Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo
tiskem 11. 5. 2017. V elektronické verzi na webu od 2. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Ochrana před bleskem a přepětím;
23. ELO SYS 2017

Hlavní článek
Vibrace točivých strojů s magnetickými ložisky

Aktuality

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

ČEZ zřizuje novou divizi jaderná energetika. Povede ji Bohdan Zronek Vedení Skupiny ČEZ rozhodlo o vzniku nové divize jaderná energetika s platností od 1.…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Více aktualit

255 let od postavení prvního bleskosvodu – Prokop Diviš

15. června 1754 spatřila přímětická farská zahrada, a spolu s ní i malá jihomoravská vesnička Přímětice, první zemněný, skutečně fungující bleskosvod na světě (Franklinův fungující bleskosvod je doložen až roku 1760 jako „... tyč na domě kupce Westa ve Filadelfii, spojená se zemí, bránící škodám na majetku i na zdraví lidí při ráně hromové“, jakkoliv své myšlenky publikoval již v roce 1751 v Anglii).
 
Autorem přímětického bleskosvodu byl místní farář, správce přímětické farnosti, ale též filozof a zanícený přírodovědec Prokop Diviš (1698 – 1765). Ten se již několik let zabýval svým vyhraněným zájmem – atmosférickou elektřinou. Divišova „machina meteorologica“ měla být kompletním strojem proti bouřím. Vyrobil celou řadu přístrojů pracujících s elektřinou: elektrum (stroj vyrábějící třením elektrickou energii), několik verzí tzv. meteorologického stroje (měl „vysávat“ elektrickou energii z mraků a bránit tak samému vývoji blesků, ve skutečnosti šlo o funkční bleskosvod) a elektrický strunný hudební nástroj „denis d’or – Zlatý Diviš“. Též využíval statickou elektřinu k elektroléčbě.
 
Prokop Diviš udržoval písemný styk s významnými vědci po celé Evropě. Diviš svá pojednání o pokusech s vysáváním atmosférické elektřiny psal jak profesoru Eulerovi do berlínské Akademie věd, tak svému příteli van Swietenovi do Vídně a také příteli a profesoru Scrincimu do Prahy. Byl ve styku též s Petrohradskou akademií věd v Rusku. Své pokusy s elektřinou měl tu čest demonstrovat i před císařským párem u dvora ve Vídni.
 
Obr. Rodný domek Prokopa Diviše v Helvíkovicích u Žamberka s modelem bleskosvodu „machina meteorologica“