Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

250 let od narození vynálezce programovaného mechanického stavu

číslo 12/2002

Archiv

250 let od narození vynálezce programovaného mechanického stavu

Josef Heřman

Francouzský mechanik Joseph-Marie Jacquard (čti žakár) prožil dramatický a na události bohatý život. Ve svém rodném Lyonu se nejprve učil knihařem, potom písmolijcem. Krátkou dobu pracoval se svým otcem v tkalcovně. Ve svých dvaceti letech si otevřel vlastní dílnu na tkaní vzorovaných hedvábných látek. V podnikání ale neuspěl a musel pracovat jako dělník ve vápencových dolech v Bressu, nedaleko Lyonu. Za Velké francouzské revoluce se v roce 1793 zúčastnil hájení Lyonu na straně revolucionářů. Po pádu Lyonu uprchl a do roku 1795 sloužil v tzv. rýnské armádě v Německu. Po svém návratu do rodného města pracoval opět v tkalcovně.

Obr. 1.

Od svých osmnácti let se zabýval myšlenkou zdokonalení tkalcovského stavu na tkaní vzorovaných jednobarevných tkanin. Jeho záměry však přerušila francouzská revoluce. A tak první, ještě nedokonalý model takového stavu sestrojil až v roce 1801 a téhož roku si jej nechal i patentovat jako „stroj, jenž nahradí tkalce zaměstnané pohybováním zdvihacích šňůr strojů tahových“. Na průmyslové výstavě za něj obdržel bronzovou medaili.

Svůj stav systematicky zdokonaloval a roku 1805 vytvořil tzv. žakárové řízení, které využívalo děrné karty postupující přes snímací zařízení. Kombinací děr na kartách bylo možné vytvářet i ty nejsložitější vzory. Karty byly přitlačovány proti horizontálně vedeným jehlám. Jehly, které pronikly otvory karet, uváděly do pohybu určité nitěnky (součást tkalcovského stavu, jímž prochází osnovní nitě), které tak vytvářely požadovaný prošlup (postavení nitěnek a tím i nití osnovy).

V roce 1806 byl Jacquardův stav prohlášen státním majetkem a Jacquardovi byla udělena penze a přiznáno právo na autorský honorář za každý vyrobený stav. Naproti tomu však jeho vynález vzbudil hořkou nenávist mezi tkalci, protože jeho zavádění je připravovalo o práci. Tkalci začali stavy ničit a jejich hněv se obrátil i vůči Jacquardovi samotnému. Bylo mu vyhrožováno vhozením do Rhôny.

Nicméně odpor k zavádění Jacquardových stavů netrval dlouho. Již v roce 1812 jich bylo ve Francii v provozu na jedenáct tisíc. V Anglii byly tyto stavy zavedeny v roce 1820. Odtud se rozšířily do celého světa. V českých zemích se první stavy tohoto typu objevily v roce 1825 v soukenické továrně J. G. Bergera v Liberci.

Joseph-Marie Jacquard byl jedním z mála šťastných vynálezců, kteří se dočkali uznání ještě za svého života. Kromě pobírání již uvedené penze a autorských honorářů byl v roce 1819 vyznamenán zlatou medailí Společnosti pro pokrok a křížem Čestné legie. Posmrtně mu byla roku 1840 na náměstí v Lyonu postavena bronzová socha.

Jacquardovy děrné karty lze označit za předchůdce děrných štítků, které v roce 1890 prvně použil u počítacího stroje americký vynálezce Herman Hollerith (1860 – 1929) při sčítání obyvatel Spojených států.