Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 10/2017 vyšlo
tiskem 4. 10. 2017. V elektronické verzi na webu od 4. 10. 2017. 

Téma: Elektroenergetika; OZE; Palivové články; Baterie a akumulátory

Hlavní článek
Skladování elektrické energie
Elektrochemická impedanční spektroskopie akumulátorů

Aktuality

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Slovensko bude partnerskou zemí MSV 2018 Příští rok se chystají oslavy několika kulatých výročí včetně 100 let od založení…

ABB na MSV 2017 v Brně vystavuje stavební kameny továrny budoucnosti Společnost ABB na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2017 v hale G2/30 představuje…

Výroční SIGNAL festival provede diváky po nových trasách i svou historií Festival světla SIGNAL divákům předvede 20 instalací od umělců z České republiky i…

Nejlepší exponáty veletrhu FOR ARCH získaly ocenění GRAND PRIX Odborná porota i letos vybírala ty nejlepší exponáty a technologie. Ocenění GRAND PRIX…

Více aktualit

9. Sušičky prádla

číslo 2/2002

Repetitorium

Domácí spotřebiče II (5)

prof. Václav Černý

9. Sušičky prádla

Sušičky prádla usnadňují domácí práce hlavně tím, že odpadá transport těžkého mokrého prádla do sušárny, a zkracují dobu sušení. (Pozn.: Sušení prádla na sluníčku a na zelené louce se ale nevyrovnají a jejich provoz není nijak levný.) I po důkladném odstřeďování zůstává v prádle zbytková vlhkost Ńj, kterou lze v procentech vyjádřit vztahem

Obr. 21. a) s vývody vlhkého vzduchu: 1 – topení, 2 – ventilátor, 3– odvod vlhkého vzduchu;
b) kondenzační s vodním chlazením a vývodem kondenzátu do odpadu: 1 – topení, 2 – ventilátor, 3 – oběh teplého vzduchu, 4 –kondenzační chladič se sprchou, 5 – čerpadlo;
c) kondenzační se vzduchovým chladičem: 1 – topení, 2 – ventilátor teplého vzduchu, 3 – oběh teplého vzduchu, 4 – ventilátor vzduchového chladiče, 5 – nádoba na kondenzát

Ńj = 100 (m2 – m1)/m1    (%)

kde m1 (kg) je hmotnost suchého prádla a m2 (kg) hmotnost mokrého prádla.

Zbytková vlhkost je ovlivněna zejména dokonalostí odstřeďování. Je-li počet otáček při odstřeďování 700 až 800 min–1, bývá zbytková vlhkost 70 až 85 %, je-li počet otáček 1 000 min–1, je zbytková vlhkost pouze 60 %.

Je-li tedy např. m2 = 7 kg a m1 = 4 kg, bude zbytková vlhkost Ńj = 75 %.

Pro mandlování se vyžaduje Ńj = 30 %, pro žehlení Ńj = 15 až 20 %, pro ukládání do skříně Ńj = 0 až 2 %.

V sušičkách se prádlo suší pohybem v teplém suchém vzduchu.

Principy sušiček prádla jsou v zásadě tři:

a) bubnové sušičky,
b) pračky kombinované se sušičkou,
c) skříňové sušičky (jsou velmi rozměrné a dnes se již nepoužívají).

Obr. 22. a) bez ventilátoru,
b) s ventilátorem
1 – topení, 2 – přívod vody, 3 – čerpadlo, 4 – odvod vody do odpadu, 5 – ventilátor

Bubnové sušičky prádla mají podobně jako pračky otáčející se děrovaný buben z korozivzdorné oceli nebo z plastu, v bubnu jsou podélná žebra pro unášení prádla. Počet otáček bubnu bývá zhruba 50 min–1, některé systémy mají i reverzaci otáček.

