Význam a účel připomínkového řízení v procesu tvorby elektrotechnických norem ČSN

Význam a účel připomínkového řízení v procesu
tvorby elektrotechnických norem ČSN
1. část: Tvorba ČSN

Ing. Vincent Csirik, ČSNI

V časopise ELEKTRO č. 3/2001, v článku „Nové normy ČSN„ bylo jeho autorem, Ing. V. Csirikem, uvedeno:
„Byl jsem osloven redakcí časopisu ELEKTRO, abych jako pracovník Českého normalizačního institutu (ČSNI) pravidelně informoval čtenáře tohoto časopisu o nových elektrotechnických normách ČSN. S přihlédnutím k novému postavení ČSNI, vyplývajícímu ze zákona č. 22/1997 Sb., nemohu podávat výklady, které se týkají aplikace na konkrétní podmínky, ale pokládám za užitečné podávat informace o nových elektrotechnických normách a jejich dopadu na stávající ČSN.
Účelem těchto informací není podrobný popis všech změn, které v oblasti elektrotechnické normalizaci probíhají, ale upozornit na některé nové (důležité) elektrotechnické normy.„
Byl to začátek seriálu pod názvem „Nové normy ČSN„, který od té doby pokračuje dnes již 24. dílem (v tomto ELEKTRO č. 4/03 viz str. 96). Vzhledem k tomu, že ohlasy na tento seriál jsou i podle očekávání kladné, počítáme s jeho pokračováním i nadále.
Protože jsme se však jen v loňském roce opakovaně setkali i se zájmem odborné elektrotechnické veřejnosti o informace, zda a jakým způsobem mohou fyzické nebo právnické osoby vstupovat do procesu tvorby norem, přináší tento samostatný článek obsáhlejší informace o tom, co předchází vlastní tvorbě normy, jaké je postavení technické normalizace v ČR a hlavně – jaký je význam a účel připomínkového řízení v procesu tvorby normy.
Cílem tohoto článku tedy je informovat čtenáře (možné účastníky normalizačního řízení) o obecných otázkách technické normalizace, dále o problematice plánování, tvorby, používání a rušení českých technických norem s připomenutím možné účasti na jejich spolupráci v určité fázi života technické normy.
Vítáme zájem odborné veřejnosti o aktivní podíl na tvorbě elektrotechnických norem ČSN a doufáme, že pro tento účel jí poslouží i následující informace.

1. Nové postavení ČSN

Na zasedání redakční rady časopisu ELEKTRO koncem loňského roku byla projednávána i problematika technické normalizace. Redakční radou bylo doporučeno, aby na téma „Význam a účel připomínkového řízení v procesu tvorby elektrotechnických předpisových norem ČSN„ byl v časopisu ELEKTRO zveřejněn samostatný článek. Po dohodě s redakcí byl tento článek zpracován pro ELEKTRO k veletrhu AMPER.

Ačkoliv v jeho názvu chybí slovo „předpisových„, článek se zabývá především problematikou elektrotechnických norem předpisového charakteru. Co jsou to předpisové normy, nyní „Pravidla pro elektrotechniku„, „Základní normy pro elektrotechniku„, bylo již uvedeno v předcházejících číslech časopisu ELEKTRO. Pro účely tohoto článku nepovažujeme za nutné původní definici norem „Pravidla pro elektrotechniku„, „Základní normy pro elektrotechniku„ (dříve předpisové normy), která pochází z doby, kdy ČSN byly ještě závazné, uvádět.

Pro nové pojetí základních elektrotechnických norem zařazených do uvedené oblasti je vhodnější vycházet z rozsahu působnosti TNK 22 a zařazování ČSN do tříd.

Zpravidla tyto normy v oblasti elektrotechniky zařazujeme do třídy 33 (ČSN 33 .…nebo třídicí znak 33 ….), i když s ohledem na již vžitá označení mohou být zařazena i do jiných tříd (např. normy pro dopravu jsou v převážné míře ve třídě 34). Soubor elektrotechnických předpisových norem ČSN 33 2000 „Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízen턹⁾, který je převzetím souboru HD 384 a souboru IEC 364, tvoří jádro základních norem pro elektrická zařízení a elektrické instalace.

