Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem 7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

Závěry strojírenského fóra: lídři strojírenského průmyslu adresovali vládě konkrétní požadavky

08.04.2016 | Strojírenské fórum | www.strojirenskeforum.cz

Dvoudenní konference Strojírenské fórum 2016, která se konala koncem března v Praze, se zúčastnilo na 200 představitelů průmyslových firem, odborné veřejnosti, ministerstev i představitelů veřejných a soukromých škol. Ti vznesli na vládu konkrétní požadavky, které je nutné realizovat pro zdárný rozvoj průmyslu a odborného školství.

Hlavním tématem letošního fóra byla best practice. S příklady dobré praxe se účastníci tohoto odborného setkání seznamovali ve všech třech jeho blocích věnovaných zahraničnímu obchodu, výzkumu, vývoji a inovacím a technickému vzdělávání.

První den fóra patřil tématům zahraničních trhů a exportu. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR a Svazu strojírenské technologie by měl český stát v první řadě podnikat kroky k udržení tradičních trhů, neměnit stále exportní priority a podporovat zahraniční obchod za pomoci skutečně efektivních nástrojů. „České firmy dnes nečekají se založenýma rukama v klíně na všespásnou podporu od státu. Mají zájem se vlastními silami prosazovat na zahraničních trzích a využívat k tomu své zkušenosti i kontakty. Podpora ze strany státu na úrovni politické a legislativní je však naprosto nezastupitelná,“ konstatuje Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie.

Vzájemné vztahy průmyslových firem s obchodními partnery ze zemí EU jsou stabilní, což potvrzuje i dlouhodobý podíl růstu exportu do zemí osmadvacítky, který činil za loňský rok téměř 85 procent celkového exportu. Stát by měl proto podle průmyslníků směrovat své proexportní aktivity zejména do zemí mimo EU a zde posílit a stabilizovat síť ekonomických diplomatů a kanceláří agentury CzechTrade. A právě o novém přístupu státu v otázkách zahraniční diplomacie hovořil v úvodním bloku Strojírenského fóra Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí ČR. Ministerstvo chce podle něj zapojit do rozhodování o postupech ekonomické diplomacie také zástupce podnikatelské sféry. Účastníci Strojírenského fóra vznesli na ministerstvo požadavek, aby ekonomická diplomacie především podporovala snahy firem o diverzifikované tržní portfolio a přispěla tak k lepšímu uplatnění produkce českých strojírenských firem na globalizovaném trhu.

Firmy chtějí podporu od státu především na trzích třetích zemí

Mezi nejvíce diskutované přednášky dopolední části prvního dne patřila vystoupení Pavla Cesneka a Jiřího Ference, kterým se podařilo úspěšně se prosadit na zcela odlišných trzích Ruska, Ukrajiny a USA. Především Rusko je s minulými vazbami na český stát pro řadu firem potenciálně významným odbytištěm. Podle exportérů by měla česká vláda usilovat o vytvoření politických podmínek pro další rozvoj obchodních vztahů s Ruskou federací i přes pokračující ekonomické sankce ze strany EU. Stát by měl dále zohlednit zájmy českých strojírenských firem při vyjednávání podmínek uzavíraných dohod o volném obchodu (TTIP, EU-Japonsko). „S vývozem do třetích zemí je úzce spojeno financování vývozu a pojištění vývozních rizik. V tomto směru požadujeme od české vlády urychlená řešení, a to i pro země řazené do rizikovějších kategorií,“ doplňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Dalším tématem, které bylo úzce spjato s programem druhého dne Strojírenského fóra, je urgentní potřeba technicky vzdělaných pracovníků. Podle zástupců firem a oborových svazů musí stát v souladu s potřebami českých strojírenských firem intenzivně prosazovat řízenou ekonomickou migraci za účelem získávání zahraničních zaměstnanců do potřebných (nedostatkových) profesí. 

Nástroje výzkumu a vývoje v úspěšném inovačním procesu

Odpolední téma prvního dne patřilo inovacím a jejich nezastupitelnosti  při zajištění ekonomického růstu firmy. V dnešní době mají téměř všechny průmyslové firmy buď svůj vlastní vývoj, nebo spolupracují s centry transferu technologií při vysokých školách nebo jinými výzkumnými organizacemi, ať už soukromými nebo zřízenými státem. Řada z nich pravidelně začleňuje náklady na vývoj a inovace do svého rozpočtu. Podle účastníků Strojírenského fóra zde však stále chybí systémová podpora ze strany státu, jak je to dnes už běžné ve vyspělých zemích EU. Proto je podle nich nezbytné zajistit systémovou podporu investic strojírenských firem do progresivních technologií, tj. vyjasnění systému daňových úlev, zrychlené odpisy, změny legislativy po vzoru italského Sabatiniho zákona apod. 

Podpora průmyslového výzkumu

Další kapitolou jsou operační programy a národní projekty vytvořené na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje. Účastníci fóra požadují dopracování Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR tak, aby zahrnovala rovněž interdisciplinární potřeby a sloužila k provázání operačních programů s národními.

