48 SVĚTLO 2014/1 pro osvěžení paměti Po krátké přestávce způsobené jistými au-torčinými obtížemi při výzkumu a dokumenta-ci svítidel na galvanické články seriál konečně dospěl ke kapesním svítilnám čili „baterkám“, jak jsou známy dnes. Vyprávění v předcho-zí části došlo zhruba do poloviny 90. let 19. století, kdy už existovala průmyslová výroba kvalitních suchých galvanických článků s elek-trolytem v podobě pasty, které bylo možné bez-pečně používat v jakékoliv pozici. V téže době se také začaly vyrábět žárovky natolik malé, že je bylo možné použít při konstrukci přenos-ných kapesních svítidel. Nový typ přenosných elektrických svítidel se záhy prosadil v mno-ha oblastech, i když v širokém proudu dyna-mického vývoje elektrotechniky a elektrického osvětlování byl jen malým a víceméně okra-jovým praménkem. V roce 1868 vydával francouzský žur-nalista a literát Achille de Secondigné (1846–1887) velmi krátce časopis La lan-terne de poche (Kapesní lampa) a časopis La petite lanterne (Malá lampa). Jako by zde v literární podobě nepřímo předjímal technický vývoj. Samotný vynález ale při-šel mnohem a mnohem později. A cesta ke kapesnímu svítidlu, které by bylo mož-né používat v jakékoliv pozici a okamži-tě ho vypnout či zapnout, nebyla rychlá. Postupné zlepšování přenosných elektric-kých svítidel trvalo hodně let. A jak už to u mnoha novinek bývá, bylo jejich po-stupné zdokonalování výsledkem činnosti spousty vynálezců a zlepšovatelů v řadě zemí. Mnohé z inovací vznikly v podsta-tě souběžně, protože vývoj elektrotech-niky dospěl do bodu, kdy již existovaly technické předpoklady k dokončení kon-strukce malého jednoduchého a bezpeč-ného přenosného elektrického svítidla. Ve druhé polovině 90. letech 19. století bylo ve vývoji kapesních svítidel dosa-ženo klíčových pokroků zejména v USA a v Německu. V tomto díle seriálu bude pozornost věnována „americké cestě“. O jedné vyhlášce rady města New York Jako první vykročili na cestu k funkč-nímu malému přenosnému elektrické-mu svítidlu na suchou baterii v USA. A jeho vývoj urychlila jedna městská vyhláška rady města New York. Kolem poloviny 90. let 19. století bylo ve městě již tolik cyklistů, že způ-sobovali zejména za tmy mnoho nehod. Podle některých soudobých zpráv byly v té době uli-ce města doslova „za-plaveny jízdními koly“. Proto se radní rozhod-li, že nařídí všem cyklis-tům, aby jejich kola byla za tmy povinně opatře-na rozsvícenou lucer-nou. Dne 29. února 1896 tak byla schválena vy-hláška, která podstatně zasáhla do vývo-je elektrotechniky. V té době měli cyklisté na svých jízdních kolech nejčastěji acety-lenové lampy nebo svítilny na různé mok-ré galvanické články (viz Světlo 2013/4), ale rozhodně to nebylo ideální řešení. Vy-hláška tak podnítila snahu majitelů a za-městnanců některých elektrotechnických závodů v New Yorku, aby se problemati-ce začali věnovat.V jedné z těchto elektrotechnických firem, kterou vedl Dr. Ted Birdsall, pra-coval nadaný technik David Misell (1846 nebo 1848–1920), který pocházel z Vel-ké Británie a asi od roku 1871 žil v USA. Od kdy pracoval v New Yorku, není zná-mo, ale v roce 1896 zkonstruoval pro fir-mu Birdsall přenosnou svítilnu na jízdní kolo, která byla napájena galvanickým článkem a začala se prodávat pod ob-chodním názvem Acme Bike Light. Šlo o svítilny v ploché dře-věné krabičce opatřené kovovým uchem a s ko-vovým reflektorem pa-trně z nějakého typu cí-nové kompozice, upro-střed s malou žárovkou pod skleněným krytem. Nedochovaly se bližší zprávy o jejich technic-kých parametrech a po-užití v praxi, ale jisté je, Svítidla na baterie – Část 7 První americké kapesní svítilny PhDr. Jitka Lněničková Obr. 1. Svíticí kravaty byly předchůdkyněmi kapesních svítilen Obr. 2. Patent Davida Misella č. 617592 z let 1898 až 1899 na zá-kladní typ kapesní svítilny „flashlight“Obr. 3. Kapesní svítilna „flashlight“ (ilustrace: Klára Sedlo)Obr. 4. Reklama na kapesní svítilnu Ever Ready z roku 1899