Osvětlení Galerie 13 v Plzni
Ing. Petr Žák, Ph.D., Etna s. r. o.
Úvod
Západočeská galerie v Plzni patří mezi nejvýznamnější kulturní instituce Západočeského kraje. Ve svých sbírkových fondech má více než deset tisíc sbírkových předmětů, které byly postupně nashromážděny od jejího založení v roce 1954. V současné době má tato galerie dva výstavní objekty. Jsou jimi Masné krámy a Galerie 13. Masné krámy z roku 1392 byly zrekonstruovány a pro výstavní provoz galerie upraveny roku 1972. V roce 1997 byl otevřen zrekonstruovaný objekt Galerie 13, ve kterém zároveň sídlí ředitelství a veškeré administrativně-provozní zázemí Západočeské galerie. Vzhled a výraz obou budov, resp. jejich interiérů, jsou poplatné době svého vzniku a již neodpovídají požadavkům současné doby. Proto bylo rozhodnuto upravit dosavadní výstavní prostory tak, aby jejich dispozice a vybavení odpovídaly současným požadavkům na výstavní činnost.
Cílem nového architektonického řešení bylo vložit do dosavadního intaktního základu soudobou výstavní platformu. Při hledání nového výrazu galerie byly specifikovány základní charakteristiky obou výstavních budov. Masné krámy vizuálně působí jako velký, světlý a vzdušný prostor, a jsou tedy jakousi „Bílou“ galerií. V tomto prostoru se neobjevují zásadní nedostatky, a vyžadoval proto jen menší úpravy. Světlé velké prostory umožňují pojmout výstavu téměř jakéhokoliv konceptu, aniž by ji výrazně limitovaly. Naproti tomu výstavní prostory Galerie 13 vykazovaly mnoho nedostatků. Přestože tento objekt vyžadoval větší zásahy než Masné krámy, musely se, vzhledem k vlastnickým vztahům, vlastní konstrukce budovy dotýkat pouze minimálně. V komorních prostorech tohoto domu byla navržena malá, intimní scénická galerie, „Černá galerie“, připravená pro výstavy menších konceptů.
Prostorové řešení
Renesančně-gotický dům Galerie 13 poskytuje v přízemí čtyři poměrně stísněné a stavebními prvky značně determinované výstavní místnosti. Hlavním výstavním prostorem je vstupní Mázhauz s centrálním sloupem a dvěma nízko posazenými klenebními pásy (obr. 1). Dalšími prostory jsou velká obdélníková místnost s dramaticky profilovaným malovaným trámovým stropem (obr. 2), nízká klenutá spojovací místnost a místnost s rovným novodobým stropem. Ve druhém patře je sál, který se využívá při vernisážích, menších přednáškách, koncertech a jiných společenských akcích.
Celý článek naleznete v tištěném vydání. Číslo 4/2010 časopisu Světlo bude na webových stránkách k dispozici dne 15. 9. 2010.