Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

České technické normy a technická normalizační informace pro revizi elektrických zařízení a instalací a jejich využívání v praxi

číslo 1/2006

České technické normy a technická normalizační informace pro revizi elektrických zařízení a instalací a jejich využívání v praxi

Ing. Michal Kříž, IN-EL, spol. s r. o.

Jedním z cílů našeho snažení je, aby veškerá technická zařízení, s nimiž máme co do činění, bezpečně a bezporuchově pracovala po celou dobu své životnosti. Není to však splnitelné bez vykonávání pravidelné kontroly a údržby, zejména složitějších zařízení, u kterých se mění podmínky jejich provozu (zatížení, vnější vlivy apod.). Pro elektrická zařízení je předepsáno vykonávat alespoň pravidelné kontroly a ověřování – pravidelné revize, ne-li průběžnou údržbu.

Výchozí revize

Výchozí revize se dělají proto, že elektrické zařízení obecně nemusí být vždy jenom jediný výrobek a elektrické instalace téměř nikdy výrobkem nejsou. Elektrické instalace tvoří několik výrobků, které by měly podle zákona č. 22/1997 Sb. a souvisejícího nařízení vlády č. 17/2003 Sb. vyhovovat z hlediska bezpečnosti (zaručují výrobci). Avšak instalace sestavená z těchto výrobků nemusí být zcela bezpečná.

Úkolem revize je zkontrolovat dobré řemeslné provedení instalace zaručující její bezpečnost. Za odhalení všech nedostatků v tomto ohledu nezodpovídá revizní technik. Základem je správně vyprojektovaná instalace a zodpovědnost za správnost projektu a z toho vyplývající bezpečnost navržené instalace nese projektant. To je však v současné době pouze teoretický předpoklad, protože investoři většinou v rámci úsporných opatření vypracování prováděcího projektu vůbec nezadávají. To je obvykle velká chyba, neboť tento přístup je možné tolerovat pouze u zcela jednoduchých instalací. Z toho vyplývá, že firmy realizující elektrickou instalaci obvykle zodpovídají nejen za vlastní technické provedení instalace, ale i za její koncepční provedení.

Obr. 1.

Obr. 1. Seminář pořádaný v rámci 47. MSV vzdělávací agenturou L. P. Elektro

Ačkoli bylo uvedeno, že za nedostatky revizní technik nezodpovídá, měl by určitě odhalit zásadní nedostatky (zcela nevhodné předřazení jisticích prvků, nevhodné průřezy vodičů apod.).

Zjištěné závady je vhodné rozlišovat z hlediska bezpečnostní závažnosti na:

  • formální závady (např. formální nedostatky v projektu),
  • technické nedostatky (není zajištěna selektivita jištění),
  • bezpečnostní závady (nesprávně přiřazené jištění),
  • bezpečnostní závady bezprostředně ohrožující (živé části přístupné dotyku elektrotechnicky laické veřejnosti).

U posledně jmenované závady by měl revizní technik udělat opatření k okamžitému odstranění nebezpečí. Připomeňme si ještě, že účelem revize ani oprávněním revizního technika není zasahovat do činnosti elektrického zařízení, ale podat provozovateli tohoto zařízení srozumitelnou informaci o stavu jeho elektrického zařízení či instalace a doporučit mu kroky k odstranění závad a zlepšení stavu především z hlediska bezpečnosti. To je nutné u pravidelných revizí. U výchozí revize je třeba, aby se zařízení uvádělo do provozu v podstatě bez závady. Výjimečně se připouští odstranění drobných závad, které neohrožují bezpečnost, do určitého stanoveného termínu. Obecně se však zmíněný postup nedoporučuje proto, aby revizní technik v případě poruchy nastalé v době, do kdy odstranění závad požadoval, nemohl být volán k zodpovědnosti.

Kdy se vykonávají pravidelné revize

Z důvodu odlišných podmínek provozu i jiných vnějších vlivů jsou pro pravidelné revize elektrických instalací stanoveny různé lhůty. Je známo, že za stav majetku v podstatě odpovídá ten, kdo jej spravuje. K tomu přistupuje odpovědnost zaměstnavatele za své zaměstnance. Proto se musí majitel a také zaměstnavatel starat o stav svého majetku, a tedy i o stav elektrického zařízení. Od laiků není možné očekávat, že by byli schopni stav elektrického zařízení posoudit. K tomu je určena osoba, která informaci o stavu elektrického zařízení podá.