Rozsah působnosti TNK 22 (technická normalizační komise) „Elektrotechnické předpisy„ vymezuje i elektrotechnické normy v oblasti elektrotechnických norem uvedeného charakteru a je odvozen od mezinárodní spolupráce v IEC (Mezinárodní elektrotechnická komise) a CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice). Zahrnuje tyto technické komise (TC) a subkomise (SC, SR):

• IEC TC 16 (CENELEC SR 16) Základní a bezpečnostní principy pro styk člověk-stroj, značení a identifikace,
• IEC SC 28A (TC 109) (CENELEC SC 28A) Koordinace izolace,
• IEC TC 64 (CENELEC TC 64, SC 64A, SC 64B) Elektrické instalace v budovách,
• IEC TC 44 (CENELEC TC 44) Bezpečnost strojního zařízení. Elektrotechnická hlediska,
• IEC TC 70 Stupně ochrany krytem,
• IEC TC 74 (CENELEC TC 74) Bezpečnost a energetická účinnost zařízení pro informační a telekomunikační techniku,
• CENELEC BTTF 62-3 Provoz elektrických zařízení,
• CENELEC BTTF 95-1 Kontrola elektrických zařízení (instalací) v bytech,
• CENELEC TC 218 Kvalifikace smluvních partnerů pro elektrická zařízení.

Tab. 1.

Změna názvu byla projednána na jednání TNK 22 dne 16. prosince 2002 a bylo přijato, že v názvech nových elektrotechnických norem předpisového charakteru se již nebude uvádět „Elektrotechnické předpisy„, „Elektrotechnické předpisy ČSN„ ani „Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení“, ale název bude obsahovat pouze překlad názvu, který je uveden na harmonizačním dokumentu (HD) nebo na evropské normě (EN). V seznamu českých technických norem bude pro skupinu „Elektrotechnické předpisy„ použit název „Pravidla pro elektrotechniku„.

Připomínkové řízení může zásadním způsobem ovlivnit úroveň nové ČSN, která je výsledkem konsensu účastníků normalizačního (připomínkového) řízení.

Tab. 2.

Pro objasnění možné účasti na normotvorné činnosti je účelné zde uvést některé informace z ČSN EN ISO 45020 „Normalizace a souvisící činnosti. Všeobecný slovník„, podle které je norma „dokument vytvořený na základě konsensu a schválený uznaným orgánem, poskytující pro všeobecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledky a zaměřený na dosažení optimálního stupně uspořádání v dané souvislosti„.

Definice je doplněna poznámkou „Normy mají být založeny na společných výsledcích vědy, techniky a praxe a zaměřeny na dosažení optimálního společenského prospěchu.„

Norma je veřejně dostupný dokument, tzn. že je přístupná ve všech fázích vzniku a používání v praxi. Dále je to dokument založený na souhlasu všech zúčastněných stran se zásadními otázkami řešení.

2. Začlenění technické normalizace ČR

Technická normalizace v ČR patří do působnosti: Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) – pod divizi rozpočtu a podpory podnikání.

Státním orgánem je: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Pověřenou organizací pro zabezpečování tvorby a vydávání českých technických norem je: Český normalizační institut (ČSNI), který na základě zákona č. 22/1997 Sb. byl rozhodnutím MPO ČR č. 203/97 ze dne 1. 9. 1997 touto činností pověřen.

Pozn.: ČSNI byl založen v roce 1993 a zastupuje ČR v mezinárodních normalizačních organizacích ISO, IEC, v evropských normalizačních organizacích CEN, CENELEC a také v ETSI jako národní normalizační organizace. Činnost ČSNI je zaměřena především na:

• tvorbu českých technických norem,
• vydávání a distribuci českých technických norem,
• poskytování informací o technických normách,
• spolupráci s nevládními mezinárodními a evropskými normalizačními organizacemi.

