36 SVĚTLO 2014/1 názory a zkušenosti Situace první Jde o případ, kdy je denní osvětlení v daném prostoru vyhovující. Znamená to, že jsou splněny požadavky národní technické normy [2] (a norem souvisejí-cích). Na většině pracovišť je požadována hodnota činitele denní osvětlenosti 1,5 %. Je-li této hodnoty dosaženo, v daném prostoru je převážnou část dne využívá-no přirozené denní světlo. Za soumraku a po setmění jsou provozovány soustavy umělého osvětlení. Částečně nebo zcela.Situace druhá Denní osvětlení vyhovuje pouze v části místnosti, v mimořádném případě je ne-dostatečné i u oken. Pak je nutné v pro-storu současně používat denní i umělé osvětlení. Jde o sdružené osvětlení v pra-vém slova smyslu. V tom případě je třeba postupovat podle speciální technické nor-my [3]. Pro srovnání – pro nejběžnější pří-pady, tedy tam, kde je požadavek na hod-notu činitele denní osvětlenosti 1,5 %, je předepsaná minimální velikost tohoto či-nitele 0,5 % s tím, že průměrná hodnota musí být alespoň 1 %. Na druhé číslo se obvykle „zapomíná“. Že se také „zapomí-ná“ na vyhodnocení rovnoměrnosti osvět-lení, už asi ani není třeba připomínat.Norma [3] požaduje, aby se v prosto-rech se sdruženým osvětlením použilo doplňující umělé přisvětlení, jehož hladi-ny udržované osvětlenosti jsou o stupeň vyšší, než kolik pro daný prostor přede-pisuje norma (obvykle [1]). To platí pro osvětlenosti do 500 lx včetně. Pro vyšší se již nenavyšuje. Je tomu tak z ekonomic-kých důvodů.Smysl toho, proč se navyšuje osvět-lenost o jeden stupeň, je prostý. Z míst s nevyhovujícím denním osvětlením je obvykle vidět osvětlovací otvory. Ty jsou mnohem jasnější než jasy, které se běžně v interiérech vyskytují. Pokud by se ne-zvýšila úroveň osvětlení, velmi pravděpo-dobně by docházelo k oslnění pracovní-ků, nebo přinejmenším ke zrakové nepo-hodě. Dalším důsledkem vysokého jasu pozadí je vznik siluetového efektu, kdy je rozlišení rysů tváře osoby stojící mezi oknem a pozorovatelem ztížené až ne-možné. Ale nejen obličeje, také může jít o zrakový úkol. Pak by byla produktivita práce snížená, nebo dokonce významně omezená. Důvodem pro navýšení umělé osvětlenosti je také snaha zajistit přijatel-nou rovnoměrnost osvětlení.Z pohledu denního osvětlení mohou v praxi nastat tři dále zmíněné situace. Požadovaná vysoká hladina umělého osvět-lení zajistí prosvětlení prostoru. Tím bude snížen kontrast, a tedy i oslnění. Též se tak zajistí prosvětlení obličeje pozorované oso-by nebo objektu. V důsledku toho se ome-zí, nebo i vyloučí siluetový efekt.Vraťme se k první situaci. Tam za sou-mraku jde též o sdružené osvětlení. Ovšem bylo by možné napsat, že v ne-pravém slova smyslu. Denní osvětlení ne-zajistí dostatečnou osvětlenost, je nutné provozovat i soustavu umělého osvětle-ní. Ale situace je jiná než v případě „pra-vého“ sdruženého osvětlení. To proto, že v té době jsou jasy osvětlovacích otvorů již poměrně nízké, postupně se okna stá-vají tmavými plochami v jasně osvětle-ných zdech. Proto není nutné při západu slunce či při rozednění přisvětlovat pro-stor na vyšší úroveň.Situace třetí Poslední je případ, kdy úroveň denní-ho osvětlení nezajistí ani požadavky sdru-ženého osvětlení. Takový prostor je označován za pro-stor bez denního světla, a to přestože může mít osvětlo-vací otvory. I v této situaci je udržo-vaná osvětlenost navyšová-na o jeden stupeň jako v pří-padě sdruženého osvětlení. Protože je však denní slož-ka zanedbatelná, osvětluje se vlastně výhradně umělým světlem. V tomto případě není dů-vodem k navýšení osvětle-nosti omezení oslnění nebo siluetového efektu. Ten v ta-kových prostorách nenastá-vá. Ani v případě, že je „bez-okenní“ prostor vybaven okny. Ta jsou však obvyk-le zacloněna vnějšími nebo i vnitřními překážkami: např. monstrózní stroj do-konale zastíní prostor. Dů-vodem, proč je osvětlenost zvyšována, je snaha zlepšit pracovní podmínky v pro-storu bez denního světla, bez důležitého zrakového kontaktu s vnějším světem. Mnohé studie prokázaly, že na pracoviš-tích bez denního světla je vyšší nemoc-nost než v obdobných prostorech s den-ním světlem. Zde dávám za pravdu snahám hygieni-ků taková pracoviště omezit. Avšak jsou místa, kde není jiné řešení: např. ohrom-ná výrobní hala nebo rozlehlé prodejní prostory bez možnosti využití světlíků. Zde by se měl hygienik zasazovat alespoň o výhody pro zaměstnance, jako je tře-ba delší dovolená. Rozhodně není spás-ným řešením třeba to, že je nad pracoviš-Regulace umělého osvětlení v interiérech Tomáš Maixner, IRMO S revizí evropské normy pro osvětlování vnitřních pracovišť [1] se přestalo rozlišovat mezi umělým a denním osvětlením. Požadavky, které předpis předkládá, se tak staly všeobecně platnými bez ohledu na zdroj světla. Lze to označit za velký úspěch lob-bistů, kteří tak otevřeli neomezenou možnost zavádění regulačních prvků do osvět-lovacích soustav. Že je to špatně, je zřejmé z následujícího textu. Obr. 1. Regulace umělé složky osvětlení (zeleně úspory)denní složka úspory umělá složka umělá složka = 0 den soumrak Em denní složka úspory umělá složka úspory = 0 noc Em denní složka = 0 Em