Revize a právní předpisy

Zde uvedené skutečnosti vyplývají z několika právních předpisů.

Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků
Ukládá především výrobcům povinnost uvádět na trh pouze bezpečné výrobky (uvedením na trh se rozumí také uvedení do provozu ve vlastním závodě).

Zákon č. 22/1997 Sb. a jeho prováděcí předpisy
Ukládá přísné požadavky na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, a na kterých tudíž stát (i EU) má zvláštní zájem. Zde je třeba uvést, že elektrická instalace pod uvedený soubor předpisů zatím nespadá, avšak na její sestavení musí být použity bezpečné výrobky splňující požadavky těchto předpisů.

Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanovují základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
Tato stále ještě platná vyhláška (s určitými omezeními, zejména v souvislosti s novějším nařízením vlády č. 378/2001 Sb., pro bezpečný provoz technických zařízení) mimo jiné předepisuje, že stroje a technická zařízení, kam se řadí i elektrické instalace, mohou být uvedeny do provozu jen tehdy, odpovídají-li příslušným předpisům a po vykonání předepsaných kontrol, zkoušek a revizí.

Zákoník práce
Platí pro zaměstnavatele i pro zaměstnance. Ukládá jim povinnosti z hlediska bezpečnosti zařízení a jeho udržování. Na zákoník práce navazuje mnoho dalších právních předpisů (např. již jmenované nařízení vlády č. 378/2001 Sb., ale i nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanovují vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, nebo zákony a vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů).

Občanský zákoník
Nelze zapomenout, že z požadavků revizí není vyjmuta ani soukromá sféra – např. bydlení a provozování elektrických zařízení soukromých osob. Konkrétně podle zákona č. 40/1964 Sb. každý odpovídá za škodu, kterou může svým zařízením způsobit.

To, že určitá práva a povinnosti vyplývají z právních předpisů, však neznamená, že jde o neměnná ustanovení, že právní předpis je jakési dogma. I právní předpisy se mohou, někdy i musí, měnit v závislosti na poměrech a na rozvíjející se úrovni techniky. Celosvětovému růstu úrovně technických zařízení odpovídá vývoj požadavků na jejich revize.

Revize a technické normy

Technické normy určují, jak a kdy se revize elektrických zařízení provádějí.

ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení
Tato norma upravuje v podstatě formální stránku revizí a shrnuje to, co je o revizích uvedeno na různých místech právních předpisů – kdy se vykonává výchozí revize, že se výchozí revize elektrických zařízení v případech továrně vyráběných výrobků nahrazuje patřičně dokládanými zkouškami atd.

Dále jsou zde uvedena ustanovení upřesňující podmínky, za jakých se výchozí revize musí či nemusí provádět, kdy se vykonává po částech, po opravě, že se výchozí revize vykonává, pouze jestliže se mění jištění (jinak stačí kontrola s vyhotoveným záznamem a podpisem pověřeného pracovníka).

Velká část normy je věnována pravidelným revizím a lhůtám jejich vykonávání. Předběhla dobu tím, že umožňuje lhůty pravidelných revizí prodloužit až na dvojnásobek (kromě zařízení v místech s nebezpečím požáru nebo výbuchu), pokud se na zařízeních vykonává pravidelná údržba s kontrolami doloženými zápisem. Tato možnost usnadňuje pozici organizacím, v nichž je zaveden vlastní řád pravidelné údržby. V tom případě je i na základě zápisů z kontrol snadnější vykonávat pravidelné revize.

Lhůty revizí jsou stanoveny jednak s ohledem na prostředí a jednak podle druhu objektu, v němž je zařízení umístěno (hledisko vnějších vlivů). Je-li uvažováno více vnějších vlivů (prostředí i umístění zařízení), volí se lhůta podle toho nejpřísnějšího hlediska. Změna normy doplnila informativní přílohu, ve které jsou dříve uváděné lhůty podle prostředí převedeny na lhůty podle vnějších vlivů v souladu především s ČSN 33 2000-3.

