60 SVĚTLO 2013/2 architekturní a scénické osvětlení Výrobci techniky na nás neustále chrlí nové a dokonalejší výrobky, potřeba řídit a kontrolovat světla stále roste – přece jen, žijeme v době datové. Světla, zvuk a vi-deo na scéně jsou stále pokročilejší obo-ry, odborníci na ně jsou již dávno respek-tovaní spolutvůrci představení, emanci-povaní natolik, že jsou schopni iniciovat vlastní projekty. To napsat a připojit něco o „ne velkém, ale perspektivním segmen-tu trhu“ a „neustálé potřebě divadel up-gradovat techniku“, je z toho ideální člá-nek, nemyslíte?OK. Takže – jaká je praxe?Divadla jsou chudšími sourozenci en-tertiment industry (zábavního průmyslu), který je hybatelem pokroku v této branži. Přesto, co se týče řízení světel, jsou tyto oblasti v mnohém podobné a používa-jí stejné principy. Například 3D vizuali-zéry využívané k vizualizacím pro klien-ty mohou být stejně důležité i pro hos-tující soubory v případě divadel (zvláště těch kamenných se světlomety osazenými na pevných pozicích). Prostorové (3D) vizualizéry jsou ve větších firmách stan-dardní součástí či příslušenstvím osvětlo-vacích pultů. Ale znamená to jediné: di-Světelný design v kostce – Část 4 Řízení světel v divadle a jeho specifika MgA. Vladimír Burian *)*) Autor učí na HAMU předmět interaktivní technologie, je hlavním technikem divadla Alfred ve dvoře vadelní osvětlovač by se měl s 3D vizua-lizérem naučit pracovat!Požadavky na profesi divadelního osvětlovače Rozdíl mezi divadelním osvětlovačem a světelným designérem po stránce tech-nických znalostí je často minimální. Proto se podívejme, co by měl takový divadelní osvětlovač/světelný designér znát. Z hle-diska kontroly světel začněme u pultu.S nadsázkou lze v praxi rozdělit pulty na jednoduché a složité. S jednoduchými se technik z oboru naučí pracovat během chvíle, neboť mnoho funkcí je standardi-zovaných. Se složitějšími pulty je to ná-ročnější a neškolený člověk s nimi může pracovat vlastně jen prostřednictvím jiné-ho technika – operátora pultu. Na ovládá-ní pultu se, kromě znalosti syntaxe a pro-gramování všeho, co umí číst DMX sig-nál, nabalují další podprofese. Ať již jde o zmíněnou schopnost pracovat s virtuál-ním modelem scény, znalost prosíťování, znalost MIDI1) mapování či o ovládání mediaserverů.A zde se objevuje první problém – pa-radox: lidé jsou svědky prudkého nárůs-tu požadavků na znalosti v jednotlivých oborech a směřování k úzké specializaci.Souboj profesí Způsoby odbavování časové osy před-stavení se liší „kus od kusu“. Může nastat situace, kdy je nutné se rozhodnout, zda zvuk, světla či videoobraz jsou tím hlav-ním médiem, které bude synchronizovat ostatní. V případě, že to bude zvuk, bude použit jeden z CSC/Live Show Control softwarů či Cue Playback software, které umějí zaznamenávat kromě změn v audiostopách také IP či MIDI kontrolní pří-kazy (např. pro osvětlovací pult). V tom případě se sound designér (zvukař) bude podílet na programování a odbavování světelných změn. Při použití mediaser-verů bude světelný technik zodpověd-ný za odbavování videa. Se vzrůstajícími požadavky na profesionalitu se objevuje další potřeba – znalost příbuzných obo-rů. Výrobci na tento problém zareagova-li po svém a začali vyrábět pulty umož-ňující ovládat jak světla, tak zvuk (např. Souncraft Si Performer, digitální audiopult s DMX výstupem), mediaservery jsou zase řízeny z osvětlovacího pultu DMX signálem.Síťování Jednotlivé firmy, výrobci osvětlovacích pultů, mají své vlastní protokoly síťového přenosu dat (ETC Net, Shownet, MA Net a další). Standardem pro přenos DMX signálu pomocí LAN je však otevřený pro-tokol Art-Net; verze Art-Net III spuštěná v roce 2011 má více než 32 tisíc universů DMX – 32 768 × 512, tj. 16 777 216 para-metrů! Proč tak velké číslo? Pixelová grafika Bitmapová kontrola je další z funk-cí většiny větších pultů. Jde v podstatě o převod obrazu do podoby obrazových bodů (pixelové podoby), používané pro segmentové LED panely a LED projekč-ní stěny (jednotlivé LED segmenty mají vlastní DMX adresu). Při řízení většího počtu svítidel prostřednictvím pultu s bit-mapovou kontrolou vyvstává otázka, kde končí svícení světlomety a kde začíná pro-jekce videoobrazu?Obr. 1. Představení Modrovous (foto: Hynek Glos)Představení Modrovous (Dejvické divadlo, 2010, režie Petra Tejnorová) je pravděpodobně prvním využitím videomappingu v české divadelní produkci; bylo odbavováno programem Resolume, mapping zpracoval Jonáš Strouhal