Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Bezbariérová elektroinstalace

číslo 3/2006

Bezbariérová elektroinstalace

Bydlení uzpůsobené pro starší a tělesně postižené spoluobčany přestavuje pro elektrotechniku trh s velkým potenciálem. Již ve fázi plánování by měla být zohledněna pozdější adaptace vyvolaná potřebami stárnoucích obyvatel.

Nově vydaná směrnice VDI 6008:2005-08 Bezbariérová elektroinstalace bytů pro seniory (dále jen směrnice) obsahuje požadavky a popisuje metody řešení, které jsou použitelné u budov pro starší, nemocné a/nebo tělesně postižené občany, a to s ohledem na:

Obr. 1.
  • elektrotechniku,
  • komunikační a zabezpečovací techniku,
  • ovládací a signalizační prvky,
  • osvětlovací techniku,
  • dopravní techniku.

Využívání směrnice při projektování bydlení má stárnoucím lidem umožnit až do vysokého věku nezávislé a tělesně postiženým maximálně samostatné, ve velké míře na cizí pomoci nezávislé žití ve vlastním bytě. Požadavky na byt, jeho vybavení a obývané prostředí se mění v důsledku nastalého tělesného postižení nebo nemoci a s přibývajícím věkem. Často lze – i u již existujících budov – malými stavebními a technickými úpravami značně zlepšit kvalitu života a přispět tak k samostatnému životu spoluobčanů ve stáří. Optimálním řešením je zohlednění příslušných aspektů souvisejících se stářím a tělesným handicapem již při projektování novostaveb a renovací. V této fázi lze připravit zpravidla ekonomicky výhodně realizovatelné nezbytné změny nebo opatření pro pozdější adaptace. Navíc budou mít obyvatelé takto upravených budov dostatek času k tomu, aby se ještě jako zdravé, neinvalidní osoby seznámily s technickými řešeními a obsluhou bezbariérových systémů. Tržní segment uvedeného okruhu osob tvoří především padesátiletí, ale i mladší generace.

Snížení výkonnosti starších lidí

Podle zákona o rovnoprávnosti tělesně postižených musí být technické výrobky konstruovány tak, aby byly přístupné pokud možno všem osobám všeobecně obvyklým způsobem bez nesnází a v zásadě bez cizí pomoci a aby rovněž tak mohly být využívány. Přitom musí zohledňovat změněné tělesné a duševní schopnosti starších lidí, a to především:

  • smyslové schopnosti (zrak, sluch, hmat a vnímání tělesné polohy),
  • motorické schopnosti (síla, obratnost a pohyblivost),
  • poznávací schopnosti (paměť, koordinace a zpracování informací).

Snížená schopnost vidění způsobená nedostatečným zaostřením a omezenou přizpůsobivostí oka při přechodu ze světla do tmy, zmenšení zornice a slabé rozlišení mezi zelenou a modrou barvou vedou k podstatně vyšším požadavkům na kvalitu osvětlení. Intenzita osvětlení proto musí být až asi dvojnásobná, než je běžné u mladého a zdravého člověka (viz tabulka). Zvlášť vysoké požadavky jsou kladeny na osvětlení spojovacích chodeb a schodišť. Ve spojovacích chodbách by měla činit cylindrická intenzita osvětlení (střední hodnota vertikální intenzity osvětlení) ve výši očí (1,7 m od země) asi 500 lx a horizontální intenzita osvětlení ve výšce 10 cm nad zemí minimálně 200 lx (optimálně 300 lx). Stejné hodnoty platí i pro osvětlení schodišť.

Obr. 2.

Obr. 1. Elektrický pohon umožňuje otevírání dveří bytu stiskem tlačítka
Obr. 2. Pomůcka pro seniory k dodatečnému vybavení – rádiový spínač automatiky

Při výběru svítidel by měly být upřednostňovány světelné zdroje s vysokou teplotou chromatičnosti a spektrem podobným dennímu světlu. Tato svítidla umožňují lepší zrakový výkon a mají při vysokých intenzitách osvětlení pozitivní vliv na biologické hodiny člověka, a tedy na jeho zdraví.

Vzhledem k vyšší citlivosti starších lidí na oslnění je třeba zvláště zohlednit přímé a odrazové oslnění. K dosažení dostatečné rovnoměrnosti intenzity osvětlení se doporučuje zásadně použít větší počet svítidel. Zvlášť vhodné, a to i s ohledem na snížení oslnění, jsou velkoplošné, tlumitelné světelné zdroje a/nebo osvětlovací zařízení s vysokým podílem nepřímého světla. Naopak by se neměly pokud možno používat bodové, přímozářivé světelné zdroje, jako jsou např. nízkonapěťové halogenové žárovky.

Většině lidí se ve stáří zhoršuje sluch (auditivní schopnost). Na tuto skutečnost je třeba dbát již při výběru akustických signálních hlásičů (např. zvonků u dveří). Sluchová omezení se často projevují jen v určitých frekvenčních oblastech. Proto by měly být zásadně voleny takové akustické signální hlásiče, které vysílají více frekvencí, například dvouzvukové nebo vícezvukové gongy.

Obsluha přístrojů a systémů

Při výběru ovládacích prvků jsou velmi důležité jemná a hrubá motorika, které se s přibývajícím věkem seniorů zhoršují, a stejně tak menší síla starších lidí. Doporučuje se neinstalovat ovládací prvky s více funkcemi sdruženými do jednoho ovládacího prvku (např. vypínač a otočný regulátor u stmívače), ale rozdělit je do více ovládacích přístrojů.