ČSN 33 1500 dále stanovuje podklady nutné k vykonávání revizí a základní postup vykonávání revize. Ten je v současné době upraven v návaznosti na předpisy pro technická zařízení – úkolem je ověřit základní požadavky bezpečnosti, stejně jako to ukládají nařízení vlády pro technická zařízení. Novinkou je, že u složitějších zařízení (např. strojních zařízení) se dovoluje přizvat specialisty příslušného oboru. Tím se v podstatě ukazuje, že elektrotechnik, tj. revizní technik elektro, sám není schopen posoudit celé zařízení bez znalosti všech souvislostí. Také je zde stanoveno, co všechno má obsahovat zpráva o revizi. Nově je umožněno jako podklad ke zpracování zprávy využít i písemné doklady příslušných specialistů.

Revize elektrických instalací – ČSN 33 2000-6-61
Je nejdůležitější normou navazující na základní ČSN 33 1500. Platí pro revize elektrických instalací. Obsahuje dosti upřesňující a vysvětlující ustanovení, a to nejen v národních poznámkách, ale i ve vysvětlivkách doplněných jednak v CENELEC, jednak v IEC. Pro lepší pochopení normy i jejích návazností byla vypracována tzv. technická normalizační informace (TNI). Ta rozebírá otázky právních návazností i technické požadavky, které nebyly v normě dostatečně objasněny. Zahrnuje i základní rozdíly mezi vydáními z roku 1994 a z roku 2004: Základní rozdíl je v tom, že novější vydání důsledně uvádí, že jde o revize elektrické instalace, a nikoliv o revize elektrických zařízení. Je to především proto, že mnohdy byla norma nesprávně vztahována nejen na revize z hlediska ohrožení elektrickým proudem, ale i na nebezpečnou funkci elektrického zařízení. Samotná norma vychází ze skutečnosti, že elektrická instalace je sestava vzájemně spojených elektrických předmětů s koordinovanými charakteristikami, takže toto pojetí již nevede k představě, že zmíněná norma platí i pro připojená zařízení a pro bezpečnost v širším smyslu, tedy i pro funkční bezpečnost. Ostatně od uvedeného pojetí se důsledně vymezuje i mezinárodní a evropská norma (IEC 60364-6-61 a HD 384-6-61), ze kterých ČSN 33 2000-6-61:2004 vychází.

Přílohy ČSN 2000-6-6
A – měření izolačního odporu nebo izolační impedance podlah a stěn proti zemi nebo ochranným vodičům. Tady je důležité, že ve střídavých sítích se měří izolační impedance, protože kapacitní proud podlah může být značný a i při vyhovujícím izolačním odporu může být nebezpečný.

C – měření odporu zemniče. Používá se běžná Wennerova metoda. V textu normy (čl. 612.6.2) se připouští zjišťování odporu i měřením impedance zemní smyčky.

E – vysvětluje, jak chápat ustanovení normy. Co se týče prohlídek, je zaměřena na důležitost protipožárních opatření – přepážek a těsnění, ochrany před tepelnými účinky, ochrany před požárem; kontrolují se jisticí prvky podle kapitoly 43 a řádnost instalace proudových chráničů podle oddílu 482. Ověřuje se též odpovídající spojování vodičů (odpor spojení by neměl být větší než odpor spojovaného vodiče délky 1 m). Z dalších velmi užitečných rad a pokynů je třeba zmínit požadovaná opatření z hlediska vyloučení sníženého izolačního odporu za nepříznivých podmínek prostředí (hlídače izolačního stavu, citlivé proudové chrániče). O hodnotě impedance smyčky rovnající se dvěma třetinám podílu U0/Ia, kterou je dobré naměřit pro jistotu, že poruchová smyčka je v pořádku, není třeba se rozepisovat. Snad jen, že při hodnotě vyšší, ale nepřesahující uvedený podíl je třeba udělat podrobnější rozbor, jehož postup je v normě naznačen. V TNI je rozvedena informace vztahující se k měření odporu ochranných vodičů, které je považováno za alternativní k měření impedance smyčky. Toto doplnění je obsaženo v mezinárodní normě, ne však v normě evropské a české.

