54 SVĚTLO 2014/6 pro osvěžení paměti Předchozí část tohoto článku (Svět-lo 4/2014 str. 44–46) byla mozaikou zná-mých i méně známých vlastností rtuti. Tato část přibližuje několik metod mě-ření obsahu rtuti v různých prostředích. Přiblížení většiny z nich se ujali speciali-zovaní spoluautoři.RNDr. Alice Dvorská, Ph.D.Měření koncentrací atmosférické rtuti Unikátní měření koncentrací atmosfé-rické rtuti jsou u nás prováděna na Atmo-sférické stanici Křešín u Pacova na Vyso-čině, kterou provozuje Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Tato sta-nice sestává ze stožáru vysokého 250 m, na němž je měřen vertikální koncent-rační gradient elementární plynné rtuti (viz obr. 1). Měření ve velkých výškách je zásadní zejména pro studium dálkové-ho transportu rtuti, protože ta je schop-na „cestovat“ na velké vzdálenosti, často i mezi jednotlivými kontinenty.Automatické přístroje TEKRAN 2537 B umožňují měření koncentrací rtuti každých 5 min. Principem je vyvá-zání rtuti ze vzorku vzduchu do amalgá-mu na zlatých patronách. Z nich je rtuť za vysoké teploty desorbována a deteko-vána na fluorescenčním spektrofotome-tru. Údaje z Křešína u Pacova jsou pře-dávány do mezinárodní databáze Global Mercury Observation System. Průměrná přízemní koncentrace elementární plyn-né rtuti v období prosinec 2012 až čer-ven 2013 zde byla 1,50 ng/m3, což odpo-vídá hodnotám naměřeným na jiných ev-ropských stanicích.Měření rtuti v terénu Jednou z metod vhodných pro kon-struování přenosných analyzátorů rtuti je metoda atomové absorpční spektromet-rie (AAS). Vychází z Lambertova-Beero-va zákona: záporně vzatý logaritmus ze-slabení toku monochromatického záření procházejícího látkou je přímo úměrný koncentraci této látky a tloušťce její vrst-vy. Nejvhodnější vlnová délka pro rtuť je její nejsilnější emisní čára, tedy 253,7 nm. Zdrojem záření je nízkotlaká rtuťová vý-bojka. K absorpci dochází uvnitř měřicí kyvety, do které je čerpán měřený plyn. Pomocí zrcátek je dráha paprsku v kyvetě znásobena a tak je zlepšena citlivost sys-tému. Po průchodu monochromátorem je paprsek detekován fotonásobičem. Útlum měřicího paprsku však nastává i v pozadí, tj. mimo vzorek. Zajímavá korekce je po-užita v ruském přenosném přístroji LU-MEX RA-915 M (viz obr. 3). Díky Zee-manovu rozštěpení emisních čar a rych-lé polarizační modulaci umožňuje kyvetu střídavě prozařovat oběma postranními čarami. Menší vlnovou délkou je měřen útlum ve vzorku včetně pozadí. Delší vlna se rtutí neinteraguje a měří jen útlum po-zadí. Detekční limit je 0,5 ng Hg na 1 m3 vzduchu. Přístroj je též vybaven prosto-rem pro kyvetu na kapalné látky a dete-kuje 0,5 ng Hg na 1 l vody. S příslušen-stvím pro termický rozklad lze analyzovat i pevné látky, vzorky tkání nebo tělesných tekutin. Uvedený přístroj je s oblibou vo-len pro ekologická a zdravotnická měření.Ing. Libor Valenta Měření obsahu rtuti v pevných látkách a kapalinách Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., je nezávislá státní akreditovaná zkušeb-na a certifikační orgán, poskytující služ-by již od roku 1926. Mimo jiné se zabývá také oblastí, na niž se vztahuje směrnice RoHS, a to od roku 2006.Rtuť a další nebezpečné látky podle evropské směrnice 2011/65/EU (RoHS 2) jsou v ústavu měřeny za použití energe-tické disperzní rentgenové fluorescenční spektrometrie v souladu s normou EN 62321-3-1:2014. Detekční limit pro cel-kovou koncentraci jednotlivých prvků je 2 ppm pro Cd, Pb, Hg, Br a 5 ppm pro Cr. Směrnice a nařízení vlády č. 481/2012 Sb. přitom stanovují limit 100 ppm pro kadmium a 1 000 ppm pro ostatní prv-ky. Pro šestimocný chrom, polybromo-vané bifenyly a difenylétery je toto měře-ní předběžné a valenční stavy či konkrét-ní sloučeniny jsou rozlišovány převážně chemickými metodami a následně pomo-cí plynové chromatografie. Zkušební pro-stor RTG analyzátoru (viz obr. 2) má roz-měry 460 × 360 × 150 mm a samotné testo-vání je zcela nedestruktivní. Pro všechny metody měření je velmi důležitá příprava vzorků a správná interpretace výsledků.Příprava vzorků pro měření obsahu rtuti v zářivkách Metodikou se zabývá ČSN EN 62554, která uvádí postupy pro různé druhy záři-vek a využívá rozpustnost rtuti v kyselině dusičné. Pracuje s nepoužitými zářivkami. Například pro dvoupaticové zářivky je ur-čena metoda vstříknutí nebo nasátí kon-centrované kyseliny dusičné v množství rovném 1/30 objemu zářivky. Po vyplách-nutí se trubice rozřeže na kousky a rozdr-tí. Všechny fragmenty jsou opět máčeny Ing. Antonín Fuksa, NASLI & Blue Step, spol. s r. o., RNDr. Alice Dvorská, Ph.D., Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. o. s., Ing. Libor Valenta, Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., RNDr. Ladislav Viererbl, CSc., Centrum výzkumu Řež, s. r. o.Rtuť známá i neznámá – Část 2 Obr. 1. TEKRAN 2537 B a další vybavení ve výšce 230 m, vpravo stožár atmosférické stanice (foto: Vlastimil Hanuš, www.czechglobe.cz)