34 SVĚTLO 2014/5 názory a zkušenosti se kvality života a ochrany zdraví obyvatel našeho hlavního města. Občané Prahy po-třebují mít naprostou jistotu, že se jim s no-vými pražskými stavebními předpisy bude dařit nejméně stejně dobře jako dosud. Požadavky na proslunění a denní osvět-lení vznikly jako výsledek hodnocení zdra-votního rizika a jakákoliv změna v nich musí být z tohoto hlediska znovu zváže-na. Tak je postupováno i při úpravách čes-kých technických norem, kde v příslušné technické normalizační komisi pro osvět-lení (TNK 76), zřízené ÚNMZ, pracuje i několik odborníků ze zdravotních ústa-vů a vysokých škol lékařského zaměře-ní. K hodnocení zdravotního rizika nově vydaných PSP však tato komise nemůže sloužit, protože její statut jí dovoluje vy-jadřovat se pouze k technickým normám. Pro hodnocení zdravotních rizik čeho-koliv jsou v našem státě vysoce profesio-nální instituce, které jsou podle zákona č. 258/2000 Sb. za ochranu veřejného zdraví odpovědné a které průběžně sledují zdra-votní stav obyvatelstva, shromažďují po-znatky o vlivu životních podmínek na zdra-ví a vedou v této věci vlastní výzkum. Těmi-to institucemi jsou Hlavní hygienik České republiky spolu s Odborem ochrany ve-řejného zdraví ministerstva zdravotnictví, dále síť zdravotních ústavů a hygienických stanic a vědeckovýzkumná základna, kte-rou je Státní zdravotní ústav. Pro uklidnění veřejnosti a pro budoucí úspěšnou společ-nou práci investorů, architektů, projektan-tů a státní správy při plánování rozvoje na-šeho hlavního města je naprosto nezbytné zveřejnit, na jaké úrovni a s jakým výsled-kem byly PSP s orgány zdravotní preven-ce projednány. Snad by bylo možné o tuto informaci pro příští číslo časopisu Světlo požádat někoho ze spoluautorů PSP. Pod-le dostupných informací je v týmu zpraco-vatelů PSP i člen TNK 76 a soudní znalec v oboru projektování denního osvětlení. Ukáže-li se, že neexistence požadav-ků na proslunění a snížení limitu denní-ho osvětlení v bytech jsou odpovědnými zdravotními orgány schváleny, domní-vám se, že po drobných zde uvedených úpravách metodiky výpočtu bude mož-né články nových PSP o stavební světel-né technice bez jakýchkoliv obav uplat-ňovat ve stavební praxi. Literatura:[1] KAŇKA, J.: Jak široké lze stavět ulice podle stavebních předpisů?. Světlo, 2014, č. 3, s. 56. Stavební světelná technika v nových pražských stavebních předpisech 1. Kvíz V úvodu by autor rád upoutal pozor-nost váženého čtenáře jednoduchým kví-zem. I v odborném časopise může takový kvíz posloužit jako vhodná zkratka k uve-dení do jinak velmi závažného problému. Otázka zní: požadavky na denní osvětlení obytných místností a na proslunění bytů v normách evropských států byly zavedeny:a) aby bylo možné navrhovat uliční fron-ty domů tradiční městské zástavby, kte-rá pro obyvatele měst představuje při-rozené obytné prostředí,b) jako výmysl zpracovatelů norem s cílem omezit zisky developerů a snížit odmě-ny s nimi spolupracujících architektů,c) jako výsledek zvážení zdravotního rizika případného nedostatku denního světla a přímého slunečního záření v bytech. Správnou odpověď nalezne čtenář v závěrečné části tohoto příspěvku. 