Vláda ČR musí dále projednat s Evropskou komisí zásady veřejné podpory, tj. vyjasnit postavení výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury ve vztahu k hospodářské činnosti, definovat možné způsoby, ale i limity spolupráce firem a výzkumných organizací. Stát by měl podle odborníků v nové Metodice hodnocení 2017+ posílit roli aplikovaného výzkumu a motivačních prvků pro spolupráci výzkumné a firemní sféry, komercializaci a internacionalizaci výstupů. 

Reakce na výzvy čtvrté průmyslové revoluce

Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR a člen představenstva SP ČR, seznámil přítomné se stavem připravenosti tuzemských firem i státní správy na nástup čtvrté průmyslové revoluce, tak jak jej zmapovala a reflektovala specializovaná konference, která se konala v únoru v Praze. Zástupci výrobních firem zúčastněných na Strojírenském fóru se v následné diskusi shodli na tom, že jejich prioritou je začlenit prvky Průmyslu 4.0 do strategie rozvoje firmy. Požadují, aby si téma Průmysl 4.0 vzaly za své všechny resorty vlády, kterých se týká, a současně aby byly nastartovány i odpovídající změny v systému vzdělávání a na trhu práce. Ve vztahu k Národní iniciativě Průmysl 4.0 požadují dopracování implementačního plánu, který bude obsahovat jasně formulované termínované úkoly spolu s příslušným kontrolním mechanismem. Podle Oldřicha Paclíka také zaměstnavatelské organizace z oblasti průmyslu, strojírenství a elektrotechniky aktivně participují na řešení otázek spjatých s nástupem čtvrté průmyslové revoluce.  Jaroslav Hanák k tomu uvedl: „Svaz průmyslu a dopravy ČR zakládá Národní platformu pro Průmysl 4.0. Tato platforma si klade za cíl stát se průsečíkem pro komunikaci státní správy, firem, vzdělávacích a výzkumných institucí i sociálních partnerů.“

Restrukturalizované a moderní technické školství

Celý druhý den Strojírenského fóra byl věnován aktuálnímu a stále neuspokojivě řešenému tématu odborného školství. Pro průmyslové firmy je už evergreenem nekonečné opakování požadavků na změnu technického školství tak, aby reflektovalo potřeby pracovního trhu. Podle zúčastněných musejí kapacity jednotlivých typů a oborů středního vzdělávání odpovídat očekávanému uplatnění absolventů na trhu práce při zachování jejich vzájemné prostupnosti. „Průmyslové firmy požadují vytvoření systému předvídání (predikcí) kvalifikačních potřeb jak na celostátní, tak regionální úrovni. Kapacity jednotlivých oborů v oblasti středního vzdělávání je nutné nastavovat podle výhledů a analýz potřebného množství absolventů,“ doplňuje Roman Dvořák, šéfredaktor MM Průmyslového spektra a jeden z odborných garantů fóra. 

Zavádění prvků duálního vzdělávání v nedohlednu?

Přes neochotu státu vyslyšet jejich oprávněné požadavky vyvíjejí firmy dlouhodobý tlak na změnu legislativy a vytvoření podmínek pro přímé zapojení zaměstnavatelů do výuky na principech duálního vzdělávání. Pro funkční spojení výuky a praxe je nezbytné ze strany státu podporovat vytvoření partnerství středních a vysokých škol a podniků, včetně zakládání podnikových odborných škol. Ani v tomto směru však nejsou české strojírenské firmy pasivní. Zkušenosti se založením odborné školy představil na konferenci Jan Rýdl z akciové společnosti TOS Varnsdorf. Po více než ročních peripetiích se managementu firmy konečně podařilo založit vlastní odborné učiliště, na jehož financování se podílí několik firem z regionu. 

S technickým vzděláváním je třeba začít již v mateřské škole

Odpolední panelové diskuse patřily sekundárnímu a terciárnímu vzdělávání. Představitelé strojírenských firem i oborových svazů vidí jako žádoucí zvýšení profesní orientace vysokoškolských programů vycházející z novely vysokoškolského zákona, a to zejména v oblasti praxí studentů na reálných pracovištích a zapojení expertů z praxe do výuky. Zároveň by mělo financování vysokých škol respektovat požadavky vycházející z dlouhodobější prognózy vývoje trhu. „Průmysl 4.0 klade zvýšené požadavky na kvalitu, znalosti a dovednosti absolventů středních i vysokých škol. Navrhujeme proto vytvoření národního rozvojového programu na podporu oborů, které se z hlediska nastupující čtvrté průmyslové revoluce jeví jako klíčové,“ konstatuje Miloš Rathouský, odborný garant sekce technického školství.

Podle všech zúčastněných musí být polytechnické obory zábavnou formou představovány již dětem v mateřské a následně na základní škole. Tyto projekty by měly být financovány jak z národních, tak i z evropských zdrojů. 

Záštitu nad Strojírenským fórem převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvo financí ČR, odbornými garanty jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz strojírenské technologie, Česká inovace a Inženýrská akademie. Dvoudenní konferenci pořádá společnost Exponex.

