Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce – Část 41
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Na mezinárodní konferenci představí vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT novou družici

14.04.2016 | FEL ČVUT | www.fel.cvut.cz

Ve dnech 18. až 21. dubna proběhne v Karlových Varech pod záštitou rektora Českého vysokého učení technického v Praze prof. Petra Konvalinky již 13. mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL BART Workshop) 2016. V letošním roce bude zaměřena na malé družice. V rámci setkání představí odborníci novou družici CubeSat mission VZLUSAT-1, na jejímž vývoji se podíleli také studenti z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Tato družice bude v letošním roce vynesena na oběžnou dráhu.

Nanodružice VZLUSAT-1 bude v létě 2016 vynesena na oběžnou dráhu do výšky 450 kilometrů v rámci mezinárodní mise QB50 společně s dalšími 50 nanodružicemi stejné velikosti. Zařízení je vybaveno miniaturizovaným rentgenovým dalekohledem, kompozitním materiálem pro stínění kosmické radiace a systémem FIPEX. Ten umožňuje měření koncentrace kyslíku v termosféře. 

Hlavní organizátor konference a přední český odborník na rentgenové dalekohledy, doc. René Hudec z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze popisuje zařízení následovně: „Celá družice má rozměry deset krát deset krát dvacet centimetrů. I přes tuto velikost jsme zvládli satelit vybavit miniaturním rentgenovým dalekohledem s optikou račí oko, který dosud nebyl v kosmu nikdy použit. Díky unikátnímu systému se ve vesmíru vysune přední část a prodlouží tak satelit na třicet centimetrů″. A doplňuje: „Dalekohled tohoto typu může v budoucnu sloužit pro astrofyzikální pozorování jasnějších a transientních rentgenových kosmických zdrojů, nebo sledování velmi energetických jevů v zemské atmosféře. To je logické pokračování mnohaletého českého vývoje rentgenové optiky a dalekohledů račí oko, v nichž jsme dosáhli světově uznávaných výsledků.″ 

Na vývoji nanodružice typu CubeSat spolupracovali vědci a studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze, Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu a dalších komerčních firem a univerzit. CubeSaty se používají jako plnohodnotné výzkumné družice ESA a NASA, pro výuku studentů ale i pro komerční účely. 

Konference IBWS se zúčastní i další vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, a to v sekci BRITE, která připravuje malé české astronomické družice a v sekci JEUMICO. Ta vznikla jako společný česko-bavorský projekt v oboru rentgenové optiky a dalekohledů. 

Více informací o programu konference naleznete na stránce http://ibws.cz