2. Pražské stavební předpisy (PSP)Rada hlavního města Prahy se 15. července 2014 usnesla vydat nařízení č. 11/2014 hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a tech-nické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (tzv. pražské stavební předpisy – dále jen PSP). Nařízení nabývá účinnosti 1. říj-na 2014 a nahrazuje dosud platnou vyhláš-ku č. 26/1999, o obecných technických poža-davcích na výstavbu v hlavním městě Praze. Prosluněním se rozumí přímý dopad slu-nečního záření do interiéru budovy. Denní osvětlení je osvětlení místností přímým slu-nečním světlem spolu se světlem rozptýle-ným v atmosféře. Nové pražské stavební předpisy se v uvedeném ohledu liší od dosud platné vyhlášky č. 26/1999 ve dvou věcech: 1. vypouštějí požadavky na prosluně-ní bytů zcela a bez náhrady,2. snižují požadavek na denní osvětle-ní některých (vybraných) obytných míst-ností zhruba na polovinu.V obou případech tyto změny zname-nají zmenšení přístupu přímého sluneč-ního záření, resp. zmenšení přístupu den-ního světla do bytů. 3. Proslunění Stejně jako celostátní vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, se dosud platná pražská vyhláš-ka č. 26/1999 ve věci proslunění bytů od-kazuje na požadavky platné ČSN 73 4301 Obytné budovy. PSP ale požadavky na pro-slunění bytů vypouštějí – nezmiňují se o nich. Při uplatňování požadavků na proslunění bytů v podmínkách, které PSP nastolují, budou vznikat nepříjemné komplikace. Stavební úřady již nebudou průkaz o proslunění vyžadovat. V přípa-dě stížnosti uživatelů stíněných bytů však bude při neexistenci požadavků na pro-slunění v PSP toto posuzováno podle vy-hlášky č. 268/2009 Sb., resp. opět podle ČSN 73 4301. Vzroste tak počet úspěš-ně podaných odvolání v průběhu řízení o umístění staveb. 4. Denní osvětlení Ve věci denního osvětlení se nové PSP od současné vyhlášky č. 26/1999 na první pohled příliš neliší. Oba předpisy se v po-žadavcích odkazují na platné vyhlášky č. 361/2007 Sb. a č. 410/2005 Sb. a na plat-né české technické normy. Výjimkou jsou obytné místnosti ve stavbách v uliční fron-tě s uzavřenou stavební čarou, kde autoři PSP vytyčili zcela nové, dosud nikde nepo-užité limity. Kritériem zůstává činitel den-ní osvětlenosti ve dvou kontrolních bodech v polovině hloubky místnosti. Požadova-ná hodnota tohoto činitele však byla oproti dosud platnému požadavku snížena na té-měř polovinu. Namísto průměrné hodnoty 0,9 % je požadována jen minimální hodno-ta 0,5 %. Z technického hlediska bude tře-ba tomuto novému limitu přizpůsobit do-poručení ČSN 73 0580-1 týkající se činitele jasu stínících překážek. Hodnota činitele jasu k = 0,1 v situacích s tak nízkými hod-notami činitele denní osvětlenosti již není na straně bezpečnosti posouzení. Je příliš vysoká. Podrobněji je o tomto problému pojednáno v [1]. Po příslušné úpravě me-todiky výpočtu v ČSN 73 0580-1 nepřed-stavuje změna, kterou nové PSP přinášejí, formálně žádný problém. Je však třeba zvá-žit zdravotní riziko obou uvedených změn. 5. Zdravotní riziko Na tomto místě je třeba se vrátit ke kvízu v úvodu článku a vybrat správnou odpověď na zadanou otázku. Ad c) je správně. Vá-ženému čtenáři se autor omlouvá za poně-kud nepatřičnou formulaci možností ad a) a ad b). Aby řešení kvízu bylo jednoznačné, bylo nutné v těchto bodech zvolit naprosto nesprávné a zavádějící odpovědi. Teď však musí skončit veškerá zábava, protože po-jednávaný problém je příliš závažný. Týká doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Fakulta stavební ČVUT v Praze