3. Právní úprava technické normalizace

Právní úprava technické normalizace je obsažena v zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

V zákoně jsou rozlišeny:
Technické předpisy – „Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis vyhlášený uveřejněním jeho plného znění ve Sbírce zákonů, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání, poskytování nebo zřizování služby.„ (zákon č. 71/2000 Sb.).

České technické normy – „Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Věstník Úřadu„). Česká technická norma není obecně závazná.„

• Harmonizované technické normy – „Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob.„

• Určené technické normy – „Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (dále jen „určené normy„).

Technické dokumenty – „Technickým dokumentem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument, který obsahuje technické specifikace výrobku, a není technickým předpisem ve smyslu odstavce 1 ani technickou normou, a který by mohl vytvořit technickou překážku obchodu.„ (zákon č. 205/2002 Sb.).

4. Tvorba českých technických norem a mezinárodní spolupráce

Plánování
Námět na zpracování ČSN, tj. námět na zařazení normalizačního úkolu do plánu technické normalizace (TN), může podat kdokoliv. Prostřednictvím ČSNI lze v odůvodněných případech navrhnout i zpracování mezinárodní nebo evropské normy.

ČSNI sám nezpracovává návrhy ČSN, jejich zpracování organizuje a zajišťuje smluvně. Součástí smluvního ujednání je dohodnutý zpracovatel, termínované etapy zařazeného normalizačního úkolu a finanční náklady. Údaje o zahájení prací na nové nebo revidované normě zveřejňuje ČSNI ve Věstníku ÚNMZ.

Návrh plánu TN, včetně pravidelných doplňků, sestavuje ČSNI ve spolupráci s příslušnými technickými výbory (Technickým normalizačním výborem – TNV a Elektrotechnickým normalizačním výborem – ENV), technickými normalizačními komisemi (TNK), s věcně příslušnými ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady a s ostatními navrhovateli úkolů. Návrhy plánů TN a jeho doplňky schvaluje ÚNMZ po projednání se svým poradním orgánem – Radou pro normalizaci.

Pro sestavování ročních plánů TN vydává ČSNI každoročně aktualizované pokyny, které s předstihem zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále „Věstník ÚNMZ„) – zpravidla ve Věstníku ÚNMZ č. 9.

Podle druhu normalizačních úkolů je plán TN členěn na tři části:

Část 01 – Normotvorné úkoly
Do této části jsou zařazovány úkoly tvorby českých technických norem zaměřených na:

• přejímání evropských a mezinárodních norem do soustavy českých technických norem formou ČSN EN (ČSN IEC, ČSN ISO ČSN ETS atd.),

• tvorbu původních ČSN, vyplývajících z národních potřeb a z hledisek zachování funkčnosti fondu ČSN.

Část 02 – Rozborové úkoly
Tyto úkoly se zpracovávají jen v nezbytných případech v souvislosti se zpracováním koncepcí tvorby ČSN v určitých oborech a odvětvích.

Část 03 – Úkoly mezinárodní spolupráce
Těmito úkoly je konkretizována účast zpracovatelů při tvorbě evropských a mezinárodních norem ve vybraných pracovních orgánech CEN, CENELEC, ETSI, ISO, IEC. Součástí této spolupráce je věcné projednání těchto norem se záměrem jejich následného převzetí do soustavy ČSN.
Veškeré normalizační úkoly tvorby norem, zařazované do plánu TN, jsou zaměřeny na postupnou transformaci národní soustavy ČSN při současném udržování nezbytné funkčnosti fondu stávajících ČSN.
Povinností ČSNI jako řádného člena evropských normalizačních organizací je zabezpečit převzetí všech schválených evropských norem do soustavy ČSN a zrušení těch národních norem, nebo jejich jednotlivých ustanovení, které jsou s evropskými normami (EN, HD) v rozporu.

Priority pro zařazování úkolů do plánu TN

• přejímání evropských norem,
• přejímání mezinárodních norem citovaných v evropských normách,
• přejímání mezinárodních norem ISO a IEC celospolečenského významu,
• změny a revize stávajících ČSN vyvolané zapracováním evropských a mezinárodních norem do soustavy ČSN,
• přejímání ostatních mezinárodních norem a tvorba původních ČSN.

