Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem 7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

Měla by se posílit výstavba jaderných bloků, jádro by mělo v mixu tvořit až 50 procent

07.10.2016 | Veletrhy Brno, a.s. | www.bvv.cz

Pokud ztratíme soběstačnost v energetice tak, jako v potravinářském průmyslu, nemůžeme vést suverénní dialog s ostatními vyspělými zeměmi. Vysokou spotřebou elektrické energie se totiž určuje životní úroveň, stále Česku chybí energetická koncepce. Řekl to při zahájení konference Aktuální trendy v energetice Jan Klas, ředitel Českého svazu zaměstnavatelů v energetice.

Podle něho je největší katastrofou, že v energetice pracuje starší generace odborníků a stále nepřichází nová. Platí to ve všech oborech tohoto odvětví. Každý rok například z vysoké školy v Praze vychází pouze čtyři až pět absolventů, což je naprostý nedostatek.

Viktor Černý, manažer útvaru Řízení projektu NJZ ETE a člen představenstva společnosti Elektrárna Temelín II, a. s. řekl, že bez nové výstavby jaderných elektráren bude mít ČR kolem roku 2035 zásadní problém. Těžba hnědého uhlí bude v příštích desetiletích strmě klesat, v příštích dvou dekádách lze v ČR očekávat odstavení řady uhelných kapacit. „Po roce 2030 bude rychle ubývat disponibilní kapacita pro výrobu elektrické energie. S výjimkou NZ Ledvice (660 MW) musí být celé hnědouhelné portfólium do roku 2040 nahrazeno z jiných zdrojů. Proto je velmi důležité posílení role jádra v energetickém mixu ČR, které musí zaujmout až polovinu při výrobě elektřiny. Musí se podpořit a urychlit proces projednávání, přípravy a realizace nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách o celkovém výkonu do 2500 MW, respektive roční výrobě ve výši kolem 20 TWh, a to v horizontu 2030 – 2035. Případná výstavba dalšího nového bloku ve stávajících lokalitách jaderných elektráren by bylo vhodné docílit kolem možného odstavení JEDU, to je po roce 2035,“ uvedl.

Připomněl, že by bylo vhodné vytvořit podmínky pro prodloužení životnosti JEDU na 50 až 60 let a v této souvislosti by se měly zajistit podmínky pro vybudování a bezpečný a dlouhodobý provoz úložišť radioaktivního odpadu (rozhodnutí o úložišti do 2025). Přechod na jádro se musí uskutečnit do roku 2050 v kontextu naplňování českých mezinárodních závazků. S tím souvisí i zajištění energetické bezpečnosti. V rámci energetické nezávislosti a bezpečnosti se rovněž hovoří o nutnosti dostavby nových bloků v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Černý připomněl, že nedostatku elektřiny by připadal v úvahu její dovoz. V rozsahu více než 25 procent ale není v Evropě známý a z hlediska bezpečnosti dodávek není přijatelný. V hraničních výkonových situacích je provoz sítě nestabilní a riziko blackoutů již nad hranicemi asi 15 procent dovozů exponenciálně roste. Navíc podle stávajících predikcí hrozí reálné riziko simultánního deficitu celého regionu. Jedinou alternativou k výrobě jaderných zdrojů je přechod na zemní plyn. Náběh nových zdrojů je nezbytný již kolem 2030. Vzhledem k vyšší ceně dopravy ve srovnání s okolními státy bude výhodnější dovážet vedle plynu i elektřinu – jde tedy o kombinovanou alternativu místo jádra. Tato varianta však znamená vyšší nároky na platební bilanci státu (až 70 miliard korun za rok) a nižší bezpečnost dodávek, neboť se významně sníží doba odolnosti proti vnějším výpadkům.

O geografických změnách v energetice hovořil Jan Osička z Center for Energy studies Masarykovy univerzity v Brně. K výzkumným oblastem centra patří Evropská energetická politika, Energetika v mezinárodní politice, Obchodování s energetickými komoditami a Lokální akceptace/opozice. Vzdělávání – magisterské obory pak obsahují Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost a Energy Security Studies. „Dvě třetiny uhelných kapacit stavěnými firmami z rozvinutých zemí v zahraničí je podporováno výhodnými exportními půjčkami. V roce 2013 Barack Obama oznámil konec podpory zahraničním investicím do uhlí, Německo se zabývá přesunem uhelných kapacit do rezerv a Polsko hodlá naopak podporovat uhelnou těžbu. V současnosti roste v Číně napětí mezi vládou a provinciemi, které vlastní uhelné zdroje a jsou pobízeny k maximální těžbě a využití uhlí. Naopak vláda chce těžbu omezit z důvodů bezpečnosti práce a environmentálních důvodů,“ řekl Osička.

K jaderné energetice uvedl, že nastává zhoršení konkurenceschopnosti v tomto odvětví. Vliv na to mají vysoké kapitálové náklady a překračování státních rozpočtů, ale i dlouhá doba výstavby a častá zpoždění při výstavbě. Nevýhodou je také prodlužující se nenávratnost zařízení a mnohdy značný společenský odpor k výstavbě nových zařízení, ale i konkurence s využitím bezemisních paliv. Relativní pokles jaderné energetiky už zaznamenaly i ve státech jako jsou Německo, Francie a USA. Přesun těžiště výstavby jaderných elektráren se v současnosti se orientuje do Asie. Nyní pokračuje ve světě výstavba jaderných elektráren zejména v Číně (20), Rusku a východní Evropě (11), na Blízkém východě (4) a v EU (4).

V solární energetice začínají klesat investiční náklady na elektrárny a jejich podíl rychle roste zejména v rozvojových zemích. To platí také o účinnosti, která dosahuje až 20,4 procenta u nově sériově vyráběných článků.

Tiskové materiály Veletrhy Brno