Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2019 vyšlo
tiskem 3. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 61. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Proudové chrániče – přehled a použití

Aktuality

ČEPS, a.s., v prvním pololetí vykázala zisk 2,3 mld., investovat bude do rozvoje soustavy Akciová společnost ČEPS uzavřela první polovinu roku 2019 se ziskem před zdaněním v…

ČEPS dokončila zaústění nejdelšího vedení zvn Společnost ČEPS dokončila realizaci zaústění nejdelšího vedení zvn v ČR V413, spojujícího…

VACON® drives zajišťují maximální provozuschopnost v největších ocelárnách v České republice Zřídkakdy je spolehlivá doba provozu tak kritická, jako při kontilití v ocelárnách. Aby…

E.ON otevřel první ultrarychlou dobíjecí stanici elektromobilů v ČR. Auto dobije za deset minut Společnost E.ON otevřela ve Vystrkově u Humpolce první veřejnou ultrarychlou dobíjecí…

Společnost ABB jmenovala generálním ředitelem Björna Rosengrena Představenstvo společnosti ABB jednohlasně jmenovalo Björna Rosengrena generálním…

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Více aktualit

Bezpečnostní prvky strojního zařízení

číslo 10/2002

Inovace, technologie, projekty

Bezpečnostní prvky strojního zařízení

Obr. 1.

Požadavky na zvýšenou bezpečnost při práci se promítají i do systémů ochrany obsluhy strojů, skladových zařízení a jiných systémů schopných způsobit úraz. V prostoru, kde není možné zcela bezpečně zabránit možnosti úrazu pasivní ochranou, např. mechanickou konstrukcí stroje, přichází ke slovu aktivní bezpečnostní systém, který zastaví pohon stroje. Problematice konstrukce strojů a jejich řídicích systémů z hlediska bezpečnostních rizik byl v časopisu ELEKTRO již věnován rozsáhlý článek v číslech 4/2002 a 5/2002.

Důležitou součástí aktivních bezpečnostních systémů jsou čidla, která detekují přítomnost nežádoucího objektu v nebezpečné zóně. Požadavkům kladeným na tato čidla, jako je např. bezdotyková detekce, jednoznačné vymezení sledovaného prostoru nebo vysoká odolnost proti selhání, nejlépe vyhovují čidla optoelektronická. Vyrábějí se především v podobě optických závor aktivovaných přerušením paprsku. Výrobce těchto čidel, společnost Pepperl+Fuchs – Visolux, dodává tři hlavní skupiny bezpečnostních prvků: optické závory, světelné mříže a světelné záclony.

Jednopaprskové optické závory
Samostatné optické závory se používají v případech, kdy je třeba vymezit chráněnou oblast nepravidelného tvaru nebo velkých rozměrů. Obr. 2. Pracují pouze s jedním paprskem, pro kontrolu chráněné zóny je jich tedy třeba instalovat několik. Požadovaná bezpečnostní funkce se realizuje ve vyhodnocovací jednotce, na kterou jsou všechny závory připojeny.

Na obr. 1 jsou znázorněny závory v provedení řady Pepperl+Fuchs Visolux SLA. Jejich dosah je až 65 m. Využívají se hlavně k ochraně velkých prostor, kolem automatických dopravníků, ve skladištích. Příklad ochrany přístupu do pracovního prostoru robotu ukazuje obr. 2.

Vícepaprskové optické závory
Patrně nejznámějším typem bezpečnostních optických snímačů jsou bezpečnostní světelné mříže a záclony (grid, curtains).

Obr. 3.

Pracují na stejném principu, rozdíl mezi nimi spočívá v rozteči paprsků. Za hranici je považována rozteč paprsků asi 30 mm, pod touto hranicí se mluví již o záclonách. Provedení světelné mříže z nabídky Pepperl+Fuchs Visolux řady SLP ukazuje obr. 3. Ilustrativním příkazem použití je ochrana obsluhy lisu, kdy řídicí systém musí zastavit razidlo v případě, že je v přístupu k pracovním prostoru lisu zjištěn cizí předmět (obr. 4).

Většina bezpečnostních senzorů musí být připojena k vyhodnocovacím jednotkám, které realizují příslušné bezpečnostní funkce. Kromě vyhodnocení předepsané kombinace signálů z čidel, která vede k aktivaci výstupu, mohou realizovat i sekvenční funkce v kombinaci s různými zpožděními. Obr. 4. Tento způsob se používá tam, kde do nebezpečné zóny automaticky vstupují zpracovávané objekty (např. na dopravníku) a je třeba je rozlišit od objektů, které jsou v tomto prostoru nežádoucí. Většinou se vychází z vyhodnocení rozměru objektu a kontroly rychlosti jeho postupu. Obvyklý anglický výraz pro toto vyhodnocení – muting – naznačuje, že bezpečnostní funkce systému musí být v definovaných případech „umlčena“. Vyhodnocovací jednotky musí mít samy o sobě zvýšenou odolnost proti selhání. Tato odolnost je definována příslušnými normami. Jejich výstupy se připojují do řídicího systému stroje.

Jakékoliv další podrobnosti o bezpečnostních čidlech Pepperl+Fuchs – Visolux si lze vyžádat v libovolné kanceláři firmy FCC Průmyslové systémy s. r. o.

FCC Průmyslové systémy s. r. o.
info@fccps.cz
www.fccps.cz

400 11 Ústí nad Labem, SNP 8, tel.: 472 774 173, fax: 472 772 115
603 00 Brno, Vinařská 1a, tel.: 543 215 654, fax: 543 215 655
182 00 Praha 8, U Slovanky 3, tel.: 266 052 098, fax: 286 890 252