Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Atmosférické výboje a protipožární ochrana budov

číslo 11/2005

Atmosférické výboje a protipožární ochrana budov

Informace z mezinárodní odborné konference pořádané ve spolupráci VŠB TU FBI Ostrava, SPBI Ostrava, DEHN + SÖHNE zastoupení pro ČR

(Praha, 13. října 2005) Cílem konference bylo poskytnout účastníkům poznatky o stávající situaci v problematice ochrany před bleskem a přepětím a očekávaném dalším vývoji v České republice. Byly uvedeny hlavní závěry statistiky škod způsobených bleskem na celém území bývalé Československé republiky, a dále poznatky jak ze znalecké činnosti, tak z praxe EGU Brno v oboru škod způsobených bleskem.

Aktivní hromosvod?

Část přednášek se zabývala „aktivními hromosvody„ - ionizujícími jímači hromosvodného zařízení. Zkušenosti několikaletého sledování účinnosti ionizujících jímačů na rozsáhlém souboru instalovaném v Malajsii, tedy v oblasti s nejintenzivnější bouřkovou činností na světě, potvrdily dřívější předpoklady fyziků a specialistů v ochraně před bleskem: laboratorní důkazy spočívající jen ve zjištění časového rozdílu (tzn. Time delay) nástupu vstřícného výboje ionizujících jímačů jsou nedostatečné a jímače typu ESE neposkytují větší ochranu, nežli konvenční jímače hromosvodných zařízení.

České a evropské normy pro ochranu před bleskem

Se vstupem ČR do Evropské unie i zde platí evropské právní normy. V evropských předpisech je nutno vnější ochranu, tak jak ji známe v České republice, rozšířit o vyrovnání potenciálů bleskových proudů. K tomu je pro každé elektrické zařízení určen svodič bleskových proudů příslušného typu.

Pokud jde o ČSN 34 1390, lze ji (obdobně jako v Německu) přepracovat tak, aby mohla sloužit jako doplněk k novým normám, ale je nutno ji ještě upravit. Standardy Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) lze dnes aplikovat na nové stavby. Nejde jen o české překlady, ale i o originály těchto standardů. Mohou sloužit jako výchozí podklad pro jednání se zahraničními investory, což může být pro české firmy velmi výhodné.

Na konferenci byly dále uvedeny obecné zásady pro projektovou přípravu a realizaci vnější i vnitřní ochrany před bleskem. V příspěvcích byly rovněž zmíněny montážní chyby, které mohou zapříčinit škodu na objektu, i když je na něm instalován hromosvod.

Inspekce práce

Tato přednáška byla zaměřena na nejčastěji se vyskytující nedostatky na hromosvodech zjištěné pracovníky inspekce práce. V této souvislosti je nutno připomenout i nový zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. s účinností od 1. 7. 2005, podle kterého se kontroly provádějí.

(Tisková informace DEHN+Söhne, redakčně upraveno)