují správní orgány mj. o právech a právem chráněných zájmech občanů.

3. Připomenutí toho, co platí v ČR pro podnikání v uvedené činnosti

Mám na mysli Opravy, montáž a instalace elektrických zařízení, podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) přesněji obor skupiny 205: Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení.

Průkazem způsobilosti je oprávnění podle § 6c odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o SOD). Předmětné oprávnění lze “získat“ výlučně u jediné organizace státního odborného dozoru – ITI Praha.

Záměrně říkám získat (viz vyhláška MPSV O stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení č. 398/2001 Sb.), neboť od účinnosti zákona č. 124/2000 Sb., tj. od 1. červen­ce 2000, do dnešního dne totéž MPSV, jak říká § 7b zákona o SOD v odstavci (1) písmen c) a d), blíže nevymezilo předpoklady kladené na odbornou způsobilost ani nestanovilo způsob prověřování takové způsobilosti jak u fyzických, tak i u podnikajících fyzických osob a organizací.

To v praxi znamená, že prověřování odborné způsobilosti uvedených subjektů se děje podle neprůhledných pravidel, byť za úředně stanovené poplatky.

Podle § 6a odst. (4) zákona o SOD se na činnosti organizací státního odborného dozoru (dnes jediné organizace – Institutu technické inspekce Praha) nevztahují obecné předpisy o správním řízení, tedy již jednou zmíněný zákon o správním řízení (správní řád).

To v praxi znamená, že při vykonávání dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení (Poznámka autora: Dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávaný ITI Praha podle § 6a zákona o SOD nemá obsahově nic společného s dozorem vykonávaným inspektoráty bezpečnosti práce podle § 4 zákona o SOD.) nemůže být ITI Praha vydáno žádné rozhodnutí, rozhodnutí, jaké má na mysli tento zákon. Stačí si přečíst celý odstavec (1) § 6a zákona o SOD, tj. všechna písmena a) až d). Z nich by bylo možné usoudit, že za jisté “rozhodnutí” by bylo možné pokládat vydání osvědčení nebo oprávnění, stejně tak jako jejich nevydání.

4. Podívejme se, jaký je výsledek komparativní studie o způsobu transpozice směrnice 1999/42/ES
a v souvislosti s tím i dílčí části národního programu přípravy ČR na členství v EU

Situace v legislativní oblasti je tristní. Živnostenský zákon v § 5 odstavci (2) uvádí, že fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR (“zahraniční osoba“) může na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.

To něco jiného je dosavadní skutečný stav, kdy do dnešního dne o tom, kdo bude nebo nebude smět vykonávat zmíněné činnosti, “rozhoduje“ v prvním kole organizace státního odborného dozoru (ITI Praha). Rozhoduje podle neexistujících pravidel, pravidel, jež by byla podpořena vahou právního předpisu. (Poznámka autora: Srovnej s úplným zněním zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, vyhlášeném předsedou vlády ve Sbírce zákonů ČR č. 238/2002.)

Navíc zákonem č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, byl s účinností od 1. ledna 2003 vložen do zákona o SOD nový paragraf 7c tohoto znění: “Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí vydaná organizací státního odborného dozoru (Poznámka autora: Rozuměj ITI Praha.) při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení podle § 6a odst. 1 písm. a) až d).“

Jak již bylo uvedeno, na jedné straně zákon o SOD v § 6a odst. (4) řekl, že se na činnosti organizací státního odborného dozoru (dnes ITI Praha) nevztahují obecné předpisy o správním řízení – nemůže tudíž být nikdy vydáno žádné vykonatelné rozhodnutí, a následně to poslanecká sněmovna v § 7c nejen postavila na hlavu, ale ještě umocnila tím, že neexistující rozhodnutí vyloučila ze soudního přezkumu.

Co se týče toho, kolik uvedená netranspozice stála státní kasu, a tedy každého z nás, se nikdo už nedoví. Po zadání příkazu k vyhledání slovního řetězce “Centrum pro uznávání profesních kvalifikací”, popř. jeho dílčích slov, v usneseních vlády z let 2001 a 2002, objeví se “nebyly nalezeny žádné odpovídající záznamy“.

5. Závěr

Celou věc lze interpretovat tak, že v situaci, kdy by chtěl neúspěšný adept prověřování odborné způsobilosti na získání oprávnění k činnostem na vyhrazených elektrických zařízeních – montážím, opravám, revizím a zkouškám (Poznámka autora: Aby získal oprávnění k provádění revizí, musí získat nejprve osvědčení k provádění revizí; bez něj je zbytečné chodit na živnostenský úřad.) – “jít k soudu“, tak jej tam podle § 7c zákona o SOD ani “nepustí”, a i kdyby se tam “nějak dostal“, bude mu to stejně málo platné.

Málo platné proto, že nebude mít podle § 6a odst. (4) zákona o SOD v ruce žádné písemné rozhodnutí (Poznámka autora: To musí mít náležitosti stanovené § 47 zákona o správním řízení.) o tom, že to či ono při prověřování odborné způsobilosti podle právně neexistujících pravidel neprokázal, a proto mu požadované osvědčení či oprávnění nebylo vydáno.