Revize a ČSN 33 1500
Další obsažná informace v TNI se týká ČSN 33 1500. Novou právní úpravou, řízenou především zákonem č. 22/1997 Sb., se značně zjednodušil výklad článku 2.1 pro elektrická zařízení, kterými jsou výrobky ve smyslu tohoto zákona. Pro ověřování výrobků platí tento zákon s příslušnými nařízeními vlády. Ke stanoveným výrobkům výrobce před jejich uvedením na trh vydává písemné prohlášení o shodě (resp. prohlášení ES o shodě) a umísťuje na ně označení CE (popř. jiné). K výrobkům, které nejsou stanoveny (to není případ elektrických zařízení, pro něž platí nařízení vlády č. 17/2003 Sb.), musí výrobce ve smyslu zákona č. 102/2001 Sb. vypracovat potřebnou dokumentaci. Na toto ustanovení navazují i požadavky ČSN 33 2000-6-61.

Účelem ustanovení článku 2.1 ČSN 33 1500 je, aby se při výchozí revizi neopakovaly zkoušky, které již vykonal výrobce. V praxi to znamená, že jednotlivé elektrické předměty, stroje a přístroje opatřené některým z již uvedených dokladů není třeba při výchozí revizi přezkušovat. V zásadě se ověřuje celá instalace a u jednotlivých použitých elektrických předmětů, strojů a přístrojů se při prohlídce elektrického zařízení předcházející zkouškám ověřuje, že nebyly poškozeny. Předpoklad, že elektrické předměty byly před uvedením na trh, a tím před použitím v elektrických zařízeních řádně vyzkoušeny, je nutné ověřit přezkoumáním značení nebo certifikátů. Zkušenosti ukazují, že je-li na výrobku jenom označení CE, nemusí to postačovat. Proto se doporučuje ověřovat, zda jsou na výrobku i značky některých akreditovaných zkušeben. Je vhodné též ověřovat příslušné doklady o tom, že tyto předměty odpovídají normě. Zmíněný postup je v souladu i s ČSN 33 2000-6-61, která v článku 611.2 uvádí možnost přesvědčit se o tom, že trvale připojené elektrické předměty vyhovují bezpečnostním požadavkům příslušných norem pro zařízení, přezkoumáním značení nebo certifikátů.

Další vysvětlivky jsou zaměřeny na případy rekonstrukcí elektrických instalací, jejich opravy, uvedení zařízení pod napětí ještě před ukončením revize apod. Co se týče revizí zařízení sestavovaných po částech, je účelné, aby doklady o vykonaných zkouškách jednotlivých částí elektrických zařízení byly podkladem pro provedení výchozí revize celého elektrického zařízení.

Lhůty pravidelných revizí jsou oproti dříve platné ČSN 33 0300 s ohledem na prostředí nově převedeny na lhůty určené podle vnějších vlivů stanovených shodně s ČSN 33 2000-3. Účelem doplnění tabulky nebylo změnit lhůty stanovené podle dříve platné normy, ale umožnit určení těchto lhůt, jestliže jsou stanoveny vnější vlivy v souladu s ČSN 33 2000-3. To nejspíše bude v současné době stále běžnější případ; lze předpokládat, že za určitou dobu již budou lhůty revizí určovány jenom podle vnějších vlivů.

Převedení tabulky 1 v ČSN 33 1500 na hlediska vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-3 vyvolalo potřebu zveřejnění a uplatnění dalších poznatků ohledně pravidelných revizí elektrických instalací. Mění se skladba spotřebičů, způsob jejich používání i uživatelé elektrických instalací. Nyní se nejen u nás, ale i v ostatní Evropě stále intenzivněji hledá cesta, jak pravidelně revidovat i elektrické instalace v bytech, protože v nich se objevují závady, které se z hlediska osob i majetku projevují nejnebezpečněji.