Přejímání evropských i mezinárodních norem, při němž se těmto normám uděluje statut české technické normy, má v závislosti na charakteru problematiky a předpokládaném rozsahu využití různé formy:

• Převzetí překladem, tj. vydání ČSN obsahující titulní list ČSN s potřebnými informačními údaji, za nímž následuje překlad originálu bez jakýchkoliv věcných doplňků a změn. (Podle potřeby jsou povoleny národní poznámky a národní přílohy. Překlad může být dále doplněn originálním anglickým textem.)

• Převzetím originálu, tj. vydání ČSN obsahující titulní list ČSN s potřebnými informačními údaji, za nímž následuje originál přejímané normy v anglické verzi. (Podle potřeby jsou povoleny národní poznámky a národní přílohy.)

• Schválením originálu přejímané normy k přímému používání jako ČSN, tj.
  a) vydáním tiskem národní titulní strany ČSN s oznámením, že originál přejímané normy byl schválen k přímému používání jako ČSN,
  b) pouhým oznámením ve Věstníku ÚNMZ (bez vydání titulní strany ČSN), že originál přejímané normy byl schválen k přímému používání jako ČSN.

Evropská nebo mezinárodní norma schválená k přímému používání přitom není v žádné z obou variant součástí oznámení, je však dostupná v Českém normalizačním institutu, oddělení dokumentačních služeb, Biskupský dvůr 5, Praha 1.

Do plánu TN se nezařazují úkoly řešící problematiku shodnou s připravovanými návrhy EN (uplatnění tzv. stop-stavu podle vnitřních pravidel CEN/CENELEC – standstill). Obdobně se postupuje i v případě rozpracovaných návrhů norem ISO/IEC.

Seznam zahajovaných úkolů schváleného plánu TN a jeho doplňků se zveřejňuje ve Věstníku ÚNMZ a na internetové adrese www.csni.cz

Úkoly tvorby ČSN, jakož i úkoly mezinárodní spolupráce, může zpracovávat jen zpracovatel, tj. buď přímo ČSNI, nebo organizace nebo občan, s nimiž to ČSNI smluvně dohodl. Dohodnutí zpracovatele, včetně dohodnutí způsobu financování, je nezbytnou podmínkou pro zařazení úkolu do plánu TN. Návrhy ČSN nezařazené do plánu nemohou být schváleny jako ČSN.

Zpracovatel musí při řešení a zpracování úkolů tvorby ČSN postupovat v souladu:

• se zákonem č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.,
• s aktuálními metodickými pokyny pro normalizaci MPN 1¹⁾, MPN 4²⁾ a dalšími pokyny, na které bude upozorněn,
• s požadavky dohodnutými ve smlouvě,
• s odbornými doporučeními technické normalizační komise (v daném případě TNK 22 Elektrotechnické předpisy),
• s požadavky objednavatele.

Obecně lze konstatovat, že při tvorbě základních elektrotechnických norem (dříve předpisových) se vychází z těchto podkladů:

IEC – Mezinárodní norma – Publikace – Zpráva (IEC), EN – Evropská norma (CEN, CENELEC, ETSI apod.), HD – Harmonizační dokument (CEN, CENELEC, ETSI apod.), ČSN – Česká technická norma, jiné – Jiné normativní dokumenty (např. Doporučení ESČ), Technické předpisy apod.

Pozn.

• mezinárodní normy (viz katalog IEC),
• evropské normy EN a harmonizační dokumenty HD (viz katalog CENELEC),
• české technické normy (viz seznam ČSN).

Dohodnutý zpracovatel v souladu s plánem TN a v závislosti na druhu normy buď sám vypracuje a předloží do připomínkového řízení návrh ČSN (v případě tvorby původní ČSN), nebo do připomínkového řízení předloží návrh ČSN přejímající evropskou normu (EN, HD) nebo mezinárodní normu (IEC, ISO).

Pozn.: V případě přejímání evropské nebo mezinárodní normy se projednává obsah národní části ČSN, včetně případných národních poznámek a příloh, a správnost překladu přejímané normy, nikoliv jeho věcný obsah.