Jinými slovy, ty, Evropská unie, ty na nás nemáš, neboť my máme a budeme mít svá specifika, a o tom, že bychom dávali přistěhovalci šanci vybrat si mezi adaptační lhůtou a testem schopností, se nebudeme bavit. Proč? No proto, že takovou šanci nedáváme ani svým občanům a testujeme si je, jak se komu zlíbí. Dokumenty (Základní požadavky na znalosti ze zákonů, vyhlášek a ČSN požadovaných ke zkouškám revizních techniků elektrických zařízení aktualizované k 9/2001), které jsou ke stažení z http://www.iti.cz, to v žádném případě nemohou nahradit.

Jeden konkrétní příklad z praxe …

Prověřování odborné způsobilosti

Dotaz (pozn. red. – toto je dotaz skutečné osoby, mohl však vzejít od kteréhokoliv pozitivně se pídícího elektrikáře)

Žádám Vás o poskytnutí informace a výkladu zákona 22/1997 a 124/2000.

Mám vystavený živnostenský list z 16. 5. 1996 na montáž, opravy, údržbu a revize vyhrazených elektrických zařízení. Zjistil jsem, že bych se měl podrobit přezkoušení do pěti let od nabytí platnosti zákona.

Nevím ale!!

  • které organizace se přihlásit – zda ITI nebo IBP,

  • jaké přezkoušení se jedná,

  • jakém rozsahu se bude provádět.

Pokud je pro moji činnost nutné osvěd­čení ČKAIT (pozn. red. – Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě), uveďte, prosím, organizaci, která toto přezkoušení zajišťuje v Praze.

Odpověď (Ing. J. Melen):

Zákon č. 124/2000 Sb. byl vyhlášen 15. dubna 2000 a měl účinnost od 1. června 2000; v čl. IV je uvedeno, že:

  1. Platnost oprávnění vydaných orgány a organizacemi SOD a orgány SBS organizacím a podnikajícím fyzickým osobám před 1. lednem 1993 končí uplynutím tří let ode dne účinnosti tohoto zákona; oprávnění vydaná po 31. prosinci 1992 zůstávají v platnosti.

  2. Platnost osvědčení vydaných orgány a organizacemi SOD a orgány SBS podnikajícím fyzickým osobám před nabytím účinnosti tohoto zákona končí uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Z textu Vašeho dotazu lze předpokládat, že se Vám jedná o platnost osvědčení k provádění revizí elektrických zařízení.

Platnost osvědčení vydaných před 1. červ­nem 2000 je tedy jen do 30. června 2005.

Podle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je k prověřování odborné způsobilosti k této činnosti zmocněna organizace státního odborného dozoru – viz § 6a odst. (1) písm. d) – v této chvíli jediná organizace, a to Institut technické inspekce Praha.

ITI Praha má své webové stránky (http://www.iti.cz). Zde se však dovíte, jen jaké jsou osnovy ke zkouškám revizních techniků (bohužel se stavem k 9/2001) a že se máte informovat na pobočkách o podrobnostech týkajících této záležitosti.

Pro Vaši (a nejen Vaši) informaci musím uvést tuto závažnou skutečnost:

Stejným zákonem – zákon č. 124/2000 Sb. – totiž bylo ministerstvo práce a sociálních věcí zmocněno – viz § 7b odst. 1 písm. d), aby vyhláškou, cituji: “blíže vymezí (vymezilo) předpoklady kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru a stanoví (stanovilo) způsob prověřování jejich odborné způsobilosti“, konec citátu.

To se do dnešního dne nestalo! Ve svém důsledku to z právního hlediska znamená, že jakékoliv požadavky na způsoby prověřování odborné způsobilosti, které si ITI Praha “vymyslí”, nemají oporu v zákoně a jsou, ať už myšleny jakkoliv odborně či jinak, pouze libovůlí někoho.

Ve věci “osvědčení ČKAIT“ uvádím, že jediným průkazem způsobilosti podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a doplnění, pro obor skupiny 205: Elektrické stroje a přístroje – živnost: Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení je výše zmíněné oprávnění.

Co se týče působnosti autorizovaných osob, ta je upravena § 17 zák. č. 360/1992 Sb.

Upozornění redakce:

Prosíme čtenáře, aby ve vlastním zájmu ještě neumdlévali v pozornosti a věnovali ji článku pana Ing. Jiřího Sajnera „Správné postupy při vyhodnocování naměřených hodnot…„ str. 20 – 23. Velmi přínosným způsobem se tento článek zmiňuje o konkrétních ustanoveních jak zákona 124/2000 Sb., tak dalších souvisejících předpisů, srozumitelně interpretuje některé důležité odborné pojmy a může být vhodným vodítkem pro správnou činnost revizního technika elektro.

Celou problematiku odborné kvalifikace a propojenosti české legislativy se vstupem do EU pak doplňuje další článek této rubriky – „Odborná způsobilost v elektrotechnice…„ (autor J. Lojkásek, str. 16–17).