Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Aplikace: správná volba?

číslo 2/2006

PhDr. Věra Vlková, CSc.

Není to ani tak dávno, kdy se podstatné jméno latinského původu aplikace omezovalo spíše jen na oblast odborného vyjadřování, nevynikalo nikterak výrazným výskytem v jazykových projevech, ničím nás nepřekvapovalo ani neznervózňovalo. Nejčastěji jsme se s tímto výrazem setkávali v textilním a oděvním průmyslu, kde sloužil k označení látkové nebo kožené ozdoby našívané zevně na jinou látku nebo kůži. Ve vyjadřování knižním a odborném se obecně uplatňoval jako synonymum k mnohem běžnějším a frekventovanějším českým podstatným jménům užití, použití, využití, uplatnění, upotřebení (popř. též s přizpůsobením něčeho k něčemu). Vystupoval ve spojeních jako aplikace nových metod, aplikace poznatků v praxi, tvůrčí aplikace apod. Specifické uplatnění měl zejména v medicínské oblasti, ve spojeních jako aplikace léku, tj. způsob jeho použití, upotřebení; dále v oblasti právní, ve spojeních jako aplikace práva, tj. realizace právní normy kompetentním nebo státem pověřeným orgánem. Méně známé je již uplatnění tohoto výrazu v oblasti církevní – srov. např. aplikace mše, tj. sloužení mše za jistý úmysl.

Od podstatného jména aplikace je utvořeno přídavné jméno aplikační, s analogickou významovou charakteristikou. Obě tato jména vycházejí ze slovesa aplikovat, pro které je příznačné, že nemá schopnost rozlišovat slovesný vid, takže v závislosti na kontextu nebo situaci může být jak nedokonavé, tak také dokonavé, a má tyto významy:

  1. „(po)užívat, (po)užít, využít„; „uplatňovat, uplatnit„, popř. též s určitým přizpůsobením (např. aplikovat nové nařízení);
  2. „přizpůsobovat, přizpůsobit něco něčemu„; „přenášet, přenést„ (např. aplikovat zahraniční zkušenosti na naše poměry, aplikovat právní předpis na určitý případ);
  3. „přikládat, přiložit„ (např. aplikovat obklad, mast);
  4. „něco zevně našívat, našít„.

Od tohoto slovesa je utvořeno přídavné jméno aplikovaný fungující ve významu:

  1. „(po)užitý, uplatněný, přenesený, přizpůsobený„ (srov. např. aplikovaná věda = věda, jejíchž metod a výsledků se užívá v různých oborech praxe nebo vědy, užitá věda, opak vědy teoretické; podobně též aplikovaná jazykověda, aplikovaná matematika, aplikovaná fyzika atd.);
  2. „přiložený„ (aplikovaný obvaz);
  3. „našitý, sloužící jako aplikace„.

Jak už bylo řečeno v úvodu, jsou všechny uvedené výrazy latinského původu. Vycházejí ze slovesa applicre, tj. „připojovat, připínat, přikládat„, které je složeno z ad- („k„) aplic(vinout). Stejný etymologický základ mají také výrazy komplikovat, replika, duplikát a další. Pánové Váša a Trávníček vycházejí ve svém Slovníku jazyka českého (Praha, 1937) při výkladu podstatného jména aplikace z jeho latinských kořenů a na základě toho pro ně uvádějí synonyma jen z omezeného významového okruhu, a to „přizpůsobení, užití, přenesení, přiložení (léku, obvazu)„. Postupem času se ovšem toto významové spektrum stává mnohem širší a pestřejší, jak ostatně naznačují výklady uvedené výše.

V posledním období do sémantického vývoje tohoto výrazu a výrazů s ním souvisejících zcela nepřehlédnutelným způsobem zasáhla angličtina, nebo spíše překladatelé anglických textů, ať již úzce odborných, anebo šíře popularizačních. Jen málokteří z nich se totiž dali na složitou a zdlouhavou cestu analýzy vlastního významu slova nebo slovního spojení v daném kontextu či situaci, jejímž výsledkem by pak bylo přiřazení skutečně adekvátního českého ekvivalentu, zatímco většina vsadila na shodu formální podoby daných výrazů v obou jazycích a cestou nejmenšího odporu a víceméně mechanicky dosazuje ve všech kontextech výrazy aplikace, aplikovat, aplikační či aplikovaný, jako by jiné, domácí české ekvivalenty ani neexistovaly. Tento způsob řešení však ve svých důsledcích situaci nezjednodušuje, ale naopak nezřídka spíše komplikuje, protože se dává cestou na první pohled sice „vysoce odborného„, kvalifikovaného a efektního vyjadřování, která však, pokud jde o hledisko významové, vede vlastně k nivelizaci, vyprazdňování významu a stírání důležitých významových odstínů.

