SVĚTLO 2014/4 23 pro osvěžení paměti dard practice for roadway lighting, Reaffir-med 2005.[7] HOLLADAY, L. L.: Action of a Light Source in the Field of View in Lowering Visibility. J. Opt. Soc. Am., 1927, 14, p. 1.[8] CIE Pub. No. 146-2002 CIE Equations for Disability Glare, 2002.[9] CIE Pub. No. 140-2000 Road Lighting Calculations, 2000.[10] prEN 13201-3:2013, Road lighting – Part 3: – Part 3: Calculation of performance, 2013.[11] ONAYGIL, S. – GULER, O.: Visibility level in road lighting calculations. Instanbul Technical University.[12] SIVAK, M. – FLANNAGAN, M. J. – SCHOETTLE B. – NAKATA Y.: Fiel measurements of direct and rearview-mirror glare from low-beam headlamps. Lighting Research & Technology, 2002, Vol. 34.[13] BACELAR, A.: The contribution of vehicle lights in urban and peripheral urban enviro-ments. Lighting Research & Technology, 2004, Vol. 36.[14] ONAYGIL, S. – GULER, O.: The effect of luminance uniformity on visibility level in road lighting, Lighting Research & Tech-nology, 2003, Vol. 35. Recenze: prof. Ing. Jiří Habel DrSc., FEL ČVUT „Komu je práce radostí, pro toho je život štěstím.“ (Maxim Gorkij)„Práce dokáže vyléčit všechno.“ (Ernest Hemingway)Životní osudy vědců a vynálezců jsou často dramatické, poučné i zajímavé. V loňském roce bylo mimo jiná výročí z historie světové vědy a tech-niky také jeden a půl stole-tí od narození francouzského fyzika a inženýra, významné-ho průkopníka technických věd v oboru optiky a elektro-techniky, profesora a akade-mika André-Eugèna Blonde-la. Podobně jako mnoho dal-ších vědců a techniků také on se dostal do stínu zapomnění laické i odborné veřejnosti, ačkoliv mimo jiné vynalezl oscilograf k pozorování a re-gistraci časového průběhu proměnných elektrických veličin a navrhl používat no-vou fotometrickou jednotku lumen. Při sledování jeho životopisu a vykonané-ho díla se nelze ubránit vážnému srovná-vání. Totiž, že o co více dostal od osudu na nadání a pracovitosti, o to byl ochuzen jeho běžný lidský život. Od mládí neměl valné zdraví a velmi brzo se pro paralýzu nohou stal nepohyblivým. Tato choroba na 27 let omezila jeho pohyb jen na po-hyb po místnostech. Nikdy však nepře-stal pracovat; přirozená zvídavost a sna-ha proniknout do záhad přírody a odhalit jejich tajemství jej dovedla tak uchvátit, že zapomněl na starosti všedního živo-ta a nedal se od vědecké a pedagogické práce odradit ani zdravotními potížemi, které byl nucen po celý život překonávat.Dostupná biografická literatura o An-dré Blondelovi je dosti skoupá. Narodil se 28. srpna 1863 v Chaumontu (depar-tement Haut-Marne) v regionu Cham-pagne-Ardenne v rodině váženého stát-ního úředníka, pocházejícího z Dijonu. Jednotku světelného toku lumen navrhl francouzský fyzik André-Eugène Blondel Ke 150. výročí narození vynálezce oscilografu – 1863 Vždy a na všech školách patřil k nejlep-ším studentům; navštěvoval jednu z nej-významnějších a nejstarších (založenou v roce 1783 králem Ludvíkem XVI. jako škola pro budoucí ředitele dolů) fran-couzských inženýrských škol École nati-onale des ponts et chaussées (Škola mos-tů a cest), kde promoval v roce 1888. Téměř po celý svůj pro-fesní život byl zaměstnán jako inženýr ve firmě zabývající se výrobou a provozem majáků; do důchodu v roce 1927 odešel z postu generálního inspekto-ra první třídy. Stal se profeso-rem elektrotechnologie na své alma mater a na hornické Éco-le nationale supérieure des mi-nes de Paris. V roce 1913 se stal doživot-ním členem Francouzské akademie věd a od roku 1932 zahraničním členem-ko-respondentem akademie věd bývalého Sovětského svazu. V roce 1927 byl jme-nován důstojníkem Légion d’ honneur; obdržel také řadu ocenění za svou vědec-kou práci (medaile Franklinova institutu, Faradayova medaile, cena lorda Kelvina, cena Montefiore aj.). V roce 1942 vyda-la francouzská pošta výplatní známku v hodnotě čtyř franků s Blondelovým ob-razem. Ačkoliv měl po celý život chatrné zdraví, dožil se 75 let a zemřel v Paříži 15. listopadu 1938.Svoji vědeckou práci zaměřil na řeše-ní různých fyzikálních a technických pro-blémů z oblasti fotometrie, silnoproudé i slaboproudé elektrotechniky (bezdráto-vé telegrafie), akustiky, mechaniky a dal-ších vědních oborů. V letech 1891 až 1893 se podílel na odhalování základních zá-konitostí indukčních motorů. Spolu s in-ženýrem Engelberthem Arnoldem stano-vil výsledný magnetický tok stroje a jeho rozdělení na tok společný a toky rozpty-lové. Především však v roce 1893 vynale-zl elektromagnetický oscilograf („osci-lo“ je první část složených slov značících vztah ke kmitání, rychlému střídání), kte-rý nahradil dosud používaný stroboskop. Získal s ním hlavní cenu na výstavě v St. Louis v roce 1904 a přístroj byl používán další desítky let, než byl nahrazen přístro-ji digitálními. Stal se asi nejpoužívanějším a nejužitečnějším univerzálním přístro-jem, který má trvalé místo na stole mno-ha provozních, měřicích a výzkumných pracovišť. Připomeňme jen jeho součas-né využití v diagnostice spalovacích mo-torů (při hledání závad v elektronických systémech automobilů).André Blondel se také významně za-sloužil o fotometrickou terminologii. V roce 1894 předložil návrh na přijetí dnes jedné z odvozených jednotek sou-stavy SI – lumen (lm), pro fyzikální veli-činu světelný tok, charakterizující světel-ný výkon záření či jeho zdroje. Lumen je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodo-vým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. Používání této jed-notky bylo schváleno na jednání Interna-tional Electrical Congressu v roce 1896. Roku 1942 byla v Německu na jeho po-čest pojmenována nová jednotka v sousta-vě CGS (od roku 1978 nepoužívaná) pro fyzikální veličinu jas – blondel (1 blon-del = π–1 · cd · m–2). Mnohostranný učenec byl rovněž prů-kopníkem ve výzkumech vysokonapěťo-vých přenosů elektrického proudu na vel-ké vzdálenosti. V roce 1909 se spolupo-dílel na vypracování jednoho z prvních projektů dálkového přenosu energie. Zahrnoval vybudování hydroelektrárny o výkonu 300 tisíc ks v Genissiatu na řece Rhoně a přenosovou soustavu do Paříže vzdálené více než 350 km.Bohumil Tesařík