Všichni lidé, i ti se sníženými smyslovými, motorickými a poznávacími schopnostmi, by měli obsluhovat přístroje bez problémů a bez zvláštních technických znalostí. Ovládače a zobrazení musí být vnímatelné minimálně dvěma smysly. Úmyslná i neúmyslná chyba obsluhy nesmí vést ke vzniku nebezpečných stavů.

Aby stojící, sedící a tělesně postižení lidé mohli bez problémů dosáhnout na ovládací prvky, doporučuje směrnice montážní výšky, které se částečně odchylují od údajů uváděných v normě DIN 18024 (Bezbariérové byty – vhodné pro tělesně postižené), a to:

  • zásuvky ve výšce minimálně 40 cm a maximálně 105 cm, u pracovních desek 10 cm nad deskou,

  • vypínače a tlačítka ve výšce minimálně 85 cm a maximálně 105 cm,

  • vypínače, zásuvky apod. vedle postele ve výšce 80 cm,

  • spouštění tísňového volání v sanitárních prostorech osobou sedící na WC nebo ležící na podlaze ve výšce maximálně 20 cm (např. tahovým tlačítkem),

  • duplexní telefonní stanice, domovní videostanice ve výšce minimálně 100 cm a maximálně 140 cm.

Všechna ovládací zařízení musí být uzpůsobena tak, aby je mohly rozpoznat i osoby s omezenou zrakovou schopností. Doporučuje se např. použít kontrastní kryty, které se výrazně odlišují od okolí. Jsou-li kryty kromě toho opatřeny vyvýšenými symboly, mohou je rozpoznat hmatem i slabozrací lidé.

Obr. 3.

Obr. 3. Postranní páčka na zásuvce usnadňuje vytažení zástrčky

Nebezpečí zakopnutí o volně položená elektrické vedení, prodlužovací šňůry a vícenásobné zásuvky lze minimalizovat dostatečným počtem pevně montovaných zásuvek. Doporučuje se při instalaci použít zásuvky s pružnými bočními stěnami, které při tahovém namáhání umožňují i stranové vytažení zástrčky.

Flexibilita elektroinstalace

U novostaveb a rozsáhlých renovací by měly být pro účely pozdější instalace dodatečného vybavení zohledněny tyto body:

  • montáž hlubších přístrojových přípojek pro pozdější použití elektronických spínacích přístrojů nebo zařízení pro síťové sběrnicové systémy,

  • rozmístění slepých krabic v různých výškách pro vhodné uzpůsobení ovládacích míst,

  • přípravné uložení sběrnicových vedení k ovládacím místům a natažení příslušných zátěžových vedení k rozváděči (např. pro osvětlení),

  • dostatečný počet rezervních míst v rozváděči,

  • přípravné uložení vedení pro tlačítka tísňového volání, systémů tísňového volání a řízení okolí,

  • možnost připojení pro výškově nastavitelná WC, umyvadla, elektronicky řízené armatury, samočinné ovládání dveří a oken nebo schodišťového výtahu.

Bezpečnostní technika

Bezpečnostní technika ve smyslu směrnice obsahuje především:

  • použití systémů tísňového volání pro byty,
  • monitorování kamerami,
  • instalace kouřových hlásičů požáru.

Tabulka minimálních doporučených intenzit osvětlení

Prostory a oblasti

Intenzita osvětlení (lx)

chodby a vstupní prostory

200 až 500

schodišťové prostory

300 až 500

koupelny a sprchy

500

obytné prostory

500

kuchyně a jídelny

500

Zařízení domovního tísňového volání umožňují signalizaci při spuštění tísňového volání přístrojem automatické volby, např. v prostoru ošetřovatelské služby nebo jiného pomocného personálu. Tato zařízení by měla být provozována na odděleném tzv. prioritním proudovém obvodu. Prioritní obvod zajišťuje, že tísňová volání nebudou blokována běžnými telefonními hovory. Pro nepřerušovanou a jasnou komunikaci u zařízení vybavených ovládáním bez použití rukou (hands free) by měly být po spuštění alarmu vypnuty, resp. ztlumeny rozhlasové a televizní přístroje.

Pomocí kamerového monitorovacího systému instalovaného v bytě osamoceně žijící (nemocné nebo starší) osoby je možné zajistit „dohled„ na dálku. Nicméně k instalaci takového systému je třeba svolení příslušné dozorované osoby.

Kouřové hlásiče požáru varují nájemníky včas před požárem při nebezpečném vývinu kouře. Při instalaci těchto hlásičů je třeba respektovat údaje výrobce a požadavky normy DIN 14676 Varovné hlásiče kouře pro obytné domy, byty a prostory s využitím pro bydlení.

Doporučuje se kombinovat zařízení kamerového monitorovacího systému a hlásičů kouře se systémem domovního tísňového volání.

Další kapitoly směrnice popisují:

  • řízení okolí pro dálkové ovládání systémů, přístrojů, oken, dveří atd. (např. hlasovými povely),
  • zdviže a schodišťové výtahy,
  • komunikační techniku (např. telefon, internet, využívání příjmu rozhlasu a televize),
  • systémovou techniku budov.

Směrnice dále obsahuje doporučení pro vybavení bytů elektrickými zařízeními podle kritérií „komfort„, „bezbariérovost„ a „hvězdičky směrnice„. Tato doporučení představují v porovnání s předepsaným minimálním vybavením bytů, jak je popisuje norma DIN 18015-2, značně vyšší nároky.