V souvislosti s podmínkami spojenými s možným prodloužením lhůt pravidelných revizí je třeba ještě zmínit související poznámku v příloze F mezinárodní normy. Za důležité je totiž možné považovat i to, že se nepodařilo v plné míře prosadit moderní hledisko z informativní přílohy evropské normy HD 384-6-61, totiž že pravidelné revize se mohou u rozsáhlých instalací (např. ve velkých průmyslových závodech) nahradit odpovídajícím bezpečnostním režimem průběžného sledování a preventivní údržby instalací, které vykonávají osoby znalé. Toto hledisko je zmírněno na úroveň, kterou připouští již čl. 3.3 ČSN 33 1500:1990, totiž že v organizacích s vlastním řádem preventivní údržby (ve smyslu článku 3.4) lze prodloužit lhůty pravidelných revizí až na dvojnásobek.

Ukazuje se ještě jedna významná věc. V článku 3.4 ČSN 33 1500 je zmíněn pověřený pracovník – musí být informován o výsledcích pravidelných kontrol a o odstraňování závad; záznam o těchto úkonech jím musí být podepsán. Pověřený (tj. odpovědný) pracovník je osoba, která je seznámena s provozem zařízení a stará se o jeho bezpečnost. Je nanejvýš účelné, aby odpovědnost za určitou oblast (v tomto případě za bezpečnost elektrických zařízení) nebyla dělena. Nejlepší je, když tuto oblast v podniku má na starost jeden pracovník, a to po relativně dlouhou dobu, aby mohl sledovat zařízení a měl o něm potřebný přehled (srovnej též s definicí 3.2.2 v ČSN EN 50110-1 osoba odpovědná za elektrické zařízení).

Postup revize je v ČSN 33 1500 upraven v souvislosti s požadavky bezpečnosti, aby to odpovídalo předpisům, kterými se uplatňují požadavky zákona č. 22/1997 Sb. Základními požadavky bezpečnosti jsou míněny tytéž požadavky, které jsou uvedeny v příloze 2 k nařízení vlády č. 17/2003 Sb., jímž se stanovují technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí.

Závažnost prohlídky a zkoušek při revizi

Podstatnou částí revize je prohlídka. Při ní se má odhalit většina závad. Je důležité, aby prohlídku bylo možné skutečně odpovědně vykonat. Těžko se totiž sleduje uložení vodičů a kabelů při revizi instalace, až když je vše uloženo, zakryto, omítnuto a obloženo dlaždicemi. Proto by revize měla být vykonávána a podklady k ní shromažďovány i v průběhu stavby a montáže.

Naproti tomu však také může platit, že přístroj, který je pod proudem, vypadá stejně jako ten, který pod proudem není, nicméně může být jiný na dotek. Z toho důvodu, přestože je předchozí prohlídka nenahraditelná, je nutné uskutečnit příslušná měření a zkoušky. Zde je nutné připomenout, že pro měření jsou využívány stále přesnější měřicí metody, které jsou integrovány a koncentrovány v měřicích přístrojích, pro něž platí zásadní normy souboru ČSN EN 61557. Každá část daného souboru, počínaje částí 2, platí pro přístroje pro ověřování určitého druhu ochranného opatření (izolačních a přechodových odporů, impedance smyčky, odporu uzemnění, pospojování, ochranných vodičů, ověřování proudových chráničů) i pro přístroje, které jsou schopny ověřovat mnoho již zmíněných opatření.

Zkoušky v normě jsou účelně zařazeny:

  • Z hlediska bezpečnosti je třeba ověřit především spojitost ochranných vodičů. Pokud je tato spojitost zajištěna, a to i při poruše, nedochází k ohrožení bezpečnosti osob z hlediska úrazu elektrickým proudem.

  • Pak je třeba ověřit izolační stav elektrické instalace. Pokud ten je v pořádku, je pravděpodobnost poruch, které by vedly k ohrožení instalace, okolních zařízení nebo i lidí instalaci užívajících, snížena na minimum.