Nelze jistě popírat užitečnost a funkčnost internacionálních výrazů v odborném vyjadřování, protože – jsou-li skutečně na svém místě – mohou výraznou měrou přispívat k harmonizaci termínů a terminologických systémů a tím i k snadnějšímu vzájemnému dorozumění. Naproti tomu však je v případě angličtiny vždycky nezbytná jistá ostražitost, protože pro tento jazyk je charakteristická široká polysémie neboli mnohovýznamovost a jeden výraz, jedna formální podoba se obvykle vztahuje ne pouze k jedinému významu, ale k celé řadě významů, někdy víceméně souvisejících, jindy však naprosto odlišných. Automatické převádění obdobné formální podoby do jiného jazyka tudíž nezřídka bývá značně ošidné. Proto bychom měli vždy raději nejprve nahlédnout do běžného překladového slovníku alespoň středního rozsahu a v případě překladu odborného textu zjištěné poznatky navíc ještě dále konfrontovat s odbornými slovníky příslušného oboru. V našem případě se lze běžně setkat s těmito ekvivalenty:

Application:

  1. přiložení (the application of a dressing to the wound = přiložení obkladu na ránu);
  2. použití, upotřebení (the application of new technologies = použití nových technických postupů, application ofnormative document = používání normativního dokumentu, mode of application = způsob použití, range of application = rozsah použití, for external application only = pouze pro zevní použití), nasazení (application of a machine = nasazení strojů), aplikace (the application of a theory to the case = aplikace teorie na daný případ);
  3. působení (application of force = působení síly);
  4. píle (learn by intense application = učit se s intenzivní pílí, he lacks application = není dostatečně pilný);
  5. žádost, podání žádosti, přihláška (an application for a position = žádost o místo, application for a patent = patentní přihláška);
  6. ponaučení, mravní naučení;
  7. léčebný prostředek, obklad (hot and cold applications = teplé a studené obklady).

Apply:

  1. použít, využít, upotřebit, uplatnit, aplikovat (apply knowledge = použít znalosti, apply money to the payment of a debt = použít peníze na zaplacení dluhu, apply the the rule to each situation = použít pravidlo pro každou situaci, apply science to practical ends = uplatnit vědu v praxi);
  2. uvalit (apply an embargo = uvalit embargo, apply sanctions = uvalit sankce);
  3. přiložit, dát (applyan antiseptic to a cut = přiložit antiseptikum na řeznou ránu, dát na řeznou ránu antiseptikum, apply one´s eye to telescope = přiložit (dát) oko k dalekohledu, apply a bandage = přiložit (dát) obvaz);
  4. nanést (apply varnish = nanést lak), položit, umístit (apply one triangle upon another = umístit dva trojúhelníky na sebe);
  5. věnovat (apply one´s wits to the problem = věnovat svůj důvtip řešení problému); upřít (apply one´s attention tothe question... = upřít svou pozornost na otázku...), zaměřit se (apply oneself to one´s work = zaměřit se na svou práci);
  6. hodit se, zapadnout, zapadat, dobře padnout (cross out that which does not apply = nehodící se škrtněte; nails apply in prefabricated holes = hřebíky vjíždějí (zapadají) do předem vyvrtaných otvorů);
  7. týkat se, vztahovat se, platit, dát se aplikovat (the argument does not apply to the case = to se toho případu netýká);
  8. být pilný, snažit se (the more you apply the quicker you will learn = čím více se budeš snažit, tím více se naučíš);
  9. žádat, požádat, podat si žádost, ucházet se, obrátit se na (apply for the vacant position = ucházet se o volné místo, apply to a friend for help = požádat přítele o pomoc, apply to the wrong quarters = obrátit se na špatnou adresu, apply for patent rights = ohlásit patent, dát si patentovat).

