Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Bezpečně při vykonávání revizí elektrických zařízení

JUDr. Zbyněk Urban, poradenská činnost
 

Úvod

Poměrně početná skupina předpisů vyža­duje u elektrických zařízení při jejich zříze­ní, při uvádění do provozu, během provozu a po každé změně (opravě nebo rekonstruk­ci) přezkoušet stav zařízení, zda splňuje po­žadavky bezpečného provozu. V praxi jde o činnost při revizích elektrických zařízení a práci revizních techniků. O samotné pro­blematice a jejich přínosu, problémech a ná­strahách bylo v poslední době publikováno dosti informací.
 
Samotný výkon revizního technika, kte­rý má významně přispět k bezpečnosti pro­vozovaných zařízení, je však spojen rovněž s nemalými pracovními riziky. V prvé řadě jde o bezpečnost práce v souvislosti s usta­novením zákonů, nařízení, vyhlášek a no­rem. Rovněž jde také o sjednání podmínek, rozsahu a konkrétního stanovení objemu a druhu práce, který bude třeba vykonat. Zde dochází v nejednom případě k problémům, které mohou pramenit příkladně z nadše­ní nad výhodnou zakázkou. Zajištění nejen samotné činnosti, ale i jejího vykonání do mnoha podrobností zůstává nejprve opo­menuto a posléze se může změnit v past na revizního technika. Proto by revizní tech­nik neměl zapomínat ani na vyřešení otá­zek, které s revizemi zdánlivě nepřímo, ale přesto souvisejí. Jde příkladně o problém drobných oprav, které vycházejí ze zjištění při revizi. Oprava je však prací na zařízení, a nelze ji za určitých okolností automaticky spojit s vykonáváním revize.
 
Dalším z problémů při vykonávání revizí je otázka vlivu na další a související elektric­ká zařízení, která může vlastní vykonání re­vize ovlivnit. Jde především o přerušení do­dávky energie, nežádoucí vypnutí napájení a podobné jevy.
 

K vykonávání revizí

Z technických předpisů a norem je stano­vena kvalifikace revizního technika. Vychází z dosud platné vyhlášky č. 50/1978 Sb. Činnost re­vizního technika z hledis­ka bezpečnosti má základ v ČSN EN 50110-1 ed. 2 Obsluha a práce na elek­trických zařízeních. Zde s odkazem na čl. 5.3.3.5 revize musí být vykoná­na osobou znalou s pří­slušnou praxí a takovými prostředky a způsobem, aby bylo zabráněno elek­trickému nebezpečí od živých částí. Pro reviz­ní činnost je největší část prací vykonávána na za­řízeních bez napětí. Vět­šinou jde o práci v blíz­kosti částí pod napětím a nelze vyloučit ani některé činnosti na zařízení pod napětím. Úvaha je zaměřena především na zařízení nn do 1 000 V AC.

 
Základním úkonem by mělo být zajištění pracoviště pro práci bez napětí podle čl. 6.2 ČSN EN 50110-1 ed. 2. Znamená to přesné vymezení pracoviště a dodržení postupu pro zajištění pracoviště v pořadí:
  • úplné odpojení (VYPNI),
  • zabezpečení proti opětovnému zapnutí (ZAJISTI),
  • ověření, že zařízení je bez napětí (OD­ZKOUŠEJ),
  • provedení uzemnění a zkratování (ZKRA­TUJ),
  • ochranná opatření částí pod napětím, kte­ré se nacházejí v blízkosti (ODDĚL ŽIVÉ A NEŽIVÉ).
V praxi bývá požadavek uváděn v pěti bodech:
 
VYPNI – ZAJISTI – ODZKOUŠEJ – UZEMNI A ZKRATUJ – ODDĚL ŽIVÉ A NEŽIVÉ. Jde o postup, který je součástí každé vzdělávací akce a nejednou je přijímán posluchači mávnutím rukou nebo jiným od­mítavým gestem. Bohužel pohled do statistik varuje, že příliš velké sebevědomí není vždy na místě a elektrický proud nepromíjí chy­by. Kolik prohřešků při základním postupu provázelo štěstí – vlastně se tedy nic nestalo, ale o podobných případech je lépe někdy ne­vědět. Kvalifikace revizního technika se ne­získá za týden a pracovník vybavený mnoha vědomostmi by měl chránit i svoje zdraví – každý má jen jedno.
 
