52 SVĚTLO 2014/4 názory a zkušenosti Může jít o obec nechávající si zhotovit veřejné osvětlení. Stejně tak ovšem může jít o stát, kraj či jakýkoliv jiný veřejno-právní či soukromoprávní subjekt a před-mětem smlouvy může být zhotovení jaké-koliv jiné stavby. Ve všech těchto přípa-dech vzniká právní vztah, na jehož jedné straně stojí zhotovitel, zavazující se pro-vést na svůj náklad a nebezpečí pro ob-jednatele smluvené dílo. Závazku zhoto-vitele odpovídá závazek druhé smluvní strany, objednatele, dílo převzít a zapla-tit za něj smluvenou cenu. Jinými slovy, objednatel a zhotovitel uzavírají smlouvu o dílo. Jak se ovšem zachovat, jestliže má dílo po zhotovení vady? Co může objed-natel po zhotoviteli požadovat a budou se práva z vadného plnění řídit novým občanským zákoníkem, nebo ještě „sta-rou“ právní úpravou?Nový občanský zákoník (dále ObčZ)1) sjednocuje právní úpravu práv z vadného plnění ze smlouvy o dílo, dříve roztříště-né do obchodního (dále ObchZ)2) a ob-čanského3) zákoníku. Základem nového předpisu se v této otázce stal obchodní zá-koník, s nímž se předpis do značné míry shoduje. Přesto však nová úprava přináší určité změny; mimo jiné jde zejména o za-řazení zvláštních ustanovení dopadajících na případy, kdy je předmětem díla stavba.Jakým zákonem se řídit?Zjistí-li objednatel, že se stavbou, kte-rou si nechal zhotovit, není něco v pořád-ku, měl by se v první řadě zajímat o to, podle kterého právního předpisu se bu-dou řídit práva z vadného plnění, která mu vůči zhotoviteli mohou vzniknout. Pro účely tohoto článku předpokládej-me, že objednatel i zhotovitel jsou pod-nikatelé jednající při své podnikatelské činnosti (popř. že objednatelem je stát nebo samosprávná územní jednotka za-bezpečující veřejné potřeby). Potom při-chází v úvahu použití ObchZ nebo ObčZ. Podle přechodných ustanovení ObčZ se nová právní úprava bude aplikovat pou-ze na smlouvy o dílo uzavřené od 1. ledna 2014 dále. U smluv uzavřených před tím-to datem je nutné se i nadále řídit ObchZ, a to včetně řešení otázek práv z vadného plnění (o aplikaci ObčZ na tyto smlouvy by bylo možné uvažovat pouze v případě, že by si strany smlouvy ujednaly podříze-ní smlouvy nové právní úpravě – typicky v podobě dodatku ke smlouvě).Má stavba vady?ObchZ i ObčZ se v zásadě shodují v tom, že stavba (dílo) má vady, neod-povídá-li smlouvě (tj. nemá-li vlastnosti v ní ujednané). Stavba tak musí odpoví-dat typicky zejména projektu, popř. tech-nickým normám, na které smlouva od-kazuje. Opomíjen ovšem nesmí být ani účel stavby a to, zda je možné stavbu pro tento účel využívat. Například v případě stavby veřejného osvětlení jako předmě-tu díla si lze představit, že za vadu díla bude považována nedostatečná intenzi-ta osvětlení (neodpovídající technickým standardům), resp. že osvětlení např. ne-bude zajišťovat dostatečnou bezpečnost na přechodu pro chodce v obci, což bylo účelem jeho vybudování. Za vadu díla je dále rovněž považováno zhotovení jiného (než smluveného) díla nebo vada v dokla-dech nutných k jeho užívání.Naopak za vadu díla ve smyslu ObchZ nemůže být považována vada, která vznikla v důsledku nevhodných pokynů objednatele zhotoviteli (upozornil-li zho-tovitel objednatele na nevhodnost těch-to pokynů a trval-li přesto objednatel na jejich dodržení). ObčZ z tohoto důvodu zhotoviteli umožňuje „pouze“ odstoupit od smlouvy. Vyloučení odpovědnosti za vady pro tento případ by muselo být vý-slovně sjednáno ve smlouvě.Od kdy lze uplatnit práva z vadného plnění?Pro možnost uplatnění práv z vadné-ho plnění (podle ObchZ i ObčZ) je roz-hodující okamžik předání stavby, kterým je zpravidla podepsání předávacího pro-tokolu oběma smluvními stranami. Do této chvíle dílo v podstatě nelze považo-vat za zhotovené, a logicky tedy ani ne-může (resp. nemusí) být zcela bezvadné. Teprve po předání díla může objednatel u zhotovitele uplatnit práva z případně zjištěných vad stavby. Při přebírání stavby je možné objed-nateli doporučit, aby přebíranému dílu a jeho funkčnosti věnoval náležitou pozor-nost, tj. nechal si je zhotovitelem před-vést či vyzkoušet, a u případně zjištěných nedostatků či nedodělků trval na jejich zaznamenání do předávacího protoko-lu. Objednatel může dílo převzít i jen z části, přičemž ve zbytku je zhotovitel povinen upravit je tak, aby odpovída-lo smlouvě.ObčZ ovšem v této souvislosti přiná-ší jednu zásadní změnu, a sice vylučuje možnost odmítnout převzetí stavby ob-jednatelem pro ojedinělé drobné vady, kte-ré samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrá-ní užívání stavby funkčně nebo esteticky ani její užívání podstatným způsobem neome-zují.4) V těchto případech tedy objedna-tel sice musí dílo převzít, avšak „drobné vady“ může následně uplatnit u zhotovi-tele jako vadné plnění.Jaké vady a v jaké lhůtě je možné u zhotovitele uplatnit?Zásadně je možné u zhotovitele úspěš-ně uplatnit jen takové vady, které dílo mělo v době předání. Za vady díla vznik-lé až po předání díla odpovídá zhotovi-tel pouze v případě, že vady vznikly v dů-sledku porušení povinností zhotovitele (tj. např. v důsledku dodání chybného návodu k obsluze). Objednatel přitom musí vady uplatnit bez zbytečného odkla-du poté, co je zjistí, nebo poté, co je zjistit mohl při vynaložení náležité pozornosti či odborné péče. Zda byly vady uplatně-ny včas, bude v případě sporu posuzovat soud, a to pouze k námitce zhotovitele. Dospěl-li by soud k závěru o opožděnosti uplatnění, práva z vadného plnění objed-nateli nepřizná. Výjimkou je případ, kdy objednatel sice uplatnil práva z vadného plnění u zhotovitele opožděně, avšak zho-tovitel o vadách díla v době předání věděl nebo musel vědět (příkladem může být situace, kdy zhotovitel ke zhotovení díla úmyslně použil materiál horší než smlu-vené kvality). Vzhledem k tomu, že u sta-veb není neobvyklé, že se vada projeví až po určité době od předání stavby (byť již při předání existovala; jde o tzv. skrytou Co se stavbou, která má vady?Práva z vadného plnění díla aneb čeho se může objednatel domáhat na zhotoviteli (porovnání starých a nových pravidel)Mgr. Ing. Tereza Juráková, Mgr. Jakub Nedoma, Weinhold Legal, v. o. s. advokátní kancelář