Postupné návrhy ČSN se v obou případech projednávají s příslušnými TNK3) (jsou-li zřízeny) a s dalšími účastníky připomínkového řízení.

Činnost TNK je založena na principu zainteresovanosti různých zájmových oblastí společnosti na dosažení vzájemně prospěšných normalizačních řešení, a to formou účasti pověřených zástupců příslušných orgánů, organizací a podnikatelů v TNK, kteří uplatňováním požadavků svých zájmových oblastí zabezpečují dosažení konsensu v řešených normalizačních otázkách.

Síť TNK je otevřená, průběžně se aktualizuje a doplňuje podle potřeb a požadavků technické veřejnosti. Seznam platných TNK se měsíčně aktualizuje.

5. Účastníci připomínkového řízení

Projednání návrhu ČSN se může zúčastnit každý, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení (ve Věstníku ÚNMZ) o zahájení zpracování návrhu přihlásí zpracovateli uvedenému v tomto oznámení, nebo každý, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu normy ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění.

Zahájení řešení úkolů je odborné veřejnosti oznamováno ve Věstníku ÚNMZ, vycházejícím začátkem každého kalendářního měsíce. Současně jsou veřejnosti sdělovány základní údaje o úkolech potřebné pro orgány a osoby, které mají zájem stát se účastníky připomínkového řízení. Přihlášeným účastníkům zpracovatel zasílá návrhy ČSN a jejich případné připomínky s nimi projedná.

Jestliže se v rámci zpracování návrhu ČSN zjistí, že jeho obsah se týká i okruhu uživatelů technických norem, kteří se nepřihlásili jako účastníci připomínkového řízení, může zpracovatel sám (popř. po konzultaci s pracovníkem ČSNI) zaslat návrh normy i organizacím nebo i jednotlivcům, kterých se předmětný návrh (budoucí ČSN) týká.

6. Etapy tvorby ČSN a projednávání návrhů norem s účastníky připomínkového řízení

Etapy tvorby ČSN a význam plánovaných etap:

1. Úkoly tvorby původních ČSN a rozborové úkoly

2. Úkoly na převzetí evropských a mezinárodních norem (ČSN vydané tiskem)

Odborný referent ve spolupráci se zpracovatelem průběžně usměrňuje řešení normotvorného úkolu tak, aby odpovídalo zadání úkolu, aktuálním metodickým pokynům a aby byly splněny všechny podmínky uvedené ve smlouvě se zpracovatelem, včetně plánovaných etap řešení úkolu.

7. Schválení a vydání ČSN

V rámci etapy 4 předá zpracovatel úkolu technické normalizace projednaný návrh normy ČSNI k dalšímu řízení.

V ČSNI proběhne vnitřní projednání návrhu technické normy (předaného zpracovatelem) a po odstranění případných nedostatků je návrh normy předán do tisku a ke schválení. Vyhlášením ve Věstníku ÚNMZ se stává platnou českou technickou normou.

Může se stát, že se ve vydané ČSN dodatečně zjistí chyba (na chybu ve vydané ČSN může upozornit kdokoliv). Jestliže ČSNI posoudí, že uvedená chyba může vést k omylu při využívání příslušné technické normy, vydá k ČSN opravu.

8. Distribuce norem

Prodej elektronických produktů ČSNI: tel. 221 802 250, informace o zahraničních normách (databáze PERINORM, INFODISK, JUSTIS) na tel. 221 802 130.

Prodej norem: prodejna norem Biskupský dvůr 5, 110 02 Praha 1, tel. 221 802 120, prodejna norem Hornoměcholupská 40, 102 04 Praha 10, tel. 271 011 825.

9. Využívání elektrotechnických norem (základních elektrotechnických norem) v praxi

Podle zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění není česká technická norma obecně závazná (má dobrovolný charakter). Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a že není stanovena obecná povinnost jejich dodržování.

Dobrovolný charakter technických norem umožňuje přijímat vyspělá technická řešení bez ohledu na rozdílnou technickou úroveň účastníků trhu (je třeba si uvědomit, že požadavky uváděné v technických normách jsou minimální).