Není dosti dobře možné ve vymezeném prostoru jednoho článku uvádět větší po­drobnosti, a tak snad alespoň to, co by mělo být při každé revizi splněno jako základ­ní. Za samozřejmost považuji základní pří­strojové vybavení na požadované úrovni. K tomu patří rovněž vybavení nástroji, nářa­dím a pomůckami v množství a druhu odpo­vídajícím revidovanému zařízení. Dosti dů­ležité jsou úkony při ukončení práce a uve­dení zařízení do provozu – čl. 6.2.7 z ČSN 50110-1 ed. 2. Patří mezi ně také úklid ná­řadí, výstroje a materiálu používaného při práci. Samotné pracovní úkony je třeba vy­konávat uvážlivě a dbát na ochranu před pra­covními riziky, která mohou vznikat při prá­ci v průběhu revize (např. zbytkové náboje na kondenzátorech nebo v kabelech po mě­ření). Je-li revize vykonávána na rozsáhlej­ším zařízení, je třeba zajistit, aby bylo za­řízení označeno a také upozorněni příslušní pracovníci provozu a údržby. Tento problém souvisí s nejednou nežádoucí událostí, kdy došlo z nejrůznějších příčin k zapnutí revi­dovaného zařízení.
 
Některá měření podle požadavků noveli­zovaných norem vyžadují pomocný zdroj na­pětí. V některých případech jsou používány přenosné agregáty nebo jiné zdroje. Při jejich provozu je třeba důsledně dbát na to, aby ne­docházelo k jejich nežádoucímu připojení do revidovaného zařízení nebo instalace po je­jich vypnutí.
 

Podklady pro vykonávání revizí

Nezbytným podkladem pro každou revi­zi by měla být dokumentace revidovaného zařízení. Z podkladů pro revizi je nejvíce nedostatků právě v dokumentaci a v urče­ní vnějších vlivů – prostředí. Přitom bez těchto informací nelze v podstatě vyko­nat řádně revizi. Chybějící dokumentace nebo dokumentace neodpovídající skuteč­nému stavu znamená minimálně větší ča­sový nárok na revizi, ale někdy může zne­možnit některé úkony, nebo dokonce být příčinou nežádoucího zásahu do zařízení. Nelze zapomenout ani na to, že vnější vli­vy se mohou promítnout i do bezpečnosti vykonáváné práce.
 
Chybějící protokol o určení vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-3 (Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik) nebo alespoň podle dříve platné ČSN 33 0300 je možné označit za podstatnou závadu. U provozovaného zařízení by revizní tech­nik neměl sám určovat vnější vlivy, proto­že postavení a funkce, kterou vykonává, ho k tomu neopravňují. Údaje z protokolu mají zásadní význam především při změ­nách technologií nebo výrobního proce­su, zvláště jde-li o prostředí s nebezpečím požáru, nebo dokonce výbuchu. Zde by měl revizní technik vzít v úvahu všechny souvislosti, dělat jen ta hodnocení a závě­ry, pro které má podklady a oprávnění. Ji­nak na sebe přebírá odpovědnost za závě­ry a soudy, které uvede do zprávy o revizi, a to často v oblasti, kde by se měl hodno­cení zdržet.
 

Bezpečnost práce při revizi – osobní ochranné pomůcky

Výkon činnosti revizních techniků elek­trických zařízení je spojen s jistou mírou ri­zika. V souladu se zákoníkem práce by rizi­ko mělo být zmírněno nebo odstraněno mj. používáním osobních ochranných prostřed­ků a pracovních pomůcek ve vztahu k vyko­návané práci. K samotnému výběru ochran­ných prostředků je třeba upozornit, že po účinnosti zákona č. 22/1997 Sb. jsou na zá­kladě nařízení vlády č. 21/2003 Sb. stanove­ny technické požadavky na osobní ochran­né prostředky.
 
Zásady pro poskytování osobních ochran­ných pracovních prostředků jsou upraveny nařízením vlády č. 495/2001 Sb. Organizace a fyzické osoby při podnikání mají za povin­nost chránit pracovníky před nebezpečnými a škodlivými vlivy pracovního procesu. Při­dělení těchto prostředků pracovníkům je vá­záno na konkrétní předání bez možnosti ná­hrady finančními prostředky.
 
Krátce k některým povinnostem zaměst­nanců ve vztahu k osobním ochranným pro­středkům:
  • každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzic­kých osob, kterých se bezprostředně dotý­ká jeho jednání, popř. opomenutí při práci,
  • používat při práci osobní ochranné pro­středky a ochranná zařízení,
  • pečovat o přidělené ochranné prostředky a vykonávat jejich drobnou údržbu k za­jištění maximální životnosti,
  • používat ochranné prostředky pouze k úče­lu, ke kterému jsou určeny.
Citovaná ustanovení by měla mj. zahr­novat při práci na elektrickém zařízení vždy používání nářadí v izolovaném provedení a stejně tak ostatních pomůcek. Nejde vů­bec o zbytečný požadavek, jak by se mohlo zdát. Nedostatky spojené s nepřidělením, ne­vhodným řešením nebo nepoužíváním osob­ních ochranných prostředků představují podle dlouhodobých statistik desítky úrazů, kdy mnohé byly smrtelné.
 
