Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Atmosférické výboje a protipožární ochrana budov

číslo 11/2005

Atmosférické výboje a protipožární ochrana budov

Informace z mezinárodní odborné konference pořádané ve spolupráci VŠB TU FBI Ostrava, SPBI Ostrava, DEHN + SÖHNE zastoupení pro ČR

(Praha, 13. října 2005) Cílem konference bylo poskytnout účastníkům poznatky o stávající situaci v problematice ochrany před bleskem a přepětím a očekávaném dalším vývoji v České republice. Byly uvedeny hlavní závěry statistiky škod způsobených bleskem na celém území bývalé Československé republiky, a dále poznatky jak ze znalecké činnosti, tak z praxe EGU Brno v oboru škod způsobených bleskem.

Aktivní hromosvod?

Část přednášek se zabývala „aktivními hromosvody„ - ionizujícími jímači hromosvodného zařízení. Zkušenosti několikaletého sledování účinnosti ionizujících jímačů na rozsáhlém souboru instalovaném v Malajsii, tedy v oblasti s nejintenzivnější bouřkovou činností na světě, potvrdily dřívější předpoklady fyziků a specialistů v ochraně před bleskem: laboratorní důkazy spočívající jen ve zjištění časového rozdílu (tzn. Time delay) nástupu vstřícného výboje ionizujících jímačů jsou nedostatečné a jímače typu ESE neposkytují větší ochranu, nežli konvenční jímače hromosvodných zařízení.

České a evropské normy pro ochranu před bleskem

Se vstupem ČR do Evropské unie i zde platí evropské právní normy. V evropských předpisech je nutno vnější ochranu, tak jak ji známe v České republice, rozšířit o vyrovnání potenciálů bleskových proudů. K tomu je pro každé elektrické zařízení určen svodič bleskových proudů příslušného typu.

Pokud jde o ČSN 34 1390, lze ji (obdobně jako v Německu) přepracovat tak, aby mohla sloužit jako doplněk k novým normám, ale je nutno ji ještě upravit. Standardy Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) lze dnes aplikovat na nové stavby. Nejde jen o české překlady, ale i o originály těchto standardů. Mohou sloužit jako výchozí podklad pro jednání se zahraničními investory, což může být pro české firmy velmi výhodné.

Na konferenci byly dále uvedeny obecné zásady pro projektovou přípravu a realizaci vnější i vnitřní ochrany před bleskem. V příspěvcích byly rovněž zmíněny montážní chyby, které mohou zapříčinit škodu na objektu, i když je na něm instalován hromosvod.

Inspekce práce

Tato přednáška byla zaměřena na nejčastěji se vyskytující nedostatky na hromosvodech zjištěné pracovníky inspekce práce. V této souvislosti je nutno připomenout i nový zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. s účinností od 1. 7. 2005, podle kterého se kontroly provádějí.

(Tisková informace DEHN+Söhne, redakčně upraveno)