Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo
tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Aktuality

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Více aktualit

255 let od postavení prvního bleskosvodu – Prokop Diviš

15. června 1754 spatřila přímětická farská zahrada, a spolu s ní i malá jihomoravská vesnička Přímětice, první zemněný, skutečně fungující bleskosvod na světě (Franklinův fungující bleskosvod je doložen až roku 1760 jako „... tyč na domě kupce Westa ve Filadelfii, spojená se zemí, bránící škodám na majetku i na zdraví lidí při ráně hromové“, jakkoliv své myšlenky publikoval již v roce 1751 v Anglii).
 
Autorem přímětického bleskosvodu byl místní farář, správce přímětické farnosti, ale též filozof a zanícený přírodovědec Prokop Diviš (1698 – 1765). Ten se již několik let zabýval svým vyhraněným zájmem – atmosférickou elektřinou. Divišova „machina meteorologica“ měla být kompletním strojem proti bouřím. Vyrobil celou řadu přístrojů pracujících s elektřinou: elektrum (stroj vyrábějící třením elektrickou energii), několik verzí tzv. meteorologického stroje (měl „vysávat“ elektrickou energii z mraků a bránit tak samému vývoji blesků, ve skutečnosti šlo o funkční bleskosvod) a elektrický strunný hudební nástroj „denis d’or – Zlatý Diviš“. Též využíval statickou elektřinu k elektroléčbě.
 
Prokop Diviš udržoval písemný styk s významnými vědci po celé Evropě. Diviš svá pojednání o pokusech s vysáváním atmosférické elektřiny psal jak profesoru Eulerovi do berlínské Akademie věd, tak svému příteli van Swietenovi do Vídně a také příteli a profesoru Scrincimu do Prahy. Byl ve styku též s Petrohradskou akademií věd v Rusku. Své pokusy s elektřinou měl tu čest demonstrovat i před císařským párem u dvora ve Vídni.
 
Obr. Rodný domek Prokopa Diviše v Helvíkovicích u Žamberka s modelem bleskosvodu „machina meteorologica“