42 SVĚTLO 2014/5 účinky a užití optického záření Význam květin v interiéru Od 70. let minulého století se začína-jí uplatňovat zcela nové myšlenky ohled-ně rostlin a důvody pro jejich umísťová-ní v interiérech. Byl založen celosvětový projekt Plants for People, rostliny pro člověka. V rámci tohoto projektu jsou studovány a cílevědomě uplatňovány přímé vlivy rostlin na fyzikální stav pro-středí a na psychiku lidí v interiéru. Rost-liny pomáhají zvyšovat vlhkost vzduchu a snižovat obsah oxidu uhličitého v inte-riérovém prostředí, pomáhají udržovat dobrý zdravotní stav, náladu, dobrou po-hodu a invenci lidí. To se příznivě proje-vuje na poměru lidí k práci, na jejich vý-konnosti. Zmíněné skutečnosti potvrzuje řada výzkumných prací, které byly v této oblasti realizovány. Uvedené vlivy se v plné míře projevují tam, kde jsou rostliny ve výborném zdra-votním stavu a optimálně osvětleny. Dů-ležité je též jejich patřičné architektonic-ké včlenění do prostoru, jejich skladba, barevnost, jas. Podstatné je i jejich umís-tění v příhodných estetických nádobách. Rostliny se umísťují samostatně, ale stá-le častěji ve vhodně sladěných skupinách na různých podestách, na podlaze nebo ve žlabech vytvořených v podlaze, ve ver-Osvětlování vertikálních květinových zahrad v interiérech Ing. Stanislav Haš, CSc., Agroenergo, Ing. Dagmar Hillová, PhD., Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Fakulta záhradníctva krajinného inžinierstva hodnot lze v interiéru dosahovat v blíz-kosti prosklených otvorů. Pro kvalitní zra-kové vnímání rostlin ale takové intenzity osvětlení nestačí.Ve světelné technice jsou světelné po-měry zpravidla hodnoceny na vodorov-ných, v některých případech i na svis-lých rovinách. Podle této zvyklosti jsou i údaje o osvětlení rostlin udávány pro vodorovné roviny. To je ovšem nesmysl-né, protože vodorovných ploch mají rost-liny velmi málo. Pro hodnocení biologic-kých procesů je třeba považovat rostli-ny za prostorová tělesa a fotobiologicky aktivní ozářenost hodnotit jako průměr-nou hodnotu ozářeností všech různě po-stavených ploch rostlin. Ve [3] bylo uve-deno, že je přijatelné hodnotit intenzitu ozáření jako průměrné (střední) ozáře-ní kulového vrchlíku, jehož osa se stále natáčí do směru přicházejícího fotosyn-teticky aktivního (asimilačního) záření. Pro průměrnou ozářenost rostliny EeSS vyhovuje vztah EeSS = 0,7Ee (μmol · s–1 · m–2) (1) kde Ee^ je ozářenost na rovině kolmé k do-padajícím paprskům.V pobytových interiérech jsou pro doplňkové fotosynteticky aktivní oza-e a cn IA A βObr. 1. Přepočet vertikální osvětlenosti na střední osvětlenost rostlin Obr. 2. Osvětlovací soustava vertikální zelené stěny s reflektory (Capita Land, Singapur)tikálních rámech jako paravány s trvalým stanovištěm nebo pojízdných, ale též jako květinové obrazy na stěnách nebo jako velkoplošné vertikální květinové zahra-dy (zelené stěny).Vertikální květinové zahrady jsou vy-tvářeny zejména v různých veřejně pří-stupných prostorách, v restauracích a ka-várnách, v předsálí divadelních a kon-certních budov. Zvláštní význam je jim přikládán v komerčních a bankovních prostorách, kde mají zaujmout klienty, kteří přicházejí k obchodním jednáním. Příjemné přírodní prostředí, které zelená stěna navozuje, uvádí klienty do klidné at-mosféry, vede je k duševní pohodě, k sou-středění, k mobilizaci myšlení pro dosaže-ní optimálních výsledků nadcházejícího jednání a k potlačení stresu a nervozity při delším čekání na jednání. Hodnocení osvětlenosti květinových záhonůSvětelné poměry osvětlovaných květin je třeba hodnotit jednak z hlediska zajiš-ťování jejich biologických procesů, jed-nak z hlediska zrakového vnímání člově-ka. Převážná část květinových výzdob je dnes sestavována z rostlin s nižší světel-nou náročností, 300 až 800 lx. Takových