12 SVĚTLO 2013/1 účinky a užití optického záření Úvod Rušivé světlo lze považovat za „mód-ní“ jev, který někdy bývá nepřesně ozna-čován jako „světelné znečištění“ (což je ale zavádějící, protože světlo ze své pod-staty nic neznečišťuje). Nejčastěji se o rušivém světle disku-tuje ve spojení s rušením některých as-tronomických pozorování noční oblo-hy, což ale nelze ztotožňovat s nepřízni-vým vlivem na lidské zdraví (s rušením spánku, oslňováním, obtěžováním či vyvoláváním emočního stresu u dotče-ných osob).Vlivy světla na lidské zdraví K jedněm z nejvýznamnějších fyzikálních faktorů našeho prostředí, které prokazatelně působí na lidské zdraví, patří světelné záře-ní (jako součást optického spektra elektro-magnetického záření), které nám kromě ji-ného zprostředkovává i významný přenos informací o našem vnějším okolí (umožňu-je nám zrakové vnímání). Zároveň je známo, že světlo může na člověka působit příznivě i nepříznivě, a to: – množstvím světla (energetické půso-bení),– barvou světla (spektrálním složením),– dobou trvání (dlouhodobé nebo krát-kodobé působení),– časovým průběhem (např. dynamic-kou proměnlivostí denního světla, popř. střídáním světla a tmy).Za hygienicky důležité přitom bývá po-važováno zajištění dostatečného množ-ství denního světla pro pobyt ve vnitř-ním prostoru (jedna ze základních fyziologických potřeb člověka) a ochrana před oslněním (aby nebyly překračová-ny adaptační schopnosti lidského zraku). K dalším významným hygienickým as-pektům světla také patří přirozené stří-dání denního světla a tmy v průběhu celodenního cyklu. Bylo prokázáno, že přirozené střídání denního světla a tmy synchronizuje vnitřní biorytmy člově-ka. Tyto vnitřní biorytmy jsou u něj vro-zené a jsou pro udržení lidského zdraví nezbytné (mj. ztráta vnitřních biorytmů bývá považovaná za jednu z příčin psy-chogenních onemocnění). V souvislosti s posuzováním nepříz-nivého vlivu světla na lidské zdraví jsou rozlišovány účinky světla na přímé a ne-přímé. K přímým (fyziologickým) účinkům patří: – oslňování, přičemž překročení adap-tačních schopností lidského zraku je mnohem snazší v noci (nižší adaptač-ní jas), – rušení, přičemž světlo ruší určitou lidskou činnost (spánek, pozorování apod.).Do nepřímých (psychologických) účinků je řazeno:– obtěžování, představující nepřijatelné ovlivňování prostředí lidí, popř. osob-ních či skupinových práv,– vyvolávání pocitu nepohody, vznikají-cí psychicky negativně vnímaným svět-lem u dotčené osoby či skupiny (emoč-ní stres, podíl mohou mít i osobnostní rysy pozorovatele).Pozn.: Fyziologické účinky (zda světlo osl-ňuje či ruší) se odborníci snaží objektivizovat měřením fotometrických veličin (pro standard-ního pozorovatele) a nepřímé účinky (zda ob-těžuje či stresuje) jsou vztahovány ke konkrét-ním osobám (jsou ověřovány pomocí např. dotazníků).Nepříznivé vlivy rušivého světla Za zcela specifické lze považovat nežá-doucí působení umělého osvětlení v noci, které je také možné označit jako rušivé světlo. Současně nelze zapomínat na to, že i v noci existuje vliv přirozeného světla (světlo odražené od měsíce, polární záře apod.), na které jsou lidé zvyklí. Lze tedy oprávněně předpokládat, že přímým vlivem rušivého světla může být rušen spánek. Přitom průběh spánko-vého cyklu bývá u každého jedince od-lišný a závisí i na dalších okolnostech. Také potřeba délky spánku je individu-ální (pro dospělého člověka je uváděna průměrná doba asi osm hodin). Navíc je k nerušenému spánku potřebné dodrže-ní dalších podmínek vnějšího prostředí, kdy jde alespoň o přiměřené ticho a vhod-né mikroklima. K rušení spánku může rovněž výraz-ně přispívat případné míhání či bliká-ní, popř. i výrazná barva světla, přede-vším v těsné blízkosti obytných objektů (rychlé změny barev a záblesky světel-Hygienické aspekty rušivého světla v komunálním prostředí Ing. Petr Vrbík, autorizovaná osoba HZR, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Odbor hygienických laboratoří Brno Obr. 1. Světelná situace a její zpracování do odpovídající „jasové mapy“ (foto: doc. Ing. P. Baxant, Ph.D., VUT Brno)