Povinnost dodržování ČSN může však být stanovena v právním předpisu (předpisu publikovaném ve Sbírce zákonů).

Dále povinnost používání ČSN může vzniknout na základě smlouvy podle obchodního zákona, pokud si to strany ve smlouvě dohodnou atd.

Postavení ČSN v soustavě předpisů ČR bylo ovlivněno i dlouhodobým vývojem technické normalizace v podmínkách její závaznosti. Do ČSN se dostávala ustanovení zakotvující povinnosti (především u předpisových norem), např. soubor ČSN 34 3100 až 12. Uživatelé si na tento typ norem zvykli, a proto je provádění revizí (změn) podle nového pojetí technických norem velmi obtížné.

Dále je třeba si uvědomit, že při vypracovávání textů ČSN se pro vyjádření požadavku, doporučení, dovolení nebo možnosti používají vhodné jazykové výrazy, jejichž znalost je podmínkou správného využívání technických norem. Tyto vhodné jazykové výrazy jsou uvedeny v MPN 1:1999 (metodické pokyny pro normalizaci) v tabulce C.1 až C.4.

Požadavky
K označení požadavků, které musí být splněny, aby bylo dosaženo souladu s normou, a od nichž není dovolena žádná odchylka, se používají tyto slovesné tvary a slovní spojení:

Doporučení
K označení možnosti, která je z několika daných možností doporučena jako zvláště vhodná, aniž by byly vyloučeny další možnosti nebo aby bylo nutné je zvlášť uvádět, nebo dává-li se přednost určitému postupu, aniž je vyžadován, nebo je-li (v záporném tvaru) určitá možnost označena jako nedoporučená, ale není zakázána, se používají tyto slovesné tvary a slovní spojení:

Dovolení
K označení postupu, který je v mezích dané normy dovolen, se používají tyto slovesné tvary a slovní spojení:

Možnosti
K vyjádření možnosti a způsobilosti z hlediska materiálního, fyzického nebo příčinného se používají tyto slovesné tvary a slovní spojení:

Poznámky pod čarou mají informativní charakter, stejně jako poznámky v textu (nesmějí obsahovat požadavky), avšak poznámky k tabulkám a obrázkům mohou obsahovat požadavky.

Z výše uvedeného vyplývá, že při využívání technických norem je třeba postupovat obezřetně a dodržovat tyto zásady:

• na technickou normu nahlížet jako na normativní dokument, který rozpracovává požadavky právních předpisů,

• je-li třeba se odchýlit od ustanovení technické normy, použít pouze adekvátní nebo lepší řešení (odchylné řešení projednat s příslušným státním odborným dozorem nad bezpečností práce, např. ČÚBP, ČBÚ atd.),

• při uzavírání smluv mezi odběratelem a dodavatelem ve smlouvách jednoznačně uvádět i technické normy,

• mít na zřeteli, že normativní dokumenty mají své opodstatnění a patří do určitého hierarchického uspořádání. Je logické, že vyšší stupeň se upřednostňuje z hlediska využívání a naopak.

10. Rušení ČSN

Pozn.: Jedná se předně o „čisté“ ČSN (nezavádějící IEC, EN, HD).

Je třeba poznamenat, že v seznamu českých technických norem je velké množství zastaralých předpisových norem. Tyto normy obsahují odkazy na již neexistující ČSN a na ON (oborové normy, které byly zrušeny v roce 1994).

Český normalizační institut pravidelně předkládá (ve Věstníku ÚNMZ) podle § 6 zákona č. 22/1997 Sb. k projednání seznam českých technických norem (ČSN) navrhovaných ke zrušení pro jejich technickou zastaralost, neaktuálnost nebo z jiných důvodů.

Každý, kdo má odůvodněné námitky proti zrušení ČSN, je může uplatnit do šesti týdnů od zveřejnění na adrese: Český normalizační institut, Biskupský dvůr 5, 110 02 Praha 1 – Nové Město.

Příslušné TNK na svých zasedáních pravidelně projednávají seznam ČSN navrhovaných ke zrušení.

