Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2017 vyšlo
tiskem 6. 11. 2017. V elektronické verzi na webu od 27. 11. 2017. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; Točivé elektrické stroje

Hlavní článek
Analýza účinku geometrických charakteristik CFD simulací na teplotní pole sinusového filtru
On-line optimalizácia komutačných uhlov prúdu vo fázach BLDC motora

Aktuality

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Slovensko bude partnerskou zemí MSV 2018 Příští rok se chystají oslavy několika kulatých výročí včetně 100 let od založení…

ABB na MSV 2017 v Brně vystavuje stavební kameny továrny budoucnosti Společnost ABB na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2017 v hale G2/30 představuje…

Výroční SIGNAL festival provede diváky po nových trasách i svou historií Festival světla SIGNAL divákům předvede 20 instalací od umělců z České republiky i…

Více aktualit

100 let od narození mimořádné osobnosti

číslo 7/2003

zprávy

100 let od narození mimořádné osobnosti
– technika a vysokoškolského profesora, pana prof. Ing. Dr. Františka Jansy, DrSc.
(* 7. června 1903, † 3. června 1998)

V červnu letošního roku uplynulo 100 let od narození prof. Františka Jansy, známého odborníka v oboru elektrické trakce. Prof. F. Jansa byl odborníkem v tom nejlepším a nejsprávnějším slova smyslu – dosahoval totiž vynikajících výsledků nejen jako inženýr, ale také jako pedagog a vědec.

František Jansa se narodil ve Vídni, v rodině právníka. Po přestěhování rodiny do Prahy, po vzniku Československé republiky, se jeho otec, JUDr. František Jansa, stal šéfem justiční služby.

Obr. 1.

Po maturitě na Malostranské reálce v Praze, tehdy ještě v Hellichově ulici, studoval mladý František elektrotechniku na ČVUT, kde s vyznamenáním absolvoval v roce 1926. Do praxe nastoupil v elektrotechnické zkušebně v bývalé Kolbence – ČKD ve Vysočanech. Tento závod tehdy pracoval na pěti elektrických lokomotivách o jmenovitém výkonu 1 200 kW pro elektrizaci pražských nádraží stejnosměrnou trakční proudovou soustavou 1 500 V. Mladý Ing. Jansa byl pověřen zkouškami těchto lokomotiv, a to jednak ve zkušebně, jednak na trati z Vysočan na tehdejší Wilsonovo nádraží. Od roku 1927 se účastnil i dalších prací na vývoji tramvají, dieselelektrických motorových vozů a elektrických lokomotiv v rámci modernizace městské a železniční dopravy.

Po skončení těchto prací přešel Ing. F. Jansa v rámci ČKD do projektové a konstrukční dráhové kanceláře, tehdy vedené Ing. Dr. Josefem Řezníčkem. Po jeho odchodu na ČVUT se Ing. Jansa stal vedoucím této kanceláře a podílel se na technických úspěších při dodávkách hnacích trakčních vozidel a pevných trakčních zařízení pro tramvajové a trolejbusové linky i pro počínající elektrizaci ČSD.

V roce 1937 získal F. Jansa na ČVUT doktorskou hodnost, a to za vědeckou práci věnovanou elektrickým přenosovým soustavám u trakčních vozidel se spalovacím prvotním motorem. Posléze se stal technickým ředitelem a v letech 1943 až 1945 závodním ředitelem ČKD. V tomto období se v ČKD úspěšně rozvíjela výroba elektrických zdrojů a přístrojů, rtuťových usměrňovačů, měníren a dalších technických celků.

V roce 1948 se Dr. F. Jansa prací O dieselelektrické vozbě habilitoval jako docent na ČVUT v Praze. Významně přispěl k poválečné elektrizaci železnic – účastnil se výstavby elektrizačních zařízení na železničních tratích s napětím 3 000 V na Slovensku i v Čechách.

Po letech úspěšně vyplněných odbornou inženýrskou prací se prof. Jansa zaměřil i na pedagogickou činnost. V roce 1953 spoluzakládal Vysokou školu železniční (VŠŽ) v Praze, zpočátku byl jejím prorektorem a prvním vedoucím katedry elektrické trakce a energetiky. V roce 1956 byl jmenován profesorem. Vědecká hodnost doktora věd – DrSc., mu byla udělena v roce 1959. Po přemístění VŠŽ, jako Vysoké školy dopravní (VŠD), s pozdějším názvem Vysoká škola dopravy a spojů (VŠDS), z Prahy do Žiliny tam prof. Jansa působil až do roku 1975, kdy odešel do zaslouženého důchodu.

Profesor Jansa byl vedoucím týmu pracujícího koncem čtyřicátých let minulého století na generálním projektu elektrizace československých železnic. Dále byl členem mnoha národních i mezinárodních institucí – např. Commission mixte de traction, CEI Geneve, komise pro dopravu při ČSAV a Společnosti pro dopravu ČSVTS. Zde působil dlouhá léta jako předseda společnosti Elektrotechnika v dopravě. Byl nositelem Státní ceny a řady vyznamenání a medailí.

Profesor Jansa je autorem desítek odborných publikací věnovaných elektrické trakci a trakčním aplikacím výkonové elektrotechniky. Zmiňme zejména jeho dvoudílnou monografii Dieselelektrická vozba, Trakční mechanika a energetika v dopravě, četné vysokoškolské učebnice a skripta.

Dlouhá léta působil v redakční radě Elektrotechnického obzoru, kam rovněž autorsky přispíval. V devadesátých letech dvacátého století byl čestným předsedou Elektrotechnického svazu českého.

Profesor Jansa zemřel 3. 6. 1998, čtyři dny před svými devadesátými pátými narozeninami.

Všichni, kdo profesora Jansu osobně znali, ať již jako jeho žáci nebo spolupracovníci, rádi a s obdivem vzpomínají na jeho rozsáhlé a hluboké odborné znalosti, obdivuhodnou způsobilost komunikace ve světových jazycích, vynikající pedagogické schopnosti a přesvědčivou a laskavou životní moudrost.

Ing. Zdeněk Ledr, DrSc., redakčně doplněno

S aktivitou a nezdolným zájmem o vše nové jsme měli možnost se v osobě pana prof. Jansy setkat při jeho několika návštěvách redakce ELEKTRO ještě v roce 1995, v jeho dvaadevadesáti letech! Obdivuhodně činorodý pan profesor dokonce dodal do ELEKTRO č. 4 odborný článek Kompenzace účiníku elektrických jednofázových lokomotiv a do ELEKTRO č. 11 další článek – Energetické napájení vysokorychlostních tratí 50 Hz. Ke korekturám se dostavoval osobně do redakce a se zápalem sledoval přípravu svých článků pro tisk.

Redakce