Nakonec k této problematice jeden pozna­tek z úrazových statistik. Mnoho úrazů elek­trickým proudem je doprovázeno tepelnými efekty, nejčastěji od elektrického oblouku. Při používání oděvních součástek ze syntetických vláken dochází potom velmi snadno k jejich natavení na pokožku v místě popálení. Proto je možné doporučit přednostní užívání pra­covních oděvů a ostatního oblečení z odolněj­ších přírodních materiálů (len, bavlna apod.).
 

Normy pro revize elektrických zařízení

Vykonávání revizí a kontrol elektrických zařízení je upraveno technickými normami. Jde o tyto normy:
  • ČSN 33 2000-6 Elektrické instalace níz­kého napětí Část 6: Revize;
  • ČSN 33 2000-6-61 ed. 2 Elektrická zaří­zení. Část 6: Revize. Kapitola 61: Postu­py při výchozí revizi – která platí do září 2009 souběžně s ČSN 33 2000-6;
  • ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení;
  • ČSN 33 1600 Elektrotechnické předpisy. Revize a kontroly elektrického ručního ná­řadí během používání (v revizi);
  • ČSN 33 1610 Elektrotechnické předpisy. Revize a kontroly elektrických spotřebičů během jejich používání (v revizi).
Za významnější je možné označit první tři z uvedených norem. Normy doplňují ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 (Elektrické instalace níz­kého napětí – Část 4-41 Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úra­zem elektrickým proudem), zejména ve způ­sobu měření ochran, které patří k základním prostředkům ochrany před úrazem. Na ČSN 33 2000-6 navazuje soubor norem ČSN EN 61557 (Elektrická bezpečnost v nízkonapě­ťových rozvodných sítích se střídavým napě­tím do 1 kV a se stejnosměrným napětím do 1,5 kV – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany).
 
Zde stojí za připomínku upozornění, že v současnosti jsou v prodeji měřicí přístroje určené pro svépomocné práce. Revizní tech­nik by se měl zamyslet, zda jsou podobná měřidla vhodná pro jeho práci. Jde především o místa v instalaci, kde je nutné počítat s velkými zkrato­vými proudy vzhledem k napáje­cím zdrojům. K této poznámce mě vede poznatek z prezentace pro­dejců měřicích přístrojů, kde byly ukázky následků poruch měřidla právě v místech napájení s velkými příkony. Revizní činnost je rozhod­ně prací profesionálů a tomu by mělo v rámci nejen vlastní bezpeč­nosti odpovídat i přístrojové vyba­vení. Jde do jisté míry o uplatnění technických požadavků na výrob­ky, v tomto případě měřidla.
 

Revize a související elektrická zařízení

Jak již bylo zmíněno, je jedním z častých úkonů při revizích elek­trických zařízení a instalací jejich odpojení od napájení – zajištění stavu bez napětí. Jde-li o zařízení jednoho provozovatele, není s vypnutím problém. Pro případy, kdy může dojít k zásahu do zařízení více odběratelů – subjektů, je vhodné pro­kazatelně je informovat o možném odpojení nebo výpadku napájení. Může být položena otázka, k čemu je to dobré? Jak se chce re­vizní technik bránit, když mu bude kladeno za vinu, že vypnutím znemožnil realizaci vý­znamné zakázky, uskutečnění platby, zajiš­tění dodávky nebo obdobného úkonu, který někoho poškodil závažným způsobem. Jed­nak bude celkem jedno, zda jde o vypnutí jako takové nebo v důsledku zásahu do za­řízení, příkladně použití nevhodného pří­stroje a působení některé z ochran. Obtížně bude vysvětlovat, že takové zařízení má mít zdroj UPS nebo jiné náhradní napájení. Pro­to by v rámci ochrany sebe sama měl reviz­ní technik pamatovat i na podobné situace.
 

Závěr

Revize elektrických zařízení mají nezastu­pitelné místo a s rozvojem techniky v pod­statě bez nich nelze zajistit potřebnou míru bezpečnosti provozovaných zařízení v průbě­hu jejich používání. Jde o činnosti k zajištění bezpečnosti zařízení a jeho provozu, odstra­ňování rizik nebo jejich snížení na přijatel­nou míru. Proto by při revizích elektrických zařízení a instalací neměla být opomíjena ani bezpečnost samotného výkonu práce a reviz­ních techniků.
(pokračování)