12. Rušení elektrotechnických norem (předpisového charakteru)

V roce 2002 byl vypracován rozborový úkol „Současný stav a výhled elektrotechnických předpisů – Rozbor a charakteristika současného stavu elektrotechnických předpisů ČSN a posouzení jejich harmonizace s EN//HD, IEC včetně navržení postupu, programu a struktury„.

Součástí rozborového úkolu je i tabulka, která obsahuje (pro „čisté“ ČSN) údaje potřebné pro revizi, prověrku a rušení těchto norem.

13. Závěr

Obdobně jako návrhy ČSN se projednávají návrhy evropských a mezinárodních norem, u nichž výsledkem připomínkového řízení jsou připomínky k věcnému obsahu postupných návrhů, včetně projednání stanoviska ČR pro hlasování o konečném návrhu.

Pro metodické zajištění jednotného postupu spolupráce s mezinárodními a evropskými normalizačními organizacemi platí tyto metodické pokyny pro normalizaci vydané ČSNI:

• MPN 5:2001 Normalizační spolupráce s ISO a IEC,
• MPN 6:1997 Normalizační spolupráce s CEN/CENELEC,
• MPN 7:1999 Normalizační spolupráce s ETSI.

Povinností ČSNI jako řádného člena evropských normalizačních organizací je zabezpečit převzetí všech schválených evropských norem do soustavy ČSN a zrušení těch národních norem nebo jejich jednotlivých ustanovení, které jsou s evropskými v rozporu. Jak již bylo uvedeno, evropské normy se přejímají bez jakýchkoliv věcných doplňků a změn (podle potřeby jsou povoleny pouze národní poznámky a národní přílohy).

Z uvedených důvodů je potřebné naše případné připomínky uplatňovat již při projednávání návrhů mezinárodních norem a návrhů evropských norem.

Aktivní účast ČR na tvorbě mezinárodních a evropských norem je základním předpokladem pro vznik národní normy ČSN, která bude vyhovovat potřebám národního hospodářství ČR.

Uvedená problematika bude předmětem Části 2: Tvorba mezinárodních a evropských norem.

¹⁾ Na základě nových skutečností, které vyplývají z nového postavení ČSN (dobrovolný charakter apod.), budeme tento název postupně měnit a budeme používat překlad názvu, který je uveden na harmonizačním dokumentu (HD) nebo na evropské normě – EN. Podle právníků je název „Elektrotechnické předpisy„ u ČSN, které mají dobrovolný charakter, zavádějící a je v rozporu s evropským i naším pojetím předpisů. Tato změna se již projevila u ČSN vydávaných v roce 2003 (např. ČSN 33 2000-1 „Elektrické instalace budov – Část 1: Rozsah platnosti, účel a základní hlediska„).

¹⁾ MPN 1:1999 Stavba, členění a úprava českých technických norem, kterými se v návaznosti na obdobné předpisy mezinárodních a evropských normalizačních organizací stanoví jednotná pravidla pro stavbu, členění a úpravu českých technických norem (ČSN). a to jak původních ČSN, zpracovaných na národní úrovni, tak i ČSN, kterými se přejímají evropské nebo mezinárodní normy do soustavy českých technických norem.

²⁾ MPN 4:1999 Úprava rukopisů českých technických norem pro tisk, které stanoví jednotná pravidla a požadavky pro vyhotovení rukopisů návrhů ČSN a stanoví zásady pro jejich předávání v elektronické formě do schvalovacího řízení ČSNI.

³⁾ Technické normalizační komise (dále jen TNK) jsou odbornými normalizačními orgány s celostátní působností, registrovanými, metodicky řízenými a koordinovanými Českým normalizačním institutem (dále jen ČSNI). ČSNI zřizuje TNK na návrh zainteresovaných zájmových oblastí společnosti a na základě doporučení příslušného normalizačního výboru (Technického normalizačního výboru nebo Elektrotechnického normalizačního výboru) ke komplexnímu řešení všech otázek technické normalizace ve vymezeném rozsahu oboru jejich působnosti.