Závěry z konference sestavili zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Svazu strojírenské technologie, pořádající společnosti Exponex za přispění odborného garanta za sekci technického školství Romana Dvořáka, šéfredaktora časopisu MM Průmyslové spektrum.


Závěry Strojírenského fóra 2016

Zajímavé trhy, export a zahraniční zkušenosti

  • Stát musí podnikat kroky k udržení tradičních trhů, neměnit stále priority a podporovat zahraniční obchod efektivními nástroji.
  • Stát by měl směrovat své proexportní aktivity zejména do zemí mimo EU a zde posílit a stabilizovat síť ekonomických diplomatů a kanceláří CzechTrade.
  • Ekonomická diplomacie by měla podporovat snahy firem o optimalizaci diverzifikovaného tržního portfolia a přispět tak k lepšímu uplatnění produkce českých strojírenských firem na globalizovaném trhu.
  • Česká vláda má usilovat o vytvoření politických podmínek pro další rozvoj obchodních vztahů s Ruskou federací i přes pokračující ekonomické sankce ze strany EU.
  • Strojírenské firmy požadují urgentní řešení témat financování vývozu a pojištění vývozních rizik, a to i pro země řazené do rizikovějších kategorií.
  • Stát by měl zohlednit zájmy českých strojírenských firem při vyjednávání podmínek uzavíraných dohod o volném obchodu (TTIP, EU-Japonsko).
  • V souladu s potřebami českých strojírenských firem musí stát intenzivně prosazovat řízenou ekonomickou migraci za účelem získávání zaměstnanců potřebných (nedostatkových) profesí. 

Nástroje výzkumu a vývoje v úspěšném inovačním procesu

  • Je nezbytné zajistit systémovou podporu investic strojírenských firem do progresivních technologií (vyjasnění systému daňových úlev, zrychlené odpisy, změny legislativy po vzoru italského Sabatiniho zákona apod.)
  • Je třeba dopracovat Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci ČR tak, aby zahrnovala rovněž interdisciplinární potřeby a sloužila k provázání operačních programů s národními.
  • Stát by měl v nové Metodice hodnocení 2017+ posílit roli aplikovaného výzkumu a motivačních prvků pro spolupráci výzkumné a firemní sféry, komercializaci a internacionalizaci výstupů.
  • Vláda ČR musí projednat s EK zásady veřejné podpory, tj. vyjasnit postavení výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury ve vztahu k hospodářské činnosti. Definovat možné způsoby, ale i limity spolupráce firem a výzkumných organizací. 

Reakce na výzvy čtvrté průmyslové revoluce

  • Zaměstnavatelské organizace z oblasti průmyslu, strojírenství a elektrotechniky aktivně participují na řešení otázek spjatých s nástupem čtvrté průmyslové revoluce.
  • Zaměstnavatelé požadují, aby si téma Průmysl 4.0 vzaly za své všechny resorty vlády, kterých se týká, a současně aby byly nastartovány i odpovídající změny v systému vzdělávání a na trhu práce.
  • Ve vztahu k Národní iniciativě Průmysl 4.0 požadují strojírenské a další průmyslové firmy dopracování implementačního plánu, který bude obsahovat jasně formulované termínované úkoly spolu s příslušným kontrolním mechanismem.
  • Svaz průmyslu a dopravy ČR zakládá Národní platformu pro Průmysl 4.0. Tato platforma si klade za cíl stát se průsečíkem pro komunikaci státní správy, firem, vzdělávacích a výzkumných institucí i sociálních partnerů. 

Restrukturalizované a moderní technické školství

  • Z národních i z evropských zdrojů musí být podporováno rozšiřování polytechnické výchovy v mateřských a základních školách vč. podpory zájmového technického vzdělávání a získávání manuálních dovedností.
  • Změnou legislativy musí stát podpořit přímé zapojení zaměstnavatelů do výuky na principech duálního vzdělávání. Pro přímé spojení výuky a praxe je nezbytné státem podporovat vytvoření funkčních partnerství středních a vysokých škol a podniků, včetně zakládání podnikových odborných škol.
  • Kapacity jednotlivých typů a oborů středního vzdělávání musejí odpovídat očekávanému uplatnění absolventů na trhu práce při zachování jejich vzájemné prostupnosti. Požadujeme vytvoření systému předvídání kvalifikačních potřeb jak na celostátní, tak regionální úrovni. Kapacity jednotlivých oborů v oblasti středního vzdělávání je nutné nastavovat podle výhledů (predikcí) potřebného množství absolventů.
  • Žádoucí je zvýšení profesní orientace vysokoškolských programů vycházející z novely vysokoškolského zákona, a to zejména v oblasti praxí studentů na reálných pracovištích a zapojení expertů z praxe do výuky.
  • Průmysl 4.0 klade zvýšené požadavky na kvalitu, znalosti a dovednosti absolventů středních i vysokých škol – navrhujeme proto vytvoření národního rozvojového programu na podporu oborů, které se z hlediska nastupující čtvrté průmyslové revoluce jeví jako klíčové.
  • Financování vysokých škol by mělo respektovat prognózy a požadavky trhu. 

Tiskové materiály EXPONEX