46 SVĚTLO 2013/3 architekturní a scénické osvětlení V jedné z úvodních částí Světelného designu v kostce byly zmíněny nejzásad-nější termíny ze slovníčku světelného de-signéra či technika (Světlo, 5/2012, str. 38 až 41) – rozdíl v tomto případě je oprav-du zanedbatelný. Jak to? Protože na roz-díl od lidského mozku (jedinečného a ori-ginálního) je úkolem osvětlovacího týmu během chvíle nasvítit, naprogramovat a odbavit představení. Je tedy nutné se (v roli světelného designéra) zbavit osobi-tého přesvědčení a nastoupit do vlaku za-žitých termínů, označení či povelů, které jsou obecné, srozumitelné jak technické-mu týmu, tak uměleckému vedení insce-nace. Drobné nuance je třeba vyjádřit dal-šími přívlastky, lépe však v okamžiku, kdy je alespoň 70 % technické práce hotovo.Netřeba se trápit, ale pojďme si zopa-kovat základní termíny – často odvozené od funkčních tlačítek (executive buttons) a příkazových možností běžné osvětlovací konzole (znalým budiž útěchou, že mo-hou nesouhlasit s vysvětlením – a poradit, jak lépe popsat danou funkci). Svou roli hraje také logika, syntaxe a terminologie daného pultu. Promiňte mi prosím, ale já tvrdím, že pult je taky jenom člověk. Tím pádem se vylžu z tvrzení, že za chybou vždy stojí tzv. lidský faktor, protože pult to „vždy umí“, jen s ním účelově člověk Práce operátora osvětlovacího pultu, odbavování představení František Fabián, Institut světelného designu neumí pracovat. V této souvislosti (ač sám mám máslo na hlavě) musím zmínit slova jednoho z největších českých odborníků Lukáše Valisky: „Vždycky jsem četl manuál, až když se něco rozbilo. Teď to dělám naopak a vyplácí se to.“ Dlouho jsem přemýšlel, jak téma „prá-ce u pultu“ uchopit, a vždy jsem skon-čil u formy termín – vysvětlení. Snad to bude zajímavější i po jiné stránce. Podo-týkám, že na rozdíl od dobrého operáto-ra neznám moc konzolí, z nichž každá má odlišné názvosloví, a budu vycházet z mně nejbližšího pultu, nicméně prin-cipy snad budou obecně pochopitelné. Tedy takto bych začal já.CUE/MEMORY/STEP/NÁLADA/ZNAMENÍ Vždy je to číslo, které reprezentu-je skupinu světel v různé intenzitě, barvě, s definovanými parametry atp., a jeho pořadí v časové ose (představe-ní, koncertu atd.). V podstatě je to kon-krétní světelná atmosféra. Zde se pro označení takové „světelné nálady“ bu-deme držet pravděpodobně nejrozší-řenějšího pojmu CUE1) (obr. 1a, 1b).I přestože se používá (hlavně v zahrani-čí, v ČR je tomu ekvivalentní ZNAMENÍ) také ve svém vlastním smyslu, tj. „naráž-ka“, a to narážka na:ZMĚNA – je kupodivu opravdu změ-na jedné světelné atmosféry/CUE do jiné (den × noc, zima × léto apod.). V jistém smyslu je na „změnách“ postavena prá-ce světelného designéra. Změna je často výrazná, aby diváka navedla k jasnému pochopení zvratu – místa, času, emo-ce apod. Ve většině případů, nezávisle na žánru, je změna skutečně takto názor-ná, ale část realizací pracuje s tzv. nevi-ditelnou změnou, což je změna světelné atmosféry během opravdu dlouhé doby (v divadle stačí asi 40 s, aby ji divák ne-postřehl), takže proměnu divák nevnímá první signální, ale podvědomě. Velmi za-jímavé – nicméně neznamená lepší; roz-hodujícím kritériem je dramaturgie/režie změn (a samozřejmě!) celého představení. Změny se odbavují tzv. crossfadem, tedy křížovým prolnutím současného a následujícího cue. Pro ruční odbavení jsou pulty vybaveny speciálním posuv-ným regulátorem (faderem) – prolínačem, crossfaderem. Některé pulty mají crossfa-der o dvou faderech, kdy jeden stahuje, zhasíná současné cue a druhý rozsvěcí ná-sledné, což je praktické pro živé odbavo-vání (je možné stahovat a vytahovat změ-ny nezávisle na sobě, se zpožděním/před-běhnutím jedné vzhledem ke druhé). Jiné konzole mají pro crossfade pouze jeden fader – změna obou cue tak jde plynu-lou přímou úměrou, viditelná proměna je tedy trochu limitována touto dynamikou. Změnu je možné odbavit také automa-ticky tlačítkem GO, kdy změna proběh-ne v přednastaveném čase, přičemž rych-lost seběhu současného cue může být jiná než náběhu následujícího; také je možné podle funkcí pultu různé časy zpožďovat či několik změn po sobě automaticky pro-vázat („prowaitovat“2)), např. podle hud-by). Toto časování se váže na CUE, je jeho plně volitelným parametrem (obr. 2a, 2b).Zde se již dostáváme k dalším, pro svě-telný design velmi podstatným složkám, TIMINGU (na/časování) a DYNAMICE změn, které do značné míry určují tempo-rytmus (divadelní) akce i celého předsta-vení. TIMING, vedle již zmíněných voli-telných časů pro různé funkce, znamená také správné načasování začátku a kon-ce změny vzhledem k akci na scéně. V di-vadle to může být „dohraná“ akce herce Světelný design v kostce – Část 6