56 SVĚTLO 2014/6 měření a výpočty Úvod Pravděpodobně každý z nás souhla-sí s tím, že dlouhodobé zdravé pobý-vání ve vnitřních prostorech je možné jen za předpokladu jejich dostatečného osvětlení denním světlem. Jestliže s tím-to zásadním názorem čtenář nesouhlasí, pravděpodobně nemá dostatek informa-cí z této oblasti a tento článek mu nej-spíš není určen. V České republice jsou minimální kvantitativní a kvalitativní podmínky pro denní světlo stanoveny vyhláškami a normami a každý navrho-vatel vnitřních prostorů určených k trva-lému pobytu by se jimi měl řídit. Zkus-me se ale nyní od těchto předpisů mírně vzdálit a zamysleme se nad samotným významem denního světla. Je zcela bez diskuse, že vhodné světelné podmínky jsou nezbytné pro lidské vidění, a tedy i pro pohodlné vykonávání většiny na-šich činností. Význam denního světla je však ještě mnohem širší. Změny světel-ných podmínek během dne (i noci) sti-mulují biorytmy člověka a mají vliv na jeho zdraví, výkonnost a psychickou po-hodu. Také proto je na denní světlo v in-teriérech kladen stále větší důraz, který by měl v blízké době vést k vypracování jednotné evropské normy.Pro návrh a výpočet denního osvětlení v jednoduchých případech existují dlou-hodobě zavedené metody a postupy, je-jichž použitím lze získat relativně přesné výsledky. Avšak tyto jednoduché případy jsou většinou pouze v učebnicích, a v realitě je nutné řešit složitější situace, kde vyvstávají různé problémy a otázky. Ten-to článek by se chtěl některými z těchto situací, které možná i čtenáře občas trá-pí, zabývat.Ne každé okno ústí do zahrady První úvahu veďme nad budovami či skupinami budov a místnostmi kom-plexních tvarů. Sem patří i problémy s otvory mezi jednotlivými místnostmi, kdy některé z nich neústí do venkovní-ho prostředí, ale do jiné místnosti. Jako typický příklad si lze představit kancelář mistra uvnitř výrobní haly. Jde o typic-kou situaci, kdy výpočet pomocí poměru jasu překážky a oblohy, v praxi stále ješ-tě používaný, naprosto selhává. Moder-ní výpočetní metody však dokážou pro-stup denního světla do takovéto místnos-ti poměrně přesně simulovat, zejména díky správnému pořadí výpočtu jednot-livých částí modelu a korektnímu výpo-čtu odražené složky. Uživatel programu by měl mít možnost jednoduchými pro-středky určit, ze které místnosti do kte-rého prostoru otvor ústí, a program by si měl s výpočtem automaticky poradit. Komplikace výpočtu zastíněného otvo-ru s difuzním zasklením spočívá v tom, že obvyklý paprsek sestrojovaný progra-mem mezi výpočetním bodem a oblohou vlastně „končí“ na otvoru, a jas otvoru tudíž není přímo dán charakteristikou oblohy, ale jasem a difuzní charakteristi-kou otvoru. Problém vzniká při vnějším zastínění otvoru, kdy je třeba nejdříve spočítat jeho osvětlenost. Program by si měl i s takovou situací poradit a nejdří-ve spočítat jas otvoru.Ostění, zateplení a barva fasády Nyní se zkusme podívat na to, jak může výsledky výpočtu ovlivnit ostění otvoru, a to nejen co se týče stínění, ale také co se týče jeho odraznosti. Na roz-díl od velkoplošných oken či světlíků, kde lze vliv ostění v podstatě zanedbat, prostupnost světla menšími otvory může velmi ovlivnit i zateplení budovy či změ-na barvy, a tedy i odraznosti ostění. Je známo, že tokové metody výpočtu vnitř-ní odražené složky s vlivem ostění vět-šinou vůbec nepočítají. Snadno si však Výpočet denního osvětlení pod drobnohledem Ing. Pavel, Staněk, Ing. Lukáš Hübner, ASTRA MS Software s. r. o.Obr. 1. Objekty komplexních tvarůObr. 2. Vestavba místnosti v místnosti