68 SVĚTLO 2014/5 pro osvěžení paměti Po určité době se seriál opět vrací k té-matu galvanických článků a kapesních svítilen a tímto osmým dílem vstupuje-me do střední Evropy a do českých zemí. Technický pokrok ve vývoji suchých člán-ků a kapesních svítilen byl v posledních desetiletích 19. století a v prvním deseti-letí 20. století nejdál v USA a v Německu. A právě s jedním německým výrobcem velmi úzce souvisí počátky výroby bate-rií a kapesních svítilen u nás. Svítidla na baterie – Část 8 První výrobce kapesních svítilen v Čechách – 1. díl PhDr. Jitka Lněničková vynález podobně jako Gassner do průmys-lové výroby, ale na rozdíl od něj na pod-nikání nerezignoval – Paul Schmidt. Ten na konstrukci Gassnerova článku bezpro-středně navázal. A vždy, jako v celém dy-namickém oboru elektrotechniky konce 19. století, byl jedním z mnoha, kteří šli stejnou či podobnou cestou. Proč je důležité chodit do kuchyně? Rodák z Anhaltska a syn železničáře Paul Schmidt (1868–1948) se vyučil zá-mečníkem, ale měl od raného mládí velký zájem o nový progresivní vědecký, tech-nický a průmyslový obor – elektrotech-niku. Zejména jej zajímal slaboproud a galvanické články a dělal různé poku-sy s elektrolyty. Jednou viděl v kuchy-ni svou ženu, jak míchá mouku s mlé-kem. Zkusil smíchat kyselinu s moukou a v březnu roku 1896 došel k uspokojivé-mu výsledku – k vlastnímu typu suchého galvanického článku, který si následně ne-chal patentovat. Šlo o suchý článek s te-kutým elektrolytem (německý patent č. 88613 – 10. 3. 1896, Galvanisches Trocke-nelement mit Fluessigkeitsvorrath), který v konstrukci vyšel z Gassnerova článku, ale v pastě elektrolytu nahradil Schmidt sádru pšeničnou moukou, což zvýšilo kapacitu článku. Jako obal použil zinek, později cín. Schmidtovy nové galvanic-ké články měly záhy velký úspěch, kte-rý Schmidt zúročil i podnikatelsky a ješ-tě roku 1896 si v Berlíně založil Elektro-technický institut.Obr. 1. Reklama na plochou kapesní svítilnu firmy Daimon z roku 1932 Obr. 2. Značka firmy Daimon na kapesní svítil-ně z doby kolem první světové války Obr. 3. Baterie firmy Daimon – 4,5 V Obr. 4. Logo firmy Daimon z roku 1924 Obr. 5. První zá-vod firmy Daimon v Podmoklech, na počátku 30. let 20. století Německá cesta V Německu se vývojem galvanických článků a suchých baterií zabývalo mnoho vynálezců a výsledkem jejich práce bylo množství dílčích patentů. Jako první do-vedl suchý článek až do průmyslové výro-by lékař z Mohuče se zálibou ve fyzikál-ních a chemických pokusech Carl Gassner (1855–1942), jehož vynálezu bylo věno-váno pojednání v šestém dílu seriálu (viz Světlo 4/2013). Na Gassnera navazovali další, kteří se věnovali dílčím zlepšením. Jedním z nich byl i muž, který dovedl svůj