Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

Na mezinárodní konferenci představí vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT novou družici

14.04.2016 | FEL ČVUT | www.fel.cvut.cz

Ve dnech 18. až 21. dubna proběhne v Karlových Varech pod záštitou rektora Českého vysokého učení technického v Praze prof. Petra Konvalinky již 13. mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL BART Workshop) 2016. V letošním roce bude zaměřena na malé družice. V rámci setkání představí odborníci novou družici CubeSat mission VZLUSAT-1, na jejímž vývoji se podíleli také studenti z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Tato družice bude v letošním roce vynesena na oběžnou dráhu.

Nanodružice VZLUSAT-1 bude v létě 2016 vynesena na oběžnou dráhu do výšky 450 kilometrů v rámci mezinárodní mise QB50 společně s dalšími 50 nanodružicemi stejné velikosti. Zařízení je vybaveno miniaturizovaným rentgenovým dalekohledem, kompozitním materiálem pro stínění kosmické radiace a systémem FIPEX. Ten umožňuje měření koncentrace kyslíku v termosféře. 

Hlavní organizátor konference a přední český odborník na rentgenové dalekohledy, doc. René Hudec z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze popisuje zařízení následovně: „Celá družice má rozměry deset krát deset krát dvacet centimetrů. I přes tuto velikost jsme zvládli satelit vybavit miniaturním rentgenovým dalekohledem s optikou račí oko, který dosud nebyl v kosmu nikdy použit. Díky unikátnímu systému se ve vesmíru vysune přední část a prodlouží tak satelit na třicet centimetrů″. A doplňuje: „Dalekohled tohoto typu může v budoucnu sloužit pro astrofyzikální pozorování jasnějších a transientních rentgenových kosmických zdrojů, nebo sledování velmi energetických jevů v zemské atmosféře. To je logické pokračování mnohaletého českého vývoje rentgenové optiky a dalekohledů račí oko, v nichž jsme dosáhli světově uznávaných výsledků.″ 

Na vývoji nanodružice typu CubeSat spolupracovali vědci a studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze, Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu a dalších komerčních firem a univerzit. CubeSaty se používají jako plnohodnotné výzkumné družice ESA a NASA, pro výuku studentů ale i pro komerční účely. 

Konference IBWS se zúčastní i další vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, a to v sekci BRITE, která připravuje malé české astronomické družice a v sekci JEUMICO. Ta vznikla jako společný česko-bavorský projekt v oboru rentgenové optiky a dalekohledů. 

Více informací o programu konference naleznete na stránce http://ibws.cz