Suché prádlo zaujímá podstatně větší prostor než mokré, takže ve stejně velkém bubnu jako u pračky se může sušit vždy méně prádla. Vnější rozměry sušiček jsou ale přizpůsobeny rozměrům praček, aby mohly být umístěny vedle sebe.

Prádlo se suší proudem suchého vzduchu, který se ohřívá topnými tělesy. Vlhký vzduch se buď vyvádí ze sušičky ven, nebo se uvnitř pračky zbavuje vlhkosti ochlazením v kondenzačním prostoru.

Bubnové sušičky jsou vyráběny ve třech základních typech (obr. 21):


a) s vývodem vlhkého vzduchu,
b) kondenzační s vodním chlazením,
c) kondenzační se vzduchovým chlazením.

Na obr. 21a je bubnová sušička s vývodem vlhkého vzduchu mimo prostor pračky. Není-li místnost dostatečně velká a dobře větraná, je třeba zajistit odvod vzduchu mimo místnost.

Na obr. 21b je bubnová sušička s vodním chlazením. Vlhký vzduch je v kondenzační komoře chlazen rozprášenou studenou vodou, která je společně s kondenzátem odváděna čerpadlem do odpadu.

Na obr. 21c je bubnová sušička se vzduchovým chladičem. Vlhký vzduch je chlazen průchodem studeného vzduchu tepelným výměníkem, kondenzát se shromažďuje v kondenzační nádobě.

Obr. 23. 1 – žebro bubnu s měřeným vzorkem prádla, 2 – buben, 3 – srovnání skutečné a požadované hodnoty, 4 – průměrná hodnota vodivosti, 5 – vyhodnocení zbytkové vlhkosti, 6 – nařízení požadované hodnoty

Pračky kombinované se sušičkou sdružují pračku a sušičku v jeden celek. Prádlo se zde pere, odstřeďuje i suší. Prací buben může být ve srovnání s jednoúčelovou pračkou naplněn jen asi polovičním množstvím prádla. Celková spotřeba elektrické energie i vody je u těchto kombinovaných strojů větší. Výhodou naopak je, že odpadá ruční manipulace s mokrým prádlem a že celkový zastavěný prostor je menší.

Na obr. 22. je naznačen sálavý ohřev prádla při závěrečné sušicí fázi. Na jedné straně je umístěno přídavné topení, na opačné straně je chladicí mezistěna, omývaná proudem studené vody, na které vlhkost kondenzuje. Chladicí voda se společně s kondenzátem odvádí čerpadlem do odpadu. Pracovní proces je řízen mikroprocesorem. (Nejnovější modely praček kombinovaných se sušičkou jsou vybaveny tepelným čerpadlem, které napomáhá zvýšení efektivnosti tohoto kombinovaného stroje.)

U kapacitního snímání zbytkové vlhkosti je kondenzátor je umístěn izolovaně a vodotěsně v jednom ze žeber otáčejícího se bubnu a je přes sběrací kontakty postupně nabíjen a vybíjen z vnějšího elektrického obvodu. Dielektrikem je prádlo, unášené žebrem. Kondenzátor se vybíjí tím méně, čím více je prádlo vysušeno.

Vodivostní snímání zbytkové vlhkosti je v blokovém schématu uvedeno na obr. 23. Vodivost prádla na otáčejícím se žebru mezi dvěma zabudovanými kontakty je v elektronickém obvodu porovnávána s požadovanou hodnotou zbytkové vlhkosti. Požadovaná vlhkost je nastavitelná minimálně ve třech stupních, např.: 1 – vlhkost požadovaná pro mandlování, 2 – vlhkost požadovaná pro žehlení, 3 – vlhkost vyžadovaná pro uložení do skříně. (Vlhkost lze určit i na základě měření diference teplot vstupujícího teplého vzduchu a vystupujícího vzduchu nebo z měření elektrostatického náboje vysušeného prádla, který vzniká třením prádla o nevodivé části bubnu a měří se pomocnými elektrodami).

(pokračování)