Tento rozsáhlý výčet ilustrovaný obsažným příkladovým materiálem není vůbec náhodný – s jeho pomocí jsme se snažili nastínit, jaký je asi poměr využití internacionálních výrazů aplikace, aplikovat a výrazů domácího původu. Pro většinu uživatelů jazyka to může být jistým překvapením. Stejně překvapující pro někoho může být také překládání anglických výrazů apply, application v ustálených slovních spojeních, která jsou nositeli významu jako celek, a jejichž význam tedy není dán pouhým součtem významů jednotlivých slov. To má své důsledky také pro překlad. Jakékoliv automatické či mechanické řešení si zde můžeme dovolit mnohem méně než v případě volných kontextových spojení. Pro ilustraci uveďme několik příkladů: apply negate mark = použít/používat (nikoliv aplikovat) záporné znaménko, apply sanctions = uplatnit/uplatňovat (nikoliv aplikovat) sankce, apply the principles = uplatnit/uplatňovat (nikoliv aplikovat) zásady, aply the rules of procedure = řídit se jednacím řádem, apply unbiased judgement = správně posoudit, apply pressure to the tool = tlačit na nástroj; application for payment = výzva k zaplacení.

Ještě větší obezřetnost, přesnost a také neustálé ověřování v terminologické soustavě daného oboru vyžaduje překlad terminologických spojení, která jsou specifickým typem ustálených slovních spojení. Jejich překlad vyžaduje dosazení přesných a v daném oboru ustálených, popř. normalizovaných ekvivalentů, nikoliv izolované převádění jednotlivých součástí spojení do českého jazyka. Jde o typy jako apply a feed = uvést/uvádět v činnost posuv, zapnout/zapínat posuv, zařadit posuv, application of voltage = přiložení/přikládání napětí apod. Nezřídka se v této souvislosti lze setkat také s tím, že se anglické výrazy apply, application vůbec nepřekládají, protože jsou z významového hlediska pro češtinu vlastně nadbytečné (v angličtině signalizují, že jde o slovesné vyjádření, což čeština řeší jinými prostředky) – srov. např. apply a load = zatížit/zatěžovat; apply a tension = napnout/napínat, apply the brakes = brzdit/zabrzdit, apply the flame = působit plamenem; application of brake = brzdění/zabrzdění, application of load = zatížení/zatěžování, application of stress = namáhání.

S plným vědomím nabízíme všem zájemcům k dalšímu zamyšlení a vytvoření vlastních závěrů pouze tuto analýzu. Jde o typ problému, kdy vůbec není na místě kategoricky zakazovat, přikazovat, dštít oheň a síru apod. Jde především o to, jak dokážeme analyzované výrazy a jejich synonyma sémanticky a stylisticky využívat – v daném typu textu, za daných okolností atd., jak se dokážeme vyrovnat s působením objektivních i subjektivních stylotvorných činitelů a jakou jim přisoudíme hierarchii. Konkrétně tedy jde např. o to, zda se budeme snažit v maximální možné míře o významovou přesnost a významovou specifikaci, mimo jiné i pomocí vhodně volených výrazů, anebo raději zvolíme plošné využití slov internacionálního původu, které sice může být na první pohled efektnější a „reprezentativnější“, nelze však přitom nepostřehnout, že může vést nejen k určitému významovému vyprázdnění či ztrátě významu, ale na mnoha místech dokonce i k nežádoucím významovým posunům. Neměli bychom ztrácet ze zřetele ani skutečnost, že sloveso aplikovat nemá schopnost rozlišovat slovesný vid, což představuje značný handicap zejména z hlediska odborného vyjadřování a jeho potřeb a požadavků. Pohodlnost a snadnost mechanického použití tohoto výrazu tu může být draze vykoupena stylizačními problémy, popř. problémy s následnou významovou interpretací.

Zkusme se proto nad svými postoji a přístupy a nad tím, čeho svým jazykovým vyjadřováním chceme dosáhnout, zamyslet každý sám a vyvodit z toho své vlastní závěry týkající se způsobu využití jazykových prostředků.