  • Pokud se někde používá ochrana elektrickým oddělením nebo pomocí obvodů SELV (Safety Extra Low Voltage, bezpečné malé napětí) a PELV (Protective Extra Low Voltage, ochranné malé napětí), je třeba ověřit i tyto způsoby ochrany. Samozřejmě se oddělení obvodů neověřují na úrovni výrobců příslušných transformátorů a přístrojů v obvodech zapojených, ale postačuje pouze ověření izolačního stavu z hlediska požadavků na obvody nn.

  • Ve výjimečných případech, kdy je uplatněna ochrana izolovaným okolím, se měří izolační odpor podlahy a stěn.

  • Jako ochrana před úrazem elektrickým proudem v případě poruchy (izolace živých částí) se uplatňuje ochrana samočinným odpojením od zdroje. Její správné působení vyžaduje odpovídající provedení instalace i napájecí sítě (ochranné vodiče, uzemnění) a odpovídající ochranné přístroje.

  • Zapojení přístrojů – aby náhodou nebyly řazeny ve středním vodiči.

  • Funkční zkoušky – spínání, řazení, blokování přístrojů, pokud je uplatněno; přezkoušení funkce ochranných přístrojů, pokud je proveditelné.

  • Úbytek napětí – může se změřit pro určité zapnuté spotřebiče a z toho se může odvodit pro plný předpokládaný výkon.

Zpráva o revizi

Je uváděna nejen v ČSN 33 1500, ale nově – na mezinárodní, evropské i české úrovni – i v IEC 60364-6-61, v HD 384-6-61, a tudíž i v ČSN 33 2000-6-61. Co se týče požadavků na obsah revizní zprávy, uplatňují se dva rozdílné názory, z nichž každý může mít své opodstatnění.

První názor – omezit obsažnost zpráv a tím zvýšit jejich vypovídací schopnost pro laiky. Je zdůvodňován tím, že je zbytečné v každé zprávě o revizi zapisovat stále se opakující výsledky měření. Od první revize jsou stejné a v podstatě „ukolébávají“ toho, komu jsou určeny. Opticky zvětšují obsažnost zpráv. Je zdůrazňováno, aby se ve zprávách neopakovaly stejné hodnoty, a uváděly se jen ty, které se liší. Proto se také nepokládá za nutné uchovávat zprávy o pravidelné revizi déle než do další pravidelné revize a do zprávy o pravidelné revizi zaznamenávat skutečnosti (výsledky měření), které se neliší od ostatních.

Druhý názor – vyžaduje obsažnost revizní zprávy. Je podporován tím, že je žádoucí některé výsledky získané při pravidelných revizích uchovávat, protože z nich může vyplývat skutečné poznání o vývoji určitých hodnot důležitých pro provoz elektrických zařízení.

Obr. 2.

Obr. 2. Blokové schéma systému zajišťování bezpečnosti technických zařízení

Při zvážení obou názorů a podle charakteru zařízení je třeba rozhodnout, zda zaznamenávat všechny výsledky měření a zda také uchovávat všechny zprávy o pravidelných revizích. U revizí rozsáhlejších zařízení to je možné doporučit.

Revize jako součást systému zajišťování bezpečnosti technických zařízení

Z uvedených informací je patrné, že technická norma ČSN 33 2000-6-61 patří do celého systému zajišťování bezpečnosti technických zařízení. Pro alespoň základní představu o složitosti tohoto systému může posloužit obr. 2. Přestože není možné vyjádřit vzájemné vztahy a vazby, formální i neformální, mezi všemi zúčastněnými stranami (výrobci, dodavatelé, revizní technici), pro ilustraci základních skutečností a vazeb plně postačuje.

Přednáška Ing. Kříže byla uvedena v rámci sedmého celostátního setkání elektrotechniků (CSE) na MSV 2005 v Brně, které pořádala vzdělávací agentura L. P. Elektro. V této souvislosti upozorňujeme, že další, tj. osmé CSE, se bude konat 2. až 3. února 2006 v prostorách SOUS, Čichnova 23, Brno.

Další informace a přihlášky mohou zájemci získat na adrese organizačního garanta:

L. P. Elektro s. r. o.
Novoměstská 1a, 621 00 Brno
tel.: 545 234 002–3 (informační servis)
fax: 545 234 004
e-mail: seminare@lpelektro.cz
http://www.lpelektro.cz