Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2017 vyšlo
tiskem 5. 9. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 9. 2017. 

Téma: 59. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně; Elektrotechnika v průmyslu

Hlavní článek
Palivové články
Renesance synchronních reluktančních motorů
Návrh aktuátoru pracujícího s magnetickým polem

Aktuality

Na veletrhu FOR ARCH najdou lidé na osm stovek expozic a bezplatná poradenská centra Ve dnech 19. – 23. září 2017 se koná 28. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR…

Technologické Fórum 2017 – jedinečné setkání odborníků stavebního trhu Premiéru na letošním ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH bude mít…

Od 1. září začne ve společnosti ČEZ fungovat nová divize Jaderná energetika Šest jaderných bloků, přes dva tisíce zaměstnanců včetně týmu, který zodpovídání za…

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Více aktualit

250 let od narození vynálezce programovaného mechanického stavu

číslo 12/2002

Archiv

250 let od narození vynálezce programovaného mechanického stavu

Josef Heřman

Francouzský mechanik Joseph-Marie Jacquard (čti žakár) prožil dramatický a na události bohatý život. Ve svém rodném Lyonu se nejprve učil knihařem, potom písmolijcem. Krátkou dobu pracoval se svým otcem v tkalcovně. Ve svých dvaceti letech si otevřel vlastní dílnu na tkaní vzorovaných hedvábných látek. V podnikání ale neuspěl a musel pracovat jako dělník ve vápencových dolech v Bressu, nedaleko Lyonu. Za Velké francouzské revoluce se v roce 1793 zúčastnil hájení Lyonu na straně revolucionářů. Po pádu Lyonu uprchl a do roku 1795 sloužil v tzv. rýnské armádě v Německu. Po svém návratu do rodného města pracoval opět v tkalcovně.

Obr. 1.

Od svých osmnácti let se zabýval myšlenkou zdokonalení tkalcovského stavu na tkaní vzorovaných jednobarevných tkanin. Jeho záměry však přerušila francouzská revoluce. A tak první, ještě nedokonalý model takového stavu sestrojil až v roce 1801 a téhož roku si jej nechal i patentovat jako „stroj, jenž nahradí tkalce zaměstnané pohybováním zdvihacích šňůr strojů tahových“. Na průmyslové výstavě za něj obdržel bronzovou medaili.

Svůj stav systematicky zdokonaloval a roku 1805 vytvořil tzv. žakárové řízení, které využívalo děrné karty postupující přes snímací zařízení. Kombinací děr na kartách bylo možné vytvářet i ty nejsložitější vzory. Karty byly přitlačovány proti horizontálně vedeným jehlám. Jehly, které pronikly otvory karet, uváděly do pohybu určité nitěnky (součást tkalcovského stavu, jímž prochází osnovní nitě), které tak vytvářely požadovaný prošlup (postavení nitěnek a tím i nití osnovy).

V roce 1806 byl Jacquardův stav prohlášen státním majetkem a Jacquardovi byla udělena penze a přiznáno právo na autorský honorář za každý vyrobený stav. Naproti tomu však jeho vynález vzbudil hořkou nenávist mezi tkalci, protože jeho zavádění je připravovalo o práci. Tkalci začali stavy ničit a jejich hněv se obrátil i vůči Jacquardovi samotnému. Bylo mu vyhrožováno vhozením do Rhôny.

Nicméně odpor k zavádění Jacquardových stavů netrval dlouho. Již v roce 1812 jich bylo ve Francii v provozu na jedenáct tisíc. V Anglii byly tyto stavy zavedeny v roce 1820. Odtud se rozšířily do celého světa. V českých zemích se první stavy tohoto typu objevily v roce 1825 v soukenické továrně J. G. Bergera v Liberci.

Joseph-Marie Jacquard byl jedním z mála šťastných vynálezců, kteří se dočkali uznání ještě za svého života. Kromě pobírání již uvedené penze a autorských honorářů byl v roce 1819 vyznamenán zlatou medailí Společnosti pro pokrok a křížem Čestné legie. Posmrtně mu byla roku 1840 na náměstí v Lyonu postavena bronzová socha.

Jacquardovy děrné karty lze označit za předchůdce děrných štítků, které v roce 1890 prvně použil u počítacího stroje americký vynálezce Herman Hollerith (1860 – 1929) při sčítání obyvatel Spojených států.