Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo
tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

255 let od postavení prvního bleskosvodu – Prokop Diviš

15. června 1754 spatřila přímětická farská zahrada, a spolu s ní i malá jihomoravská vesnička Přímětice, první zemněný, skutečně fungující bleskosvod na světě (Franklinův fungující bleskosvod je doložen až roku 1760 jako „... tyč na domě kupce Westa ve Filadelfii, spojená se zemí, bránící škodám na majetku i na zdraví lidí při ráně hromové“, jakkoliv své myšlenky publikoval již v roce 1751 v Anglii).
 
Autorem přímětického bleskosvodu byl místní farář, správce přímětické farnosti, ale též filozof a zanícený přírodovědec Prokop Diviš (1698 – 1765). Ten se již několik let zabýval svým vyhraněným zájmem – atmosférickou elektřinou. Divišova „machina meteorologica“ měla být kompletním strojem proti bouřím. Vyrobil celou řadu přístrojů pracujících s elektřinou: elektrum (stroj vyrábějící třením elektrickou energii), několik verzí tzv. meteorologického stroje (měl „vysávat“ elektrickou energii z mraků a bránit tak samému vývoji blesků, ve skutečnosti šlo o funkční bleskosvod) a elektrický strunný hudební nástroj „denis d’or – Zlatý Diviš“. Též využíval statickou elektřinu k elektroléčbě.
 
Prokop Diviš udržoval písemný styk s významnými vědci po celé Evropě. Diviš svá pojednání o pokusech s vysáváním atmosférické elektřiny psal jak profesoru Eulerovi do berlínské Akademie věd, tak svému příteli van Swietenovi do Vídně a také příteli a profesoru Scrincimu do Prahy. Byl ve styku též s Petrohradskou akademií věd v Rusku. Své pokusy s elektřinou měl tu čest demonstrovat i před císařským párem u dvora ve Vídni.
 
Obr. Rodný domek Prokopa Diviše v Helvíkovicích u Žamberka s modelem bleskosvodu „machina meteorologica“