22 SVĚTLO 2014/5 veřejné osvětlení Další díl seriálu o koncepčním přístu-pu k veřejnému osvětlení je věnován jiho-české obci Hořice na Šumavě, která leží jihozápadně do Českého Krumlova neda-leko hranic CHKO Šumava. Pod správní území Hořice spadají sídla Hořice na Šu-mavě, Mýto, Skláře a Šebanov. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1272. V roce 1375 byla obec po-výšena na městečko s rychtářem, konše-ly a vlastní soudní pravomocí. Na konci 15. století a v první polovině 16. století byly postaveny významné objekty (kos-tel, pranýř a škola). V roce 1881 bylo in-stalováno veřejné osvětlení s petrolejo-vými lampami. V roce 1922 byla obec elektrifikována a bylo připojeno veřej-né elektrické osvětlení. Historické jádro obce je vyhlášeno městskou památko-vou zónou. Jako památkově chráněné objekty jsou zapsány: kostel sv. Kate-řiny, pranýř (rok 1549), soustava sed-mi kamenných kašen, boží muka a dva soukromé domy. Kraj, ve kterém obec Hořice leží, je výrazně modelovaný a tvoří pomyslnou bránu do Pošumaví. Díky impozantnos-ti krajinné scenérie má obec harmonické měřítko a se zvlněným pozadím vytvá-ří charakteristický obraz české krajiny. Zpracování koncepce veřejného osvětlení Koncepce veřejného osvětlení měst a obcí – Část 3 Hořice na ŠumavěIng. Petr Žák, Ph.D., Ing. arch. Simona Švecová (VO) je proto důležitým krokem k ucho-vání neopakovatelné scenérie i v nočních hodinách.Základní plán VO Půdorys sídla je návesní s protáhlou návsí s kostelem sv. Kateřiny ve východ-ní části. Objekty jsou řadové s obytnou částí orientovanou na náves a s hospo-dářskou částí včetně zahrady orientova-nou směrem ven. V jihovýchodní části obce je shluk staveb mimo náves, z nichž byl přístup na náves z jihovýchodní čás-ti u fary. Ostatní části se vyvíjely postup-ně v posledních stoletích především v již-ní části obce podle terénních možností, přičemž bylo zachováno členění pozem-ků usedlostí u náměstí s protáhlou zahra-dou za obytnou částí. Půdorysně tak sídlo nepůsobí uceleným dojmem, ale v mode-laci terénu vytváří harmonickou struktu-ru zástavby, která vynikne na pozadí po-šumavské krajiny.Nejvýrazněji se sídlo uplatňuje z ko-munikace vedoucí na Skláře z referenč-ního místa č. 4 (obr. 1). Obraz Hořic se otevírá také při pohledu z komunikace od Muckova a ze silnice I/39. Při terén-ním průzkumu bylo zjištěno, že ze všech exteriérových referenčních míst se uplat-ňuje především věž kostela sv. Kateřiny a hustá, kompaktní zástavba podél ná-vsi. V noci jsou patrná nejen světelná místa sama o sobě, ale díky světelnému toku vyzařovanému do okolí jsou vidi-telné i části budov. V exteriérových po-hledech světelná místa výrazně neruší ani nepůsobí dominantně. Kostel sv. Kateři-Obr. 1. Hlavní exteriérová referenční místa ny je osvětlen dvěma světlomety ze sever-Obr. 2. Současné veřejné osvětlení